Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 Cmo 42/2022-43

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka, v právní věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozen Datum narození navrhovatele

bytem Adresa navrhovatele

zastoupen Jméno Zástupce, advokátem

sídlem adresa Jméno advokáta A

za účasti: Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

zastoupen opatrovníkem Jméno opatrovníka, advokátem

sídlem adresa

o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka účastníka v působnosti valné hromady ze dne 30. 11. 2020, o odvolání Jméno účastníka, narozené rodné přijmení Datum narození účastníka, bytem Adresa účastníka, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. -34 ze dne 14. července 2022

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Ve vztahu navrhovatel a Jméno účastníka nemá žádný z účastníků odvolacího řízení nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Ve vztahu navrhovatel a , Jméno účastníka, nemá žádný z účastníků odvolacího řízení nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně ve výroku rozhodl takto: „Soud nepřipouští vstup Jméno účastníka, nar. Datum narození účastníka, bytem Adresa účastníka, jako dalšího účastníka v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .“

2. V bodě 1 odůvodnění soud uvedl, že „podáním doručeným soudu dne 14. února 2022 oznámila Jméno účastníka vstup do řízení, což odůvodnila tím, že má právní zájem na výsledku projednávané věci, neboť do 15. 12.2021, kdy byla navrhovatelem odvolána, vykonávala funkci jednatelky společnosti.“

3. Soud poukázal na dikci ustanovení / z. ř. s. / dle níž „v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno /odstavec 1/. Účastníkem je také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje /odstavec 2/.

4. Soud dále odkázal na dikci ustanovení / z. ř. s. /, dle níž jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být jednáno, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka. Proti takovému usnesení není odvolání přípustné / odstavec 1/. Jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. / odst. 2 /.

5. Soud rovněž odkázal na ustanovení § , 2, písm. e/, 85 písm. a/

6. Dále uvedl, že „řízení v projednávané věci je řízením nesporným, neboť řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 2 písm. e/ a § 85 písm. a/ z.ř.s.“, přičemž osobou, o jejíchž právech a povinnostech má být v řízení jednáno, je ve smyslu ust. § 6 z. ř. s. sama obchodní společnost, a dále ten, kdo podal návrh na vyslovení neplatnosti.

7. Soud doplnil v dané souvislosti, že „ Nepodá-li společník/jednatel sám návrh na vyslovení neplatnosti valné hromady, pak účastníkem takového řízení není.“

8. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně se Jméno účastníka včas odvolala a navrhovala jeho změnu ve smyslu vyhovění návrhu. Je přesvědčena, že je zcela namístě, aby byla připuštěna jako vedlejší účastník, neboť má zjevný bezprostřední zájem na výsledku řízení. „ Z dosavadního postupu navrhovatele v projednávané věci lze důvodně dovozovat, že navrhovatel nezastupuje v řízení zájmy společnosti, ale spíše vlastní zájmy coby společníka / resp. pravděpodobného budoucího společníka, v závislosti na výsledku dědického řízení po zemřelém p. Anonymizováno /. Navrhovaný vedlejší účastník se proto domnívá, že navrhovatel nebude mít zájem na objektivním zjištění pravdy, ale bude se primárně snažit, aby bylo jmenování pí Jméno účastníka posouzeno jako neúčinné a on by mohl dále napadnout veškeré její jednání ve funkci jednatelky / a tím v podstatě smazat jednání zůstavitele p. Anonymizováno/.“

9. Jméno účastníka pro případ, že by odvolací soud nevyhověl jejímu odvolání, dává ke zvážení svou svědeckou výpověď v řízení.

10. Navrhovatel ve svém podání, označeném jako vyjádření navrhovatele k odvolání Jméno účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2022, č. j. -34, se v podstatě vyjádřil k věci samé, současně argumentoval nepřípustností vedlejšího účastenství v daném typu řízení. Uvedl současně, že návrh podal jako správce obchodních podílů tituly před jménem Anonymizováno v účastníkovi na základě dohody dědiců.

11. Odvolací soud přezkoumal podle ust. § , 212a napadené usnesení soudu prvního stupně bez nařízení ústního jednání / / a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání.

12. Podle ustanovení jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. / odst.1/. Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu nebo na výzvu některého z účastníků prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh. / odst. 3 /.

13. K tomu odvolací soud konstatuje, že vedlejší účastenství je institutem sporného řízení a v předmětném typu řízení, jež je řízením ve statusové věci společnosti s ručením omezeným ve smyslu ustanovení , , není tento institut možný. Tento závěr zastává ustálená judikatura, jež reflektuje závěry, obsažené např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. .

