Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 18/2026-31
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Sušněm ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 48 660 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 9. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 18 660 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 12. 5. 2025 do 8. 9. 2025, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 174,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 9. 9. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 18 660 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 12. 5. 2025 do 8. 9. 2025, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 174,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla postoupena pohledávka společnosti právnická osoba., IČO IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), od společnosti právnická osoba IČO IČO, domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále „Smlouva“) vyplaceno dne 11. 4. 2025 bezhotovostně na účet 30 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měl být kromě jistiny zaplacen „Poplatek“ 10 800 Kč a úrok 900 Kč se splatností do 11. 5. 2025. Celkem bylo uhrazeno 0 Kč. K zaplacení zbývá dlužná jistina 30 000 Kč s příslušenstvím, poplatek ve výši 10 800 Kč s příslušenstvím, úrok 900 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuta za prodlení 6 960 Kč s příslušenstvím a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částek 30 000 Kč, 10 800 Kč, 900 Kč a 6 960 Kč shora od 12. 5. 2025 do zaplacení. Z celkové částky 48 660 Kč s příslušenstvím shora žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil.
2. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , když tento postup byl zvolen poté, co žalobkyně byla s odkazy na konkrétní rozhodovací praxi předvídatelně poučena a vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 1. 2026, č. j. spisová značka, k doplnění tvrzení a důkazů především k procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jehož výsledkem bylo uzavření smlouvy o úvěru a žalobkyně svá tvrzení a důkazy doplňujícím podáním ze dne 12. 2. 2026 zcela vyčerpala s tím, že pokud by se soud neztotožnil s nárokem na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.
3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz ve spojení s doplněným tvrzením, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr s ohledem na to, že jde o pohledávku postoupenou, má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota převedl právní předchůdce žalobkyně 11. 4. 2025 (viz též zpráva Banky ze dne 5. 2. 2026 opatřená soudem) na účet žalovaného částku 30 000 Kč, aniž řádně a odpovědně zkoumal schopnost žalovaného takto poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný z této částky dosud žalobkyni ničeho nezaplatil. Na sebe navazujícími smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 20. 7. 2025 a 24. 7. 2025, ve spojení se Seznamy postoupených pohledávek, právní předchůdce žalobkyně postoupil postupně pohledávku za žalovaným včetně příslušenství až na žalobkyni. Žalovaný dosud ničeho z částky shora nezaplatil, ačkoliv k tomu byl vyzýván, naposledy Předžalobní výzvou advokátky ze dne 14. 8. 2025, předanou k doručení dne 27. 8. 2025 dle Podacího lístku k ní, avšak marně.
4. Dle údajů ve Smlouvě, ani v „Editaci profilu klienta“ nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně vyzvána usnesením zdejšího soudu citovaného v odstavci 2. odůvodnění shora, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, zejména nijak dále neověřoval klientem toliko tvrzené výdaje a spolehl se toliko na odhad jejich výše, neověřoval nájemní smlouvu žalovaného, výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce), případné exekuce (např. v Centrální evidenci exekucí) vedené na žalovaného. Nebylo ověřováno, zda žalovaný má pracovní poměr na dobu určitou, či zda je ve zkušební době, nebyly vyžádány výplatní pásky za poslední měsíce před poskytnutím úvěru, zvláště když takto lze ověřit zejména výši tvrzené vyživovací povinnosti, či neexistenci exekucí. Z předložených výpisů z účtu žalovaného za poslední měsíce před poskytnutím úvěru, je přitom zřejmé, že počáteční zůstatek za 1/2025 sice činí 2 250,12 Kč, při příjmech celkem 111 320 Kč a výdajích celkem 103 444,52 Kč a konečným zůstatkem 10 125,60 Kč (měsíční obrat = 214 764,52 Kč), avšak díky půjčkám a úvěrům ve druhé polovině měsíce s příchozími platbami přes ThePay ve prospěch právnická osoba dne 27. 1. 2025 částka 20 000 Kč (pozn.: „OFIN.CZ: ČERPÁNÍ ZE DNE 27.01.2025“), a 30. 1. 2025 částka 5 000 Kč (pozn.: „právnická osoba. ČERPÁNÍ ZE DNE 30.01.2025“); obě transakce jsou vedeny pod VS var. symbol). Výpis za 2/2025 vykazuje počáteční zůstatek 10 125,60 Kč, příjmy celkem 90 200 Kč, výdaje celkem 97 923,13 Kč a konečný zůstatek 2 402,47 Kč (měsíční obrat = 188 123,13 Kč), avšak opět díky úvěrům, kdy dne 13. 2. 2025 je připsána částka 25 000 Kč z ThePay, a.s. se zprávou „právnická osoba. ČERPÁNÍ ZE DNE 13.02.2025“ (VS var. symbol); při odchozí platbě (splátce) z téhož dne 13. 2. 2025 ve výši 7 000 Kč (VS var. symbol) na účet č. účtu; zjevně tak nejsou spláceny předchozí čerpané částky. Nadto je ve výpisu z 2/2025 identifikována pohledávka po splatnosti (indikace přečerpání/úvěrového rámce), když dne 4. 2. 2025 je zaevidována jistina po splatnosti 1 000 Kč a následně probíhají splátky jistiny po splatnosti –708,77 Kč a –291,23 Kč. Výpis za 3/2025 vykazuje počáteční zůstatek 2 402,47 Kč, příjmy celkem 126 607,00 Kč, výdaje celkem 124 704,23 Kč a konečný zůstatek 4 305,24 Kč (měsíční obrat = 251 311,23 Kč), avšak opět díky úvěrům, navíc přímo od poskytovatele úvěru, který je předmětem tohoto řízení, aniž ty předchozí byly splaceny, kdy od právnická osoba. (VS var. symbol) přichází platba dne 11. 