Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 269/2025-44

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci

žalobce: Jméno žalobce A., IČO: IČO žalobce A,

se sídlem Adresa žalobce A,

právně zastoupený Jméno žalobce B.,

advokátem se sídlem adresa

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného,

trvale bytem Adresa žalovaného,

o zaplacení 21 063,48 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 16 204,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 4 859,28 Kč, úroku ve výši 6 294,70 Kč, úroku z prodlení za dobu od 27. 2. 2024 do 31. 10. 2025 ve výši 5 216,17 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 18 272,07 Kč za dobu od 1. 11. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 063,48 Kč za dobu od 1. 11. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 16 204,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se ohledně zaplacení 4 859,28 Kč, úroku ve výši 6 294,70 Kč, úroku z prodlení za dobu od 27. 2. 2024 do 31. 10. 2025 ve výši 5 216,17 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 18 272,07 Kč za dobu od 1. 11. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 063,48 Kč za dobu od 1. 11. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 21 063,48 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. II tohoto rozsudku. V odůvodnění uvedl, že uzavřel s žalovaným dne 15. 5. 2023 úvěrovou smlouvu č. hodnota. Před uzavřením smlouvy žalobce řádně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, a to prostřednictvím kontroly registrů a databází, zejména registru NRKI a výpočtem disponibilního příjmu klienta a zjištěním jeho kreditního skóre. Při tomto zjišťování žalobce použil specializované ekonomické a matematické modely, k čemuž upozornil, že tyto jsou dle judikatury přípustnou metodou. Žalovaný si s žalobcem sjednal úvěrový rámec 19 000 Kč, které se zavázal splácet ve výši 4 % dlužné částky měsíčně. Celkem žalovaný v opakovaných čerpáních načerpal 22 854,20 Kč, splatil v dané souvislosti 6 650 Kč, které byly započítávány na jistinu, úroky a poplatky. Žalobce předmětný úvěr zesplatnil ke dni 12. 2. 2024, dlužná částka k tomuto datu odpovídá částce žalované. Žalovaný dluh neuhradil i přes upomínání ze strany žalobce. V doplnění žaloby ze dne 30. 1. 2026 žalobce zevrubně zopakoval svou argumentaci ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když především s odkazem na četnou judikaturu vyzdvihl, že žalovaný po určitou dobu úvěr splácel a dále přípustnost a efektivnost užití matematických a obdobných modelů při zkoumání úvěruschopnosti.

2. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy s odkazem na , (dále jen „“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Žalobce předložil úvěrovou smlouvu ze dne 15. 5. 2023 uzavřenou mezi účastníky řízení, jejímž předmětem bylo poskytnutí revolvingového úvěru žalovanému až do výše 19 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 4 % dlužné částky. Ve smlouvě jsou uvedeny kromě kontaktních i údaje o poměrech žalovaného, a to že je svobodný, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost, a že je zaměstnán s měsíčním příjmem 22 500 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí 22 500 Kč. K této žalobce zároveň doložil úvěrové podmínky sjednané jako její součást. Zy označené jako „Karta klienta“ vyplynulo, že byla provedena lustrace žalovaného v interních registrech žalobce a dále v registru NRKI, CEE, ISIR a MVCR. Dále je zde uvedeno, že žalovaný má příjmy ve výši 22 500 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 22 500 Kč a výdaje domácnosti pak 7 000 Kč. Vě označené jako „Anonymizováno“ žalobce představuje svou metodiku hodnocení úvěruschopnosti klientů, když dále uvádí konkrétní údaje o žalovaném s tím, že jeho příjem činí 22 500 Kč, životní minimum 4 470 Kč, jiné splátky úvěrů 0 Kč, výše splátky předmětného úvěru 760 Kč. Žalovanému, resp. v jeho domácnosti při započítání životního minima jejích členů, tak zbývá dostatek na úhradu předmětného úvěru. Z nedatované úvěrové zprávy předložené žalobcem vyplynulo, že žalovanému byl jeden úvěr odmítnut, žádný nečerpá a nesplácí. Z výpisu čerpání a splátek žalovaného vyplynulo, že v souvislosti s předmětnou smlouvou od žalobce čerpal celkem 22 854,20 Kč a uhradil zpět 6 650 Kč. Dále žalobce doložil výzvu ke splacení úvěru adresovanou žalovanému ze dne 12. 2. 2024, kde jej vyzývá k doplacení dluhu do 14 dnů od sepsání výzvy. Dle poštovního podacího archu byla tato písemnost žalovanému odeslána. V předžalobní výzvě ze dne 29. 2. 2024 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k úhradě dluhu souvisejícího s předmětným úvěrem. Dle poštovního podacího archu byla tato písemnost žalovanému odeslána před podáním žaloby. Z potvrzení ze dne 15. 5. 2023 vyplynulo, že žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba., přičemž jeho průměrný měsíční příjem za poslední tři měsíce činil 19 952 Kč. Dále žalobce doložil výpis z bankovního účtu žalovaného za období od 13. 4. 2023 do 28. 4. 2023. Počáteční zůstatek činil 0 Kč, konečný zůstatek 4 937,09 Kč. Dne 17. 4. 2023 žalovaný obdržel 22 075 Kč od jméno FO, od této pak rovněž dalších celkem 400 Kč, 1 003 Kč na účet vložil sám žalovaný, částku 524 Kč obdržel od společnosti právnická osoba, 4 000 Kč od právnická osoba., 14 000 Kč od „Anonymizováno“, celkem 3 000 Kč bylo na účet vloženo v hotovosti blíže neurčeným vkladatelem, částku 800 Kč obdržel od „Anonymizováno“ a 300 Kč od společnosti právnická osoba Z účtu odešlo celkem hodnota plateb v objemu 9 000 Kč na platební portál PayU v Anonymizováno. V jednotkách desítkách plateb také žalovaný utratil celkem 4 562,91 Kč u firem právnická osoba

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s žalobcem shora specifikovanou smlouvu. Žalobce poskytl žalovanému v této souvislosti celkem 22 854,20 Kč, žalovaný žalobci v dané souvislosti uhradil celkem 6 650 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvy shora uvedené. Žalobce před uzavřením smlouvy disponoval potvrzením o příjmu žalovaného, úvěrovou kartou a výpisem z jeho bankovního účtu, jak jsou shora specifikovány.

5. Dle , (dále jen „“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle , odst. 2 ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

6. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce s žalovaným uzavřeli dle úvěrovou smlouvu shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný čerpal finanční prostředky, jak je shora již také uvedeno. Na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá ( tohoto zákona), neboť se v daném případě jednalo o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Jednotlivými ujednáními smlouvy se ovšem soud dále nezabýval, protože tuto neshledal platnou s odkazem na skutečnost, že žalobce nedoložil, že by se řádně zabýval schopností žalovaného předmětný úvěr splácet.

