Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 96/2025-68

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Scheuerem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované

o 63 094,28 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud neschvaluje předložený smír.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 000 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek, přičemž první splátka bude splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci.

III. Žaloba se zamítá ve zbývající části požadující po žalované zaplacení částka spolu s úrokem v kapitalizované výši částka; dále s úrokem ve výši Anonymizováno ročně z částky částka od datum, z částky částka od datum a z částky částka od datum do zaplacení; dále s úrokem z prodlení ve výši Anonymizováno % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.

IV. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Soud neschvaluje předložený smír.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 000 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci pod ztrátou výhody splátek, přičemž první splátka bude splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci.III. Žaloba se zamítá ve zbývající části požadující po žalované zaplacení , částka, spolu s úrokem v kapitalizované výši , částka, ; dále s úrokem ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , částka, od , datum, , z částky , částka, od , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení; dále s úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení.IV. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá zaplacení částky 62 260,28 Kč s příslušenstvím (smluvní úrok v kapitalizované i běžící podobě, úrok z prodlení), která představuje nevrácenou část peněz (200 000 Kč), které byly žalované poskytnuty na základě smlouvy č. hodnota uzavřené s žalobkyní dne 20. 12. 2021. Uvedla, že příjem žalované vyhodnotila z výpisu z účtu ve výši 10 576 Kč, u výdajů vycházel z tvrzení žalované, které porovnala s údaji o životním minimu a normativními náklady; dále byl ověřen bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvence a exekuce. Dále se domáhá částky 500 Kč, jakožto smluvní pokuty, která byla sjednána v uvedené smlouvě a částky 334 Kč jakožto pojistného sjednaného v uvedené smlouvě.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícím relevantním skutkovým zjištěním.

4. Žalobkyně a žalovaná se dohodly na obsahu smíru ohledně sporu v nynější věci; žalovaná se ve smíru zavázala splnit dluh vůči žalobkyni, který je tvořen mimo jistinu i úrokem z jistiny a zákonným úrokem z prodlení z jistiny; žalovaná se zavázala svůj dluh splnit měsíčními splátkami ve výši 5 000 Kč se splatnostní do 20. dne v měsíci (zjištěno ze smíru podepsaného žalovanou dne 3. 5. 2025 a žalobkyní dne 13. 5. 2025).

5. Žalobkyně a žalovaná se dne 20. 12. 2021 dohodly na obsahu smlouvy, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaná se jej zavázala společně s úrokem a pojištěním splácet prostřednictvím 60 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 753 Kč (zjištěno z úvěrové smlouvy ve spojení s potvrzovací SMS, úvěrovými podmínkami a informacemi o úvěru). Žalobkyně dne 20. 12. 2021 poskytla žalované částku 200 000 Kč (zjištěno z potvrzení o vyplacení úvěru). Žalovaná do dne 19. 2. 2025, kdy byl zesplatněn úvěr, uhradila v souvislosti s uvedenou úvěrovou smlouvou celkem částku 173 654 Kč (zjištěno ze splátkového kalendáře). Po zesplatnění dále uhradila 8 174 Kč (zjištěno z tvrzení žalobkyně).

6. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zjistila na základě údajů sdělených žalovanou, že má příjem ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 15 000 Kč měsíčně, dále z rodičovského příspěvku ve výši 4 104 Kč a příjem ostatních členů domácnosti ve výši 75 896 Kč; žalovaná uvedla údaj o výdajích domácnosti ve výši 15 000 Kč měsíčně, uvedla, že je ženatá a má dvě děti; na základě údajů z účtů žalobkyně vycházela z měsíčního příjmu žalobkyně ve výši 10 576 Kč (zjištěno z potvrzení o prověření úvěruschopnosti). Žalobkyně prověřila výši aktuálního dluhového zatížení žalované (zjištěno z úvěrové zprávy). Žalobkyně měla informaci o odchozích transakcích na účtu žalované za období od září do 20. 12. 2021, které v období září až listopad v měsíčním průměru přesahují deklarované výdaje (zjištěno z výpisu z účtu).

7. Žalovaná byla před podáním žaloby žalobkyní vyzvána k úhradě dluhů plynoucích z výše uvedené úvěrové smlouvy, které požaduje v nynějším řízení (zjištěno z výzvy k zaplacení).

8. Soud učinil následující závěr o relevantním skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná se dne 20. 12. 2021 dohodly na obsahu smlouvy, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaná se jej zavázala společně s úrokem a pojištěním splácet po dobu 5 let. Žalobkyně před uzavřením smlouvy měla k dispozici sdělení žalované o odhadovaných pravidelných výdajích domácnosti ve výši 15 000 Kč, současně měla k dispozici údaje o pravidelných odchozích transakcích na účtu žalované, které tuto částku přesahují; žalobkyně vycházel z pravidelného příjmu žalované ve výši 10 576 Kč. Žalovaná v souvislosti s úvěrovou smlouvou uhradila částku 181 828 Kč. Před podáním žaloby byla vyzvána k úhradě požadovaných nároků.

