Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 267/2022-104

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Milady Uhlířové ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky., IČO IČO navrhovatelky

sídlem Adresa navrhovatelky

zastoupená advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za účasti: Jméno advokáta B, narozený Datum narození advokáta B

bytem Adresa advokáta B

zastoupený advokátem Jméno advokáta C

sídlem Adresa advokáta C

o nařízení předběžného opatření v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2022, č. j. -84,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Návrhem doručeným soudu dne 29. 11. 2019 se navrhovatelka domáhá vyloučení účastníka z výkonu funkce jednatele pro opakované a závažné porušování povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, čímž způsobuje navrhovatelce újmu v miliónové hodnotě. Toto jeho jednání spočívá v neoprávněné (proti vůli druhého jednatele) výplatě odměn za rok 2017, v neoprávněném zvýšení mezd zaměstnanců, v nezaplacení DPH k uhrazené pohledávce a v neplnění závazků z mandátní smlouvy.

2. Návrhem doručeným soudu dne 27. 10. 2022 navrhovatelka navrhla, aby soud předběžným opatřením uložil účastníkovi povinnost zdržet se výkonu funkce jednatele navrhovatelky, a to do pravomocného skončení řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. .

3. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně návrh na nařízení předběžného opatření výrokem I. zamítl. Výrokem II. rozhodl, že právnímu zástupci navrhovatelky se po právní moci tohoto rozhodnutí vrací zaplacená jistota ve výši 50.000 Kč. V odůvodnění soud uvedl, že nejsou splněny zákonné podmínky pro vydání předběžného opatření. Navrhovatelka se domáhá nařízení předběžného opatření pro potřebu prozatímní úpravy poměrů účastníků, přitom z jejího tvrzení není zřejmé, v čem by měla spočívat naléhavost situace vyžadující prozatímní úpravu poměrů. Dostatečně konkrétně netvrdí, vzhledem ke skutečnosti, že společnost má dva společníky s padesátiprocentním podílem a dva jednatele (účastníka a tituly před jménem Jméno), jakým přesně způsobem účastník „zajistil“ převod lukrativních obchodních příležitostí na spřízněné subjekty. Pokud jde o potřebu prozatímní úpravy poměrů účastníků, v tomto směru navrhovatelka uvádí, že „lze předpokládat“, že účastník bude v závadném jednání pokračovat, tedy je zřejmé, že takové jednání bezprostředně nehrozí. Soud nesdílí argumentaci navrhovatelky, že „není třeba vyčkávat dalšího takového jednání“, naopak díky tomu nemá za prokázanou potřebu prozatímní úpravy poměrů účastníků, jelikož podle názoru soudu samotný předpoklad nevykazuje znaky naléhavosti, pro kterou by bylo potřeba upravovat poměry účastníků předběžným opatřením. V neposlední řadě pak návrhu nelze vyhovět i proto, že nařízením navrhovaného předběžného opatření by fakticky bylo dosaženo stavu, který navrhovatelka sleduje návrhem ve věci samé. K tomu institut předběžného opatření neslouží. Z uvedených důvodů soud návrh zamítl za použití , , a Výrok II. je odůvodněn první věta

4. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání. Namítla nesprávnost napadeného usnesení. Dle odvolatelky důvody pro to, aby poměry účastníků byly prozatímně upraveny, stále trvají a návrh na nařízení předběžného opatření obsahuje důvody a důkazy, které nařízení předběžného opatření odůvodňují. Dále navrhovatelka obsáhle argumentuje ohledně tvrzených důvodů pro nařízení předběžného opatření a označených důkazů se závěrem, že navrhovatelce stále vzniká škoda tím, že účastník obchází a přímo poškozuje její zájmy. Podnikatelské aktivity navrhovatelky v rozporu s jejími zájmy účastník převádí (díky zneužívání interních informací navrhovatelky) na své společnosti či jiné s ním spřízněné subjekty. Tomuto jednání je třeba zabránit. Navrhovatelka nesouhlasí ani se závěrem soudu prvního stupně, že nařízením navrženého předběžného opatření by fakticky bylo dosaženo stavu, který navrhovatelka sleduje návrhem ve věci samé. Jedná se totiž o rozdílné návrhy. Ve věci samé navrhovatelka chce dosáhnout toho, že účastník funkci jednatele pozbude, kdežto po vydání předběžného opatření by účastník pouze po přechodnou dobu nesměl funkci jednatele vykonávat, ve funkci by však zůstal. Navrhovatelka poukázala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. , které lze aplikovat i na tento případ. Navrhovatelka proto navrhuje, aby Vrchní soud v Praze jako soud odvolací změnil napadené usnesení tak, že návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 27. 10. 2022 vyhoví, případně napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Podle , o obchodních korporacích (dále jen ZOK), ve znění účinném do 31. 12. 2020 (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. , veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách), (1) V průběhu insolvenčního řízení insolvenční soud i bez návrhu rozhodne, že z důvodů podle člen statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace, který byl ve funkci v době vydání rozhodnutí o úpadku nebo po něm, nesmí po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení (dále jen „vyloučení“). (2) To platí obdobně o tom, kdo v době vydání rozhodnutí o úpadku členem statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobou v obdobném postavení již nebyl, ale jehož dosavadní jednání k úpadku obchodní korporace zřejmě přispělo. (3) Návrh na vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem.