14. Současně je třeba říci, že soud napadeným rozhodnutím nerozhodoval o přípustnosti vedlejšího účastenství Jméno účastníka, ale rozhodoval podle / z. ř. s. / o návrhu Jméno účastníka na její vstup coby dalšího účastníka do řízení. Na tomto závěru nemění ničeho ani nepřesná formulace v bodě 1 odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně o tom, že Jméno účastníka podáním doručeným soudu dne 14. února 2022 oznámila vstup do řízení.

15. Na č. l. 23-25 spisu se nachází podání, učiněné Jméno účastníka, označené jako „ návrh na povolení přistoupení účastníka řízení“. Návrh je odůvodněn tvrzením, že „Jméno účastníka“ má zřejmý právní zájem na výsledku tohoto řízení, neboť má být jednáno o jejích právech a povinnostech, navrhuje nadepsanému soudu, aby povolil její vstup do soudního řízení a umožnil jí se v dané věci po seznámení se soudním spisem vyjádřit.“

16. V dané souvislosti Jméno účastníka ve svém podání uvedla, že je bývalou jednatelkou účastníka, do této funkce byla platně jmenována na základě rozhodnutí jediného společníka ze dne 30. 11. 2020. V předmětném řízení navrhovatel napadá platnost tohoto rozhodnutí a tedy zpochybňuje oprávnění k působení Jméno účastníka ve funkci jednatelky účastníka do okamžiku jejího odvolání navrhovatelem dne 15. 12. 2021.

17. K napadenému rozhodnutí soudu prvního stupně lze konstatovat, že soud při rozhodování o předmětném návrhu na vstup Jméno účastníka jako dalšího účastníka do řízení, aplikoval odpovídající právní úpravu/ v podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně/.

18. Pokud jde o okruh účastníků řízení, zde se odvolací soud ztotožňuje se stanoviskem soudu prvního stupně, že účastníky řízení v daném typu řízení jsou navrhovatel návrhu na vyslovení neplatnosti valné hromady a dále společnost, jejíž valná hromada je napadána. Daný přístup je souladný s ustálenou soudní praxí, stanoviska, obsažená v usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. se uplatní i za stávající právní úpravy. Návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu / valné hromady / společnosti musí směřovat toliko vůči této společnosti s ručením omezeným. Jinak řečeno, v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným, případně o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, je pasivně věcně legitimována vždy společnost s ručením omezeným jejíž valná hromada napadené usnesení přijala. / Respektive o rozhodnutí jejíhož jediného společníka v působnosti valné hromady se jedná./ právnická osoba nemůže být nikdo další v procesním postavení účastníka / proti němuž obecně stojí navrhovatel/. Při rozhodování tohoto typu nejde o právní věc mezi dvěma fyzickými osobami. Nic na tom nemění případná, nikoliv v praxi ojedinělá okolnost, že by skutečným pozadím věci byly neshody fyzických osob v různém angažmá / společník, jednatel /.

19. Shrnuto: Pokud soud návrhu Jméno účastníka nevyhověl, nelze tomuto postupu vytknout pochybení.

20. Odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení potvrdil.

21. Pokud se navrhovatel domáhá náhrady nákladů odvolacího řízení ve vztahu k Jméno účastníka, tak je třeba říci, že pokud jde o napadené rozhodnutí, vyjádření k odvolání ve vztahu k danému procesnímu rozhodnutí nepovažuje odvolací soud za účelně vynaložený náklad v odvolacím řízení. Navrhovatel nebyl soudem k vyjádření vyzván a žádné vyjádření navrhovatele by na dané procesní rozhodnutí nemohlo mít jakýkoli dopad. Jiná otázka je, že předmětné podání navrhovatele obsahuje zejména vyjádření ve věci. To je ovšem otázka nákladů v řízení o meritu věci, tyto náklady řízení nejsou předmětem rozhodování o náhradě nákladech řízení v daném odvolacím řízení.

22. Výrok o nákladech odvolacího řízení tedy vychází z dikce ustanovení ve spojení s ustanovením Žádné účelně vynaložené náklady odvolacího řízení navrhovateli ve vztahu k Jméno účastníka nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak / /. Dovolání lze podat u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. / věta prvá /. Přípustnost dovolání je dle oprávněn zkoumat jen dovolací soud.