9. Při právním posouzení věci se soud řídil následujícími úvahami, přičemž právní předpisy soud aplikoval ve znění účinném ke dni, kdy nastala konkrétní právní skutečnost, nestanoví-li relevantní přechodné ustanovení jinak.

10. Soud vycházel zejména ze , , v rozhodném znění (dále jen „“), a ze , o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „“). Zejména aplikoval ustanovení upravující smlouvu o úvěru ( a násl. ); ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele ( zákona o spotřebitelském úvěru); ustanovení o neplatnosti právního jednání ( a násl. ); ustanovení upravující bezdůvodné obohacení ( a násl. ).

11. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva podle a násl. , vzhledem k tomu, že žalovaná smlouvu uzavírala v postavení spotřebitele ( ), jedná se o tzv. spotřebitelský úvěr.

12. Soud úvěrovou smlouvu vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nijak neověřila příjem ostatních členů domácnosti žalované, přičemž samostatná výše příjmu žalované, ze které žalobkyně vycházela jakožto z ověřené výše, ani nedosahuje úrovně výdajů, které sama žalovaná uvedla jako pravidelné výdaje domácnosti. Žalobkyně se rovněž nijak nezabývala faktickými výdaji žalované, v čemž lze jednoznačně spatřovat nedodržení standardu odborné péče při prověřování úvěruschopnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, čj. -380, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. , bod 24). Soud pro úplnost dodává, že vzhledem k rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 1. 2024, věc C-755/22, body 31 a násl., 46 a násl., není pro uplatnění následku za nedodržení odborné péče při prověření úvěruschopnosti významná okolnost, zda spotřebitel poskytnutý úvěr byl fakticky schopen splácet či splatit.

13. Vzhledem k výše uvedenému soud neschválil předložený smír, jelikož jeho obsah byl v rozporu s kogentními právními předpisy na ochranu spotřebitele, když zahrnuje i nároky, které jsou založeny neplatnou úvěrovou smlouvou [ , , v rozhodném znění (dále jen „“)].

14. Soud účastníkům řízení sdělil přípisem ze dne 3. 6. 2025 a zejména přípisem z 20. 6. 2025, za jakých podmínek lze předložený smír schválit (zejména výslovný informovaný souhlas žalované s uzavřením smíru po vysvětlení právních důsledků neplatnosti úvěrové smlouvy), přičemž bylo poukazováno např. na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 7. 2023, sp. zn. , body 12-16 (dostupné v právním informačním systému Beck-online). Vzhledem k tomu, že se žalovaná k jednání nedostavila, možnost schválení předloženého smíru odpadla, přičemž žalobkyně k dotazu soudu o odročení jednání z tohoto důvodu výslovně nežádala. Pokud jde o žalobkyní zmiňované rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, věc C-679/18, toto se primárně vyslovuje k povinnosti soudu přezkoumávat hodnocení úvěruschopnosti poskytovatelem úvěru z úřední povinnosti. Soudní dvůr EU v bodě 35 nicméně také vyslovil, že pokud se spotřebitel vysloví k uplatnění sankce odmítavě, je třeba této jeho vůli přiznat relevanci. Postup soudu v nynější věci však uvedenému východisku zcela odpovídá (a to i ve spojení s dalšími v odkazovaném rozhodnutí citovanými rozhodnutími – bod 33, věc C 472/11 bod 35 – když všechna akcentují svobodný a vědomý souhlas spotřebitele vyslovený poté, co je soudem upozorněn na základní právní důsledky plynoucí z porušení povinnosti, která je stanovena na jeho ochranu).

15. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy je žalovaná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené jejím možnostem. Jelikož by veškeré ostatní nároky, které by mohly být předmětnou úvěrovou smlouvou založeny, byly z důvodu její neplatnosti nedůvodné, je třeba v rámci zúčtování bezdůvodného obohacení uzavřít, že žalovaná realizovanými úhradami již fakticky vracela jistinu. V tomto případě je proto žalovaná povinna vrátit částku 18 172 Kč (200 000 – 181 828). Ostatní nároky, které žalobkyně dovozuje ze smlouvy (úrok, smluvní pokuta, pojištění), soud pro neplatnost úvěrové smlouvy vyhodnotil jako nedůvodné. Nedůvodný je i požadavek na úrok z prodlení, jelikož prodlení žalované s vrácením jistiny nastane až uplynutím doby k jejímu vrácení, která bude stanovena rozhodnutím soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, čj. ). Žalovaná sama v řízení zůstala pasivní, soud proto vycházel z toho, že splátka dohodnutá v rámci uzavřeného smíru (5 000 Kč měsíčně) je přiměřená jejím možnostem, jelikož vychází z toho, že žalovaná s takto koncipovaným smírem vyslovila souhlas při vědomí svých majetkových možností. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované vrátit jistinu podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v době, jak je specifikována ve výroku rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu ( ). Žalovaná byla ve sporu částečně úspěšnější a náleží jí (částečná) náhrada nákladů řízení. Náhrada jí však podle nebyla přiznána, jelikož jsou zde důvody zvláštního zřetele, a to okolnost, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu v Olomouci do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím soudu splněny dobrovolně, může se oprávněná strana domáhat výkonu rozhodnutí prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora.