Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 93/2021-70

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. ve věci

navrhovatele: Anonymizováno, IČO IČO

sídlem adresa

za účasti: 1) Jméno navrhovatele A, IČ IČO navrhovatele A

sídlem Adresa navrhovatele A

2) Jméno navrhovatele B, narozena Datum narození navrhovatele B

bytem Adresa navrhovatele B

zastoupeny advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

o odvolání likvidátora z funkce a o jmenování nového likvidátora, o odvolání účastnice 1) a účastnice 2) do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. ledna 2021, č. j. -35,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 15. 11. 2019 se navrhovatel domáhal, aby soud odvolal účastnici 2) z funkce likvidátora společnosti Jméno navrhovatele A, IČ IČO navrhovatele A, sídlem Adresa navrhovatele A (dále též jen „Společnost“) a aby jmenoval likvidátora nového z důvodu, že likvidátorka je nečinná, když Společnost se nachází v likvidaci již od začátku roku 2006 a likvidátorka nepodává ani daňová přiznání a nereaguje na výzvy navrhovatele.

2. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně o návrhu rozhodl tak, že druhá účastnice 2) se odvolává z funkce likvidátora Společnosti (výrok I.); likvidátorem Společnosti se jmenuje společnost právnická osoba., IČ IČO, sídlem adresa (výrok II.); účastnice 2) je povinna zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do tří dnů ode dne, kdy výrok nabude právní moci (výrok III.) a ve výroku IV. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění soud uvedl, že na základě skutečností známých zdejšímu soudu z jeho vlastní činnosti dospěl k závěru, že jsou dány předpoklady podle § 191 odst. 2 o. z. k odvolání dosavadní likvidátorky z funkce, neboť Společnost se nachází v likvidaci 14 let. Likvidace dosud není skončena a přes opakované výzvy soudu k nápravě nedošlo. Likