Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 169/2024-72

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce

proti

žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/18, 128 10 Praha

za kterou jedná Jméno žalované

sídlem Adresa žalované

o zaplacení 17 040 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhá proti žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, je proti němu, coby povinnému, soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO vedena exekuce sp. zn. spisová značka a exekuce sp. zn. spisová značka. Exekučními příkazy ze dne datum byl postižen účet žalovaného č. č. účtu vedený u právnická osoba tak, že žalobci byl vyplacen trojnásobek životního minima a zbytek byl exekvován. Ve dnech 3. a datum zaslal žalobce soudnímu exekutorovi potřebná potvrzení ke zřízení chráněného účtu, soudní exekutor posléze dne datum sdělil peněžnímu u čísla účtů, z nichž jsou žalobci (povinnému) převáděny chráněné příjmy, přičemž dne datum se žalobci podařilo otevřít si u právnická osoba chráněný účet. V mezidobí ovšem byly na exekvovaný účet připsány platby chráněných příjmů, konkrétně dne datum důchod od právnická osoba (dále jen „ČSSZ“) a dne datum příspěvek na bydlení a příspěvek na mobilitu od Úřadu práce, konkrétně se jednalo o částky částka, částka a částka. Ačkoliv je důchod způsobilý být podroben srážkami ve prospěch exekucí, tak dle je nepřípustné provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení tohoto zákona, přičemž povinný rovněž odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. . Co se týče příspěvku na bydlení a příspěvku na mobilitu, tak tyto dávky dle zákona exekuci nepodléhají. Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup soudního exekutora konkrétně v tom, že exekutor záměrně vydal příslušné potvrzení pro banku až dne datum, tj. až poté, co obstavený účet nevykazoval nulový zůstatek. Tento postup soudního exekutora lze proto vnímat jako cíleně opožděný. Dne datum se žalobce obrátil dopisem na exekutora s žádostí o zjednání nápravy, jelikož na exekvovaný účet došly chráněné příjmy, které ovšem nebyly převedeny na chráněný účet. Na tento dopis soudní exekutor vůbec nereagoval, v čemž žalobce rovněž spatřuje nesprávný úřední postup, neboť ho soudní exekutor měl poučit o možnosti podání návrhu na (částečné) zastavení exekuce, tudíž postupoval v rozporu s exekučního řádu. Dne datum byla poté z účtu žalobce (povinného) exekvována částka částka ve prospěch exekuce sp. zn. spisová značka a částka částka ve prospěch exekuce sp. zn. spisová značka, celkem tedy částka.

2. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby, ačkoliv většinu relevantních žalobcem tvrzených skutečností činí nespornými (viz níže), nesouhlasí ovšem s právním hodnocením žalobce ohledně nesprávného úředního postupu soudního exekutora. Příjem, který je na exekucí postižený účet poukázán před zasláním oznámení podle , není chráněným příjmem a soudní exekutor byl oprávněn jej zkonzumovat pro potřeby exekučního řízení. Nutno podotknout, že žalobce uzavřel smlouvu o chráněném účtu dne datum, tj. téměř jeden měsíc po vydání exekučních příkazů postihujících bankovní účet žalobce. Postup soudního exekutora nevykazuje znaky nesprávného úředního postupu ve smyslu , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “), není tedy dán odpovědností titul státu za škodu, přičemž v posuzované věci nedošlo ani ke vzniku škody, neboť v uvedených exekučních řízeních bylo plněno na vykonatelný dluh žalobce (povinného).

3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za svá následující skutková zjištění [ , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “)]. Podáním doručeným dne datum uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu škody, jež měla být způsobena při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem soudního exekutora tituly před jménem jméno FO. Stanoviskem ze dne datum, doručeným žalobci téhož dne, žalovaná sdělila žalobci, že jeho nárok na náhradu škody ve výši částka neuznává a tuto náhradu nepřiznává. Proti žalobci, coby povinnému, je soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO vedena exekuce sp. zn. spisová značka (ve prospěch oprávněné spol. I-Xon, a. s.) a exekuce sp. zn. spisová značka (ve prospěch oprávněné spol. právnická osoba). Dne datum byl vydán exekuční příkaz č. j. spisová značka a exekuční příkaz č. j. spisová značka k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného (žalobce) z účtu č. č. účtu u peněžního u právnická osoba. Dne datum byla soudnímu exekutorovi tituly před jménem jméno FO doručena žádost povinného (žalobce) o zřízení chráněného účtu. Dne datum bylo žalobci (povinnému) doručeno poučení soudního exekutora k žádosti o zřízení chráněného účtu s odkazem na základní informace ke zřízení chráněného účtu dostupné na webu ČNB jakož i s odkazem na web justice, kde je dostupný ke stažení příslušný formulář s tím, že nezbytnou součástí žádosti je právě potvrzený formulář. Žalobce doručil soudnímu exekutorovi na formuláři potvrzení k chráněnému účtu podle , a to dne datum od ČSSZ a dne datum od Úřadu práce. Dne datum soudní exekutor oznámil právnická osoba čísla účtů, z nichž jsou povinnému vypláceny chráněné příjmy (č. ú. č. účtu, č. ú. č. účtu, č. ú. č. účtu), a číslo účtu, na nějž jsou dané příjmy vypláceny (č. ú. č. účtu). Na exekvovaný účet žalobce (povinného) č. č. účtu byla dne datum připsána od ČSSZ částka částka (starobní důchod) a dne datum od Úřadu práce částka částka (příspěvek na bydlení) a částka částka (příspěvek na mobilitu). Dne datum žalobce uzavřel s peněžním ústavem právnická osoba smlouvu o zřízení chráněného účtu. Dne datum byla z účtu povinného č. č. účtu exekvována částka částka (ve prospěch exekuce sp. zn. spisová značka) a částka částka (ve prospěch exekuce sp. zn. spisová značka).

4. Z y označené jako přesunutí chráněných příjmů na chráněný účet, datované dne datum, vč. příslušné doručenky, (dostupné v elektronických exekučních spisech sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka), soud zjistil, že dne datum žalobce doručil soudnímu exekutorovi tituly před jménem jméno FO dopis, v němž ho informoval o tom, že v mezidobí od datum do datum přišly na obstavený účet následující platby chráněných příjmů: dne datum od ČSSZ částka částka (starobní důchod) a dne datum od Úřadu práce částka částka (příspěvek na bydlení) a částka částka (příspěvek na mobilitu). Žalobce dále informuje o tom, že dne datum si u právnická osoba zřídil chráněný účet, avšak banka se zdráhá převést došlé peněžní prostředky z obstaveného účtu na účet chráněný s tím, že sdělení soudního exekutora je pozdějšího data, než došly chráněné příjmy na obstavený účet. Konečně žalobce vyzval soudního exekutora, nechť co nejdříve oznámí právnická osoba, že i tyto výše uvedené platby jsou chráněným příjmem podle zákona a jejich přesun na chráněný účet je možný. Z obsahu exekučních spisů nevyplývá, že by soudní exekutor na uvedené podání žalobce jakkoliv reagoval.

5. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

6. Na základě provedených důkazů jakož i shodných skutkových tvrzení účastníků učinil soud závěr o skutkovém stavu, jak je popsán v odst. 3 a 4 tohoto rozsudku, na které pro stručnost odkazuje. Soud dodává, že mezi účastníky nebyly žádné rozhodné skutečnosti sporné, podstata sporu spočívala v odlišném právním posouzení jednání soudního exekutora, zda se dopustil nesprávného úředního postupu, či nikoliv.

7. Podle ustanovení stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona (dále jen "úřední osoby").

8. Podle ustanovení , 2 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

9. Podle ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “), soudní exekutor (dále jen "exekutor") je fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem.

10. Podle ustanovení , 2 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení . Nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu.

11. Podle ustanovení věty prvé peněžní ústav, kterému soud doručil usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného, který je fyzickou osobou, je povinen poté, co mu bylo doručeno oznámení podle , s povinným na jeho žádost uzavřít smlouvu o platebním účtu vedeném za podmínek podle odstavců 2 až 6, a a 2 (dále jen "chráněný účet") a chráněný účet po uzavření smlouvy zřídit do 5 pracovních dnů od podání žádosti a označit jedinečným způsobem tak, aby bylo zřejmé, že jde o chráněný účet.

12. Podle ustanovení ohledně pohledávky povinného z chráněného účtu výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního u nelze nařídit. Na peněžní prostředky připsané od zřízení chráněného účtu do dne, kdy nastaly skutečnosti podle věty první nebo druhé, na účet, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, z účtu uvedeného v oznámení podle , se nařízení výkonu rozhodnutí nevztahuje.

