Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 5/2026-51

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Dvořákem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 52 375,63 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum, doplněnou podáním doručeným dne datum, domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne datum úvěrovou smlouvu č. hodnota, na jejímž základě mu žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splácet v 96 měsíčních splátkách po částka. Úvěr byl čerpán dne datum a první splátka byla splatná dne datum. Žalobkyně uvedla, že žalovaný úvěr řádně splácel od listopadu 2021 do května 2025, tedy po dobu přesahující tři a půl roku, během níž uhradil celkem částka. Následně se však dostal do prodlení s úhradou splátek, pročež žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami využila svého práva úvěr zesplatnit. Žalovaný byl vyzván k okamžitému splacení celého dluhu dopisem ze dne datum a následně i předžalobní výzvou. Na tyto výzvy však nereagoval a z dlužné částky ničeho neuhradil. Žalovaná částka částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši částka (zahrnující nesplacené části jistiny splatné před zesplatněním a zesplatněnou jistinu), z nákladů na vymáhání ve výši částka a ze smluvní pokuty ve výši částka účtované za prodlení s úhradou splátky. Příslušenství tvoří kapitalizovaný úrok ve výši částka (součet nezaplacených úroků splatných do zesplatnění a úroku kapitalizovaného od datum do datum), dále úrok ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka od datum do datum a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že před sjednáním úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů z registrů NRKI, CEE a ISIR, z nichž vyplynulo, že žalovaný měl dobrou platební morálku a měsíční závazky ve výši částka. Dále provedla také výpočet maximální měsíční splátky (tzv. MLS) a posouzení kreditního skóre prostřednictvím interních statistických modelů. Podle žalobkyně výsledky těchto ověření nevzbuzovaly žádnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet, což potvrzuje i skutečnost, že žalovaný hradil splátky po více než tři roky bez jakýchkoli potíží.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle , (dále jen „”), v nepřítomnosti účastníků, za přítomnosti právního zástupce žalobkyně, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne datum smlouvu o hotovostním a revolvingovém úvěru č. hodnota. Součástí této smlouvy byly též úvěrové podmínky žalobkyně. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši částka a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutou částku splatit společně s úrokem, který byl sjednán ve výši 19,04 % ročně, a to v 96 splátkách po částka. Smlouvou byl mezi stranami sjednán rovněž revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka, který však není předmětem žaloby /viz výpis OR na č. l. 10-15 spisu, smlouva o úvěru na č. l. 16-17 spisu, Úvěrové podmínky v elektronickém systému CEPR/. Před uzavřením smlouvy žalobkyně shromáždila informace o osobní a majetkové situaci žalovaného. Žalovaný uvedl, že má základní vzdělání je svobodný, nemá vyživované děti a bydlí v podnájmu. Jako hlavní příjem označil důchod ve výši částka. Vedlejší příjem pak vyčíslil na částka a příjem ostatních členů domácnosti na částka. Měsíční výdaje domácnosti uvedl v žádosti o úvěr ve výši částka. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila žalovaného v relevantních databázích, a to insolvenčním rejstříku, kde nebyl žalovaný nalezen, centrální evidenci exekucí, kde rovněž procházel bez negativních zjištění, v databázi Ministerstva vnitra, kde byla ověřena platnost jeho dokladů a v interních registrech. Žalobkyně rovně prověřila žalovaného v nebankovním registru, přičemž zjistila, že žalovaný měl celkem hodnota existující splátkové úvěry a existující úvěr z kreditní karty. Měsíční splátky byly evidovány v celkové výši částka a zbývající částka dosud nesplacených úvěrů ve výši částka. Uvedené úvěry žalovaný dlouhodobě řádně splácel. Na základě těchto údajů žalobkyně provedla ověření bonity žalovaného výpočtem MLS. Při výpočtu tedy vycházela z údajů sdělených žalovaným, kdy pro MLS žalovaného vycházela z celkového příjmu ve výši částka a v případě MLS domácnosti pak také z příjmu dalších členů domácnosti ve výši částka. Na výdajové stránce žalobkyni kalkulovala jednak s náklady sdělenými žalovaným ve výši částka, jednak se statistickými údaji v podobě životního minima a normativních nákladů na bydlení, a dále také ze zjištěných údajů o měsíčních splátkách žalovaného/viz smlouva o úvěru na č. l. 16-17 spisu, karta klienta na č. l. 26 spisu, úvěrová zpráva na č. l. 18-19 spisu/. Dne datum žalobkyně poskytla žalovanému jistinu úvěru ve výši částka. Žalovaný úvěr následně řádně splácel do datum, a dále jej splácel jen s minimálními prodleními až do datum. Celkem žalovaný uhradil částka /viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 21-21 spisu/. Následně se však žalovaný dostal do prodlení s úhradou dalších splátek, pročež žalobkyně celý zůstatek úvěru ke dni datum zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalovanému poprvé doručována dne datum. Naposledy pak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou následujícího dne /viz výzva na č. l. 22 spisu, podací arch na č. l. 23 spisu, předžalobní výzva na č. l. 24 spisu, podací arch na č. l. 25 spisu, výpis sledování zásilky na č. l. 39 spisu/. Žalovaný netvrdil, a ani to v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni nad rámec výše uvedené částky částka cokoliv uhradil.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , , (dále jen „o. z.”), a podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání.

11. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, neboť v posuzovaném případě nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, čj. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ). Podle činí poskytovatel předmětné posouzení zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena. Tomu však soud nemůže přisvědčit. Žalobkyně v případě příjmů a výdajů žalovaného vycházela pouze ze sdělení žalovaného, která s výjimkou výše pravidelných měsíčních splátek dalších úvěrů žádným způsobem neověřovala. Ve vztahu k příjmům je nutné zdůraznit, že tyto byly u žalovaného vymezeny do určité míry specificky. Jako hlavní příjem označil důchod, který činil pouze částka. Stěžejní část jeho příjmů ve výši částka, tak představoval příjem vedlejší, který však nebyl žádným způsobem specifikován, natož ověřen. Nejen tedy, že žalobkyně neověřila výši příjmu žalovaného, ale ve vztahu k vedlejšímu příjmu, který tvořil takřka 90 % příjmů žalovaného, neměla ani žádné (byť i neověřené) informace o zdroji tohoto příjmu. Stejně tak nebyly žádným způsobem ověřovány ani příjmy dalších členů domácnosti. To vše za situace, kdy žalovaný již byl zatížen měsíčními splátkami přesahujícími částka, byť tyto řádně splácel. Sama žalobkyně v doplnění žaloby pak uvedla, že spoléhala především na interní scoring (výpočet jméno FO), který měl vycházet jak z údajů uvedených žalovaným, tak z údajů získaných z dostupných registrů. Samotný výsledek tohoto výpočtu je však v konečném důsledku irelevantní, neboť vycházel právě z neověřených údajů. Soud přitom nijak nezpochybňuje, že ze statistického hlediska může být model žalobkyně úspěšný. Tato statistická úspěšnost nicméně slouží především žalobkyni k analýze jejího podnikatelského rizika a není s to sama o sobě nahradit řádné posouzení úvěruschopnosti. Pokud by soud na tuto argumentaci přistoupil, fakticky by to vedlo k vyprázdnění . Ten totiž požaduje, aby prověření úvěruschopnosti proběhlo na základě spolehlivých informací, tedy informací, které budou alespoň elementárním způsobem ověřeny. Právě a pouze takové informace by pak měly být použity k výpočtu MLS. Žalobkyni přitom v posuzovaném případě nic nebránilo v tom, aby si jednoduchým způsobem ověřila především příjmy žalovaného, a to např. vyžádáním si rozhodnutí o přiznání důchodu či výpisu z bankovního účtu žalovaného, kterým by do značné míry mohly být ověřeny také žalovaným uváděné výdaje. Žalobkyně však vyšla ze svého matematického modelu, aniž by pečlivěji prověřila reálnou finanční situaci žalovaného. Jedinou skutečně ověřenou a dostatečně zjištěnou informací tedy bylo to, že žalovaný své dřívější úvěry řádně splácel. Ve vztahu ke schopnosti žalovaného splácet do budoucna další úvěr žalobkyně žádnými skutečně spolehlivými informacemi nedisponovala.

16. Co se pak týče argumentace žalobkyně, že žalovaný úvěr po dlouho dobu řádně splácel, považuje soud za vhodné připomenout rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C 755/2022, z jehož závěrů plyne, že okolnost, že dluh ze spotřebitelského úvěru, a to celý či jeho část, byl ze strany spotřebitele splacen, nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru. Jinak řečeno, ani plnění žalovaného na předmětný závazek nemůže zvrátit závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti ze strany žalobkyně.

17. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žalobkyně ve smyslu poskytla žalovanému úvěr v rozporu s věta druhá téhož zákona, a proto je sporná smlouva neplatná. Neplatnost stanovenou v jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je přitom nutno vykládat za použití o. z. jako neplatnost absolutní. Dané porušení povinnosti totiž odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka či nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka nebo ze dne datum, č. j. spisová značka), v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od datum a obsažené v § a 87 a uzavřel, že výklad předmětného stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

18. Důsledkem výše popsané absolutní neplatnosti smlouvy je v souladu s věta třetí redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši částka. Rovněž bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni již uhradil částka. Na jistině tak zbývá žalovanému uhradit částku částka. Soud proto žalobě v rozsahu dosud nesplacené částky vyhověl. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky prokazatelně vyzván dne datum, kdy se výzva ze dne datum dostala do jeho dispozice. S ohledem na zde stanovenou lhůtu 14 dnů od sepsání výzvy, se žalovaný dostal s úhradou dlužné částky do prodlení dne datum. Soud proto přiznal žalobkyni podle ve spojení s o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od uvedeného dne do zaplacení v zákonné výši podle (výrok I. tohoto rozsudku).

19. Ve zbylém soudu nezbylo než nárok žalobkyně zamítnout, neboť vzhledem k absolutní neplatnosti uvedené úvěrové smlouvy nemá žalobkyně nárok na smluvní úroky, sjednané poplatky ani na úrok z prodlení předcházející splatnosti holého zůstatku jistiny (výrok II. tohoto rozsudku).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.