Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 43/2026-52
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Dvořákem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 24 233,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, , s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se ke zdejšímu soudu dne datum obrátila s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že dne datum žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba, IČ IČO) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku částka a žalovaný se zavázal splatit poskytnuté plnění společně s úrokem ve výši 14,75 % ročně kapitalizovanými za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši částka, částkou za zpracování zápůjčky ve výši částka, částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka, tedy celkem částkou částka bez zahrnutí pojistného. Vše mělo být uhrazeno v 12měsíčních splátkách po částka se splatností poslední splátky dne datum. Schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr byla před uzavřením smlouvy řádně zkoumána. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovaným, které následně zaznamenala do zákaznické karty. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici pracovní smlouvu žalovaného ze srpna roku 2022, z níž zjistila, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba., s měsíčním příjmem ve výši částka. Žil v nájmu a neměl žádné vyživovací povinnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně tak neměla žádných pochybností o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne datum. Nehrazením dalších splátek řádně a včas vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně podle článku 2 smlouvy dne datum právo na úrok ve výši 14,75 % ročně. Žalovaný celkem uhradil částku částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Dlužná částka představuje jistinu ve výši částka, poplatek ve výši částka, tedy celkem částka. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu dlužnou částku neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “) v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se bez řádné a včasné omluvy k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním věci ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané, odpovídající skutkovému závěru:
Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti částku částka a žalovaný se zavázal společně s poskytnutou jistinou uhradit také částku částka, která představovala úrok ve výši částka, částku za zprostředkování spotřebitelského úvěru ve výši částka a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení v částce částka. Žalovaný byl také zařazen do pojistného programu právní předchůdkyně žalobkyně, kdy pojistné za sjednanou dobu pojištění činilo částka. Žalovaný měl závazek vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uhradit ve 12 splátkách po částka, přičemž poslední z nich dosahovala částka /viz výpis z OR na č. l. 12 spisu, smlouva o úvěru na č. l. 13-14 spisu, zařazení zákazníka do pojistného programu na č. l. 23 spisu/. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že má čistý příjem ve výši částka s tím, že další příjem domácnosti činí částka, tedy celkové příjmy dosahují částky částka. Výdaje žalovaný odhadl na částka. Žalovaný uvedl, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici jeho pracovní smlouvu ze srpna roku 2022 /viz zákaznická karta na č. l. 22 spisu a č. l. 45-47 spisu/. Žalovaný úvěr dne datum čerpal a následně uhradil celkem částka /viz tabulka umoření na č. l. 25 spisu/. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne datum. Ten obsahoval také výzvu k úhradě dlužné částky se stanovením lhůty k plnění do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Do dispozice adresáta se dopis dostal dne datum /viz smlouva o PP na č. l. 15-20 spisu, seznam PP na č. l. 21 spisu, oznámení o PP na č. l. 24 spisu, informace o zpracování OÚ na č. l. 24 p. v. spisu, podací lístek na č. l. 26 spisu, výpis sledování zásilek na č. l. 50 spisu /. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, proto ho žalobkyně opětovně vyzvala k úhradě dopisem odeslaným dne datum /viz předžalobní výzva na č. l. 27-28 spisu, podací lístek na č. l. 29 spisu/. Žalovaný netvrdil ani v řízení nevyšlo najevo, že by dlužnou částku nad rámec výše uvedené částky částka uhradil nebo jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Soud neprováděl dokazování rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, neboť z této listin y neplynou žádné skutečnosti rozhodné pro danou věc a k důkazu nelze provádět listin u směřující k právnímu hodnocení věci.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