13. Podle ustanovení dlužník povinného z pohledávek podle až 3, nebo 319, plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu podle na písemnou žádost vystaví soudu nebo povinnému bez zbytečného odkladu potvrzení o čísle účtu, z nějž jsou tyto pohledávky, mzda nebo jiné příjmy vypláceny. Je-li povinným osoba, k jejímž rukám má dlužník dítěte podle plnit vyživovací povinnost, vztahuje se věta první ohledně pohledávky výživného dítěte podle i na dlužníka dítěte podle (dále jen "dlužník z výživného"). V potvrzení se dále uvede označení dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného, označení povinného, číslo účtu povinného, na který jsou tyto pohledávky nebo příjmy vypláceny, a datum vystavení potvrzení. Dlužník povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník z výživného vystaví potvrzení na formuláři, jehož vzor zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Soud požádá dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného o vystavení potvrzení na žádost povinného.

14. Podle ustanovení soud oznámí na žádost povinného bez zbytečného odkladu peněžnímu u číslo účtu, z něhož jsou pohledávky nebo příjmy podle odstavce 1 vypláceny, a číslo účtu povinného u tohoto peněžního u, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému a na který mají být pohledávky nebo příjmy podle odstavce 1 připisovány. Kopii oznámení zašle soud dlužníkovi z chráněného příjmu. Při vydání oznámení vychází soud z potvrzení podle odstavce 1.

15. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podání žaloby předcházelo uplatnění nároku na náhradu škody podle , přičemž žalobcem vytýkané jednání soudního exekutora nenaplňuje skutkovou podstatu nesprávného úředního postupu ve smyslu . Žalobce nesprávný úřední postup soudního exekutora spatřuje jednak v úmyslně opožděném učinění oznámení podle jakož i v nekonání (a nepoučení žalobce) v návaznosti na písemné podání žalobce (povinného) ze dne datum. Stran úmyslně opožděného učinění oznámení je rozhodné, že až dne datum obdržel soudní exekutor od žalobce poslední potvrzení dlužníka z chráněného příjmu na zákonem předepsaném formuláři dle Podle komentářové literatury je toto potvrzení vydáváno primárně na žádost povinného; předpokládá se, že jej vystaví plátce chráněného příjmu, který byl takto povinným požádán. Až pokud by se tak nestalo, na žádost povinného jej o to může požádat (měl by jej k tomu spíše vyzvat) soud.[footnoteRef:1] Až dne datum měl tedy soudní exekutor veškeré podklady pro učinění oznámení peněžnímu u dle , a to bez zbytečného odkladu. Právě výklad neurčité lhůty „bez zbytečného odkladu“ je klíčový pro posouzení včasnosti jednání soudního exekutora a na to navazující závěr o (ne)existenci nesprávného úředního postupu. Obecně se k výkladu této lhůty vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, v němž konstatoval, že lhůta bez zbytečného odkladu přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba konat, což však nemusí nutně znamenat, že je třeba konat ihned. Na druhou stranu u jakéhokoliv odkladu konání, který nastane, je třeba vždy v každém jednotlivém případě zjistit, zda se nejedná o odklad zbytečný, a to s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu. Dále je třeba dodat, že v praxi je nutno tento pojem vykládat také podle konkrétního případu v závislosti od účelu, kterého chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci takto určené lhůty dosáhnout. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, poté Nejvyšší soud specifikoval, že při výkladu pojmu „bez zbytečného odkladu“ se může jednat o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku. V posuzované věci lze při výkladu této neurčité procesní lhůty analogicky poukázat na exekučního řádu upravující lhůty pro rozhodnutí o návrhu povinného na odklad exekuce, o němž je exekuční soud povinen rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů, nebo na 75c odst. 2 , dle něhož o návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně, není-li tu nebezpečí z prodlení, až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. Konečně lze poukázat na , na základě něhož je peněžní ústav povinen po uzavření smlouvy zřídit chráněný účet do 5 pracovních dnů od podání žádosti. Ze shora cit. právních norem lze v posuzované věci per analogiam dovodit, že učinil-li soudní exekutor oznámení ve smyslu ve lhůtě sedmi (pěti pracovních) dnů poté, co mu bylo žalobcem doručeno potvrzení dlužníka z chráněného příjmu dle , postupoval ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Za mezní lhůtu pro učinění oznámení podle soud považuje právě 7 dnů, resp. 5 pracovních dnů (při standardním chodu exekučního úřadu), jelikož narozdíl od výše srovnávaných situací se v případě učinění oznámení jedná spíše o jednodušší administrativní úkon, nevyžadující navíc proces rozhodování. [1: (SMOLÍK, Petr. [Povinnosti dlužníka povinného]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. . 3. vydání (3. aktualizace). adresa: právnická osoba. Beck, 2024. Dostupné na beck-online.cz, marg. č. hodnota.)]