7. Podle § 65 ZOK (1) Mimo případy uvedené v § 63 a 64 může soud i bez návrhu rozhodnout o vyloučení, vyjde-li najevo, že člen statutárního orgánu v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře, případně jinou péči spojenou podle jiného právního předpisu s výkonem jeho funkce; ustanovení § 63 odst. 3 se použije obdobně. (2) Odstavec 1 se použije obdobně na toho, kdo je povinen k náhradě újmy vzniklé z porušení péče řádného hospodáře.

8. Podle § 66 ZOK (1) Právní mocí rozhodnutí o vyloučení přestává být osoba, které se rozhodnutí týká, členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích; zánik funkce oznámí soud, který o vyloučení rozhodl, soudu, který podle jiného právního předpisu vede obchodní rejstřík (dále jen „rejstříkový soud“). (2) Ten, kdo poruší zákaz uložený mu rozhodnutím o vyloučení, ručí za splnění všech povinností obchodní korporace, které vznikly v době, kdy vykonával přes zákaz činnost člena jejího statutárního orgánu, ač se jím nestal anebo jím být přestal.

9. Podle , (dále jen ), je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Podle , ustanovení , 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, až d), , a se použijí obdobně.

10. Podle , nepostupoval-li podle nebo podle , předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

11. Podle předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby a) platil výživné v nezbytné míře; b) poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje; c) složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu; d) nenakládal s určitými věcmi nebo právy; e) něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

12. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že vyhověním navrženému předběžnému opatření by navrhovatelka dosáhla stavu, kterého může dosáhnout až pravomocným rozhodnutím ve věci, což je nepřípustné. Názor odvolatelky, že cíle řízení ve věci samé a řízení o nařízení předběžného opatření jsou rozdílné, odvolací soud nesdílí. Důsledek vyhovujících rozhodnutí v obou řízeních by byl pro účastníka totožný, a to zákaz výkonu funkce jednatele, přičemž délka trvání tohoto zákazu je pro posouzení důvodnosti nastíněné odvolací námitky nerozhodná, a rozhodná není ani skutečnost, zda v důsledku zákazu výkonu funkce jednatele dotčené osobě tato funkce zanikne či nikoliv. Judikatura nařízení předběžného opatření předjímajícího rozhodnutí ve věci připouští pouze v případě žaloby o zdržení se jednání, jež naplňuje znaky jednání nekalé soutěže (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 6. 1995, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým číslem 46/1996). O takový předmět řízení se však v dané věci nejedná a předmětem řízení ve věci není ani jiný zdržovací nárok vyplývající z hmotného práva, takže odvolatelkou odkazované usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 6. 1995, sp. zn. na posuzovanou věc aplikovat nelze, a to ani obdobně. Ke shodnému závěru jako odvolací soud dospěl v obdobné věci i Vrchní soud v Olomouci v rozhodnutí ze dne 18. 10. 2018, sp. zn. : „Krajský soud jako soud prvního stupně usnesením uložil členu statutárního orgánu Z. M. povinnost zdržet se výkonu funkce jednatele společnosti právnická osoba., jakož i zdržet se jakéhokoliv jednání, ke kterému je oprávněn jednatel ve společnosti právnická osoba., a to do doby vydání pravomocného rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce dle § 65 ZOK. Zásadním důvodem, pro který nemělo být vyhověno návrhu na vydání předběžného opatření, je dle odvolacího soudu skutečnost, že navrhovatelé se navrhovaným předběžným opatřením domáhají v podstatě dosažení stejného právního stavu, jaký by (v případě úspěchu) dosáhli až v řízení o věci samé, to je v posuzovaném případě v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, což je nepřípustné.“

13. Odvolací soud proto uzavírá, že podmínky pro nařízení předběžného opatření splněny nebyly a nezbylo, než návrh zamítnout. Z důvodu procesní ekonomie se odvolací soud dalšími odvolacími námitkami navrhovatelky nezabýval.

14. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení pro jeho věcnou správnost potvrdil podle , když pochybení neshledal ani ve výroku II.

15. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ( ).

16. V pokračujícím řízení soud prvního stupně nepřehlédne, že součástí vyjádření účastníka ve věci samé (vyjádření ze dne 5. 3. 2020 na č. l. 15 až 18 a ze dne 28. 3. 2022 na č. l. 33 až 36) je návrh na přerušení řízení podle , o kterém dosud nebylo rozhodnuto.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.