3. 2025 ve výši 3 000 Kč, 13. 3. opět 3 000 Kč a 18. 3. dokonce 12 000 Kč se slovem „Půjčka“ ve zprávě a následně 13. 3. odchází –3 000 Kč (VS var. symbol) na účet č. účtu a žalovaný ještě před úvěrem žádal zjevně o další úvěr u právnická osoba (VS var. symbol), když dne 21. 3. 2025 je evidována odchozí (verifikační) platba 1 Kč (administrativní/ověřovací mikrotransakce s VS). Z výpisů shora dále vyplývá též náchylnost žalovaného ke hrám a sázkám, když ve všech třech měsících jsou evidovány opakované platby na Tipsport, Chance, Betano, jméno FO, Sazka (přes GoPay/jméno FO či „Betano Payment“), jakož i opakované příchozí platby z herních platforem – např. právnická osoba., právnická osoba., KAIZEN GAMING CZ LIM, právnická osoba. Pokud by poskytovatel úvěru odpovědně posuzoval strukturu výdajů shora, muselo mu být známo, že žalovaný žádá o další a další úvěr, ačkoliv předchozí nejsou předtím splaceny, když z uvedeného je patrno, že žalovaný nebyl schopen „ušetřit“ ani „použitelný příjem“ (k podrobnostem viz citované usnesení). S ohledem na shora uvedené v rámci tohoto odstavce odůvodnění, lze tedy učinit závěr, že poskytovatel úvěru nepostupoval při posuzování úvěruschopnosti řádně a odpovědně s ohledem na tehdejší zjištění, které měl (mít) k dispozici z důvodů shora již uvedených a dospěl k (chybnému) závěru o tom, že žalovaný je schopen úvěr splácet, což se ostatně projevilo tím, že žalovaný nesplnil žádnou ze splátek.
5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno v části 61 %, počítaje v to i příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (k částečnému zpětvzetí došlo nikoliv pro chování žalovaného viz shora), ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. smlouvy o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ “), žalovanému poskytnuté plnění považuje za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ , je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. spisová značka, z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. spisová značka). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval schopnost žalované úvěr splácet, jak již bylo uvedeno v odstavci 4. tohoto odůvodnění, na které se pro zjednodušení odkazuje, jakož i na poučení a výzvu soudu v usnesení zdejšího soudu ze dne 18. 6. 2025, č. j. spisová značka. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.
6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy shora pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li by žalovaný na neplatnou Smlouvu, bylo by nutno tato dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1 , 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 občanského zákoníku , pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustil právní předchůdce žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudil pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v adresa, č. j. spisová značka). Žalovaný však ničeho z neplatné Smlouvy nezaplatil a není tak co započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná, a to ve výši 30 000 Kč (rozdíl mezi 30 000 Kč bezhotovostně vyplacenými a 0 Kč, když nebylo ničeho zaplaceno). Splatnost soudem přiznané jistiny nastala v pondělí dne 8. 9. 2025, tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. „nejpozději do 7 dnů od doručení této výzvy“ (viz lhůta k plnění ve Výzvě ze dne 14. 8. 2025) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalovanému doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke dni, kdy právní předchůdce žalobkyně mohl poprvé nárok k zaplacení vůči žalovanému uplatnit, tedy ke dni, kdy měl zato, že nastalo prodlení dne 12. 5. 2025; tedy ve výši 12 % ročně, když soud je vázán žalobním nárokem.
7. Ve zbývající části 39 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování (viz níže), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy, kdy jsou neplatná i vedlejší ujednání v ní.
8. Pro účely výpočtu procesního úspěchu ve sporu bylo postupováno zejména v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 tak, že do hodnoty sporu bylo kromě jistiny zahrnuto též příslušenství, které je rovněž předmětem řízení, kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Hodnota sporu tak činí 51 451,23 Kč (48 660 Kč jistina a 2 791,23 Kč příslušenství), žalobkyni bylo přiznáno 31 607,67 Kč (30 000 Kč jistina a 1 607,67 Kč příslušenství) a úspěch žalobkyně tak činí 61 %.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a žalobkyni procesně úspěšné v 61 % bylo přiznáno 22 % ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 433 Kč, z odměny za tři úkony právní služby učiněné do zahájení řízení včetně po 700 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „AT “), z náhrady hotových výdajů za tři úkony učiněné do zahájení řízení včetně po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT , a z 21 % DPH z částek shora vyjmenovaných, vyjma soudního poplatku, když zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH dle osvědčení o její registraci. Nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů za podání ve věci samé ze dne 12. 2. 2026 nebyl přiznán, když šlo o reakci na výzvu soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti, která však měla být součástí již samotné žaloby. Soud při stanovení výše nákladů řízení vycházel z § 14b AT , jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který žalobkyně opakovaně používá pro podávání skutkově a právně obdobných žalob a předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč. Náhrada nákladů řízení se platí k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
10. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.