16. Soud poté neshledal nesprávný úřední postup ani v nekonání a nepoučení žalobce v návaznosti na jeho písemné podání ze dne datum. Obecně lze s žalobcem souhlasit, že každý úkon posuzuje soud (exekutor) podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen (srov. ), nicméně ani obsah písemného podání žalobce ze dne datum nenaznačuje, že by se žalobce návrhem domáhal např. částečného zastavení exekuce, v případě jehož neúplnosti, neurčitosti či nesrozumitelnosti ukládá soudnímu exekutorovi povinnost takový návrh bez dalšího odmítnout (srov. exekučního řádu). Stran samotného obsahu žádosti je třeba zopakovat, že na peněžní prostředky připsané od zřízení chráněného účtu na účet, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, z účtu uvedeného v oznámení podle , se nařízení výkonu rozhodnutí nevztahuje ( věta druhá ), nejednalo se tedy o chráněné příjmy, neboť chráněný účet byl zřízen (dne datum) až po připsání těchto prostředků na exekvovaný účet, soudní exekutor tudíž žádosti žalobce nemohl vyhovět, přičemž žádné ustanovení procesního předpisu mu neukládalo povinnost o této žádosti formálně rozhodnout. Soud tedy uzavírá, že neučinění žádného konkrétního procesního úkonu soudním exekutorem nelze považovat za nesprávný úřední postup. jméno FO soud dodává, že ačkoliv Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. , konstatoval, že obecná poučovací povinnost o procesních právech a povinnostech účastníků řízení dopadá i na soudní exekutory vykonávající svěřenou státní moci (specificky moc soudní), tak ani takto široce pojímaná poučovací povinnost není bezbřehá v tom smyslu, že by soudní exekutor byl povinen alespoň neformálním způsobem (např. prostým přípisem) reagovat na každé podání účastníka, zvláště za situace, byl-li žalobce konkrétně o možnosti podání návrhu na (částečné) zastavení exekuce písemně poučen již ve vyrozumění o zahájení exekuce (ze dne datum, č. j. spisová značka, a ze dne datum, č. j. spisová značka).

17. Jelikož soud v posuzované věci neshledal existenci nesprávného úředního postupu soudního exekutora, coby jednu ze základních podmínek odpovědnostního vztahu podle , z důvodu procesní ekonomie se dále nezabýval otázkou, zda vůbec došlo v majetkové sféře žalobce ke vzniku škody.

18. Závěrem soud pouze nad rámec vymezeného předmětu sporu přisvědčuje žalobci v tom, že výše uvedené platby připsané na exekvovaný účet nepodléhají exekuci, konkrétně nezabavitelná část důchodu s odkazem na § 278, § 281 a § 299 odst. 1 písm. d) ve spojení s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , podle něhož prostředky vyplacené na bankovní účet povinného plátcem starobního důchodu jako nezabavitelná část důchodu neztrácí svou povahu tím, že se staly tzv. vkladovou pohledávkou, přičemž příspěvek na bydlení a příspěvek na mobilitu nepodléhá exekuci s odkazem na Jak již bylo výše řečeno, částečného zastavení exekuce v tomto rozsahu se lze domáhat postupem dle exekučního řádu.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení , neboť žalovaná byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalované jsou tvořeny paušální náhradou účastníka nezastoupeného advokátem ve výši 4 x částka [ ve spojení s a , b), c) ], a to za dvě vyjádření k žalobě, přípravu účasti na jednání a účast na jednání před soudem, a dále cestovními výdaji v celkové výši částka podle a , ve znění pozdějších předpisů, za cestu osobním automobilem na trase adresa a zpět při vzdálenosti 184 km, průměrné spotřebě 4,9 l nafty/100 km a ceně nafty částka/1 l. Celkové žalované vzniklé náklady řízení ve výši částka je žalobce podle povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.