14. Soud se předně zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. Dospěl přitom k závěru, že se tak nestalo. Žalobkyně sice tvrdila, že příjmy uvedené žalovaným v částce částka její právní předchůdkyně ověřovala na základě pracovní smlouvy, soudu však takovou smlouvu nedoložila. Nelze přitom přehlížet, že z údajů vyplněných žalovaným vyplývá, že jeho čistý měsíční příjem dosahoval částka. adresa 000 Kč představovala další příjem domácnosti. I pokud by tedy právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici pracovní smlouvu žalovaného, ověřila by jen dílčí část příjmů uváděných žalovaným. Nadto žalovaný v žádosti o úvěr své měsíční výdaje odhadl na částku částka. Jeho samotné příjmy by tedy nestačily ani na pokrytí tvrzených výdajů. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom výdaje žalovaného ani žádným způsobem neověřovala. Na jakékoliv ověřování výdajových poměrů žalovaného tak zcela rezignovala. Přestože právní předchůdkyně žalobkyně měla možnost nahlédnout do veřejně přístupných databázích za účelem ověření správnosti údajů uvedených žalovaným, ničeho takového neučinila, resp. soudu netvrdila, že tak učinila, ani nedoložila žádné důkazy k prokázání této skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně tudíž nemohla vědět, zda žalovaný skutečně neuzavřel jiné úvěrové smlouvy, či smlouvy o zápůjčce s jinými nebankovními i bankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů. V okamžiku uzavření úvěrové smlouvy tak právní předchůdkyně žalobkyně nedisponovala údaji o finanční situaci žalovaného, na jejichž základě by mohla učinit závěr, že žalovaný byl schopen splácet spotřebitelský úvěr.
15. S ohledem na výše uvedené soud nemohl učinit závěr, že žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Tato povinnost totiž předpokládá, že údaje poskytnuté spotřebitelem poskytovatel úvěru náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Právě s ohledem na výše uvedené rozpory pak nemohl soud přisvědčit argumentaci žalobkyně vycházející ze závěrů rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne datum č. j. spisová značka. Ten totiž není možné kvůli skutkově značně odlišnému stavu v nyní posuzovaném případě přiléhavě aplikovat. Krajský soud v adresa totiž dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovala s odbornou péčí, neboť ověřila výdaje žalovaného z nájemní smlouvy a žalovaný vyplnil náklady na domácnost a na telefon ve výši částka, které bylo možné u jednotlivce v roce 2016 považovat za přiměřené i s ohledem na skutečnost, že žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost. V nyní posuzované věci však žalobkyně tvrdila, že ověřovala pouze příjmy žalovaného. Výdaje žalovaného nijak neověřovala. Stejně tak ostatní příjmy domácnosti ve výši částka nebyly nijak ověřovány, přestože byly pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného stěžejní. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nedostála své povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádné zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 téhož zákona a redukce nároku žalobkyně na holý zůstatek neuhrazené jistiny. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni, žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimovaná. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka, na níž níž žalovaný uhradil částka. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na částku částka, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou a uhrazenou částkou, tedy holému zůstatku poskytnuté jistiny. Splatnost zůstatku jistiny nastala bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k úhradě dluhu dopisem odeslaným dne datum s lhůtou k plnění do 10 dnů od doručení výzvy, přičemž výzva se dostala do dispozice adresáta dne datum. Lhůta k plnění uplynula dne datum a následujícího dne se žalovaný ocitl v prodlení. Soud proto ode dne datum přiznal žalobkyni nárok na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. v zákonné výši podle § 2 nařízení 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
16. Ve zbývající části soud nárok žalobkyně zamítl, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru, o níž by jinak bylo možné uvedený nárok na úhradu služeb a úroku za poskytnutí úvěru opřít, je absolutně neplatná. Shodně postupoval soud i ohledně uplatněného nároku na zákonný úrok z prodlení v rozsahu, ve kterém byl požadován za období předcházející splatnosti holého zůstatku jistiny, převyšujícím zákonnou sazbu úroku z prodlení a z částky přesahující neuhrazenou jistinu (výrok II. tohoto rozsudku).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly. Ohledně poměru úspěchu a neúspěchu soud také přihlédl k příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08 (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.