7. Z doložených listin vyplývá, že ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný a jeho příjem činí 22 500 Kč měsíčně, další příjem domácnosti je pak 22 500 Kč. Je zřejmé, že z holého údaje o příjmu žalovaného (otázka příjmů domácnosti je rozporuplná, když není zřejmé, kdo má tuto domácnost žalovaného představovat, jaké jsou jeho či její poměry a z jakého důvodu či v jakém rozsahu by měly být zohledňovány v poměrech žalovaného), resp. z těchto kusých a nijak neosvědčených údajů rozhodně nelze uzavřít ani velmi hrubý závěr o poměrech žalovaného a tedy také o jeho schopnosti splácet úvěr. Příjem žalovaného sice byl ověřen, nicméně ve výši zhruba 19 900 Kč, což je míra v daných řádech poměrně významně nižší, než uváděná v úvěrové smlouvě. Při absenci znalosti výdajů nelze dospět k dostatečnému závěru o poměrech žalovaného, protože daný příjem není v takové výši, že by nebylo poměrně snadno představitelné, že je tento měsíčně zcela spotřebován (výše nákladů na nájemní bydlení se běžně pohybují kolem 10 – 15 000 Kč apod.). Doložený výpis z účtu úvěruschopnost žalovaného neosvědčuje, tento spíše vypovídá o opaku. Obecně lze mít výpis z bankovního účtu za poměrně spolehlivý zdroj o poměrech každé osoby, nicméně v daném případě byl doložen výpis za pouhé dva týdny. Z tohoto navíc vyplynulo, že žalovaný spotřebovával sumy přesahující jeho poměry a s ohledem na příjmy od společností, které provozují hazardní hry a sázky, což je obecně známo i soudu známo z jeho činnosti a blíže neurčené výdaje v poměrně zásadní výši do platební brány, se jeví jako pravděpodobné, že žalovaný se věnoval hazardu, a to v míře neodpovídající jeho poměrům. Pokud měl žalovaný dle žalobce deklarovat celkové měsíční výdaje domácnosti ve výši 7 000 Kč, tak takové výdaje se nejeví jako pravděpodobné, když jen náklady na nájemní bydlení jsou zpravidla výrazně vyšší než tato částka, přičemž žalovaný samozřejmě musel mít další výdaje spojené se základním živobytím jako je strava, hygiena, ošacení apod. O tomto svědčí i skutečnost, že za pouhé dva týdny v dubnu 2023 utratil zhruba 4 500 Kč v supermarketech.

8. Soud si je vědom, že možnosti poskytovatele úvěru v pohledu zkoumání poměrů klientů nejsou bezbřehé a tyto samozřejmě musí být přiměřené okolnostem, zejména ve vztahu k výdajům, které jsou na rozdíl od příjmů komplikovaněji doložitelné. Na druhou stranu ale nelze připustit, aby na zkoumání výdajů poskytovatelé úvěrů rezignovali zcela, a to zvláště za situace, kdy se údaje sdělené spotřebitelem jeví jako nevěrohodné, stejně jako v tomto případě. Spolehnout se pouze na matematický model spočívající v uvedení životního minima, z nějž ovšem většina obyvatel reálně nevyžije a nežije, soud neshledává dostatečným. Soud je pak přesvědčen, že ani skutečnost, že žalovaný po určitou dobu úvěr řádně splácel, není důvodem pro pozitivní závěr o úvěruschopnosti žalovaného, když není zřejmé, z jakých konkrétních zdrojů tak žalovaný činil a daná skutečnost nezbavuje žalobce povinnosti se úvěruschopností zabývat v době před uzavřením smlouvy.

9. Z doložených důkazů nelze uzavřít pozitivní závěr o úvěruschopnosti žalovaného, a tedy i o platnosti uzavřené úvěrové smlouvy pro rozpor s a 87 . Svou neúčastí při jednání soudu se žalobce vzdal možnosti být poučen dle , odst. 3 o nutnosti doplnit tvrzení a především důkazy v dané otázce (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne 23.5.2012).

10. S odkazem na je pak žalovaný při neplatnosti smlouvy povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, v daném případě je tedy povinen vrátit částku 22 854,20 Kč poníženou o dosavadní platby ve výši 6 650 Kč na výsledných 16 204,20 Kč, když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného dle , , neboť úprava obsažená v je ve vztahu k obecné úpravě obsažené v úpravou speciální. Žalobce tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (, ), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 20. 4. 2022 splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobce může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož pak žalovaný v řízení zůstal pasivní, soud nezjišťoval jeho možnosti a uložil mu dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle , když si existence dluhu musel být žalovaný vědom již delší dobu (viz doba poskytnutí úvěru a datum zaslání upomínek).

11. Žalovaný byl v řízení většinově úspěšný a měl by tak vůči žalobci právo na náhradu poměrné části nákladů řízení dle Jelikož však žádné náklady řízení neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají, rozhodl soud o nákladech řízení, jak je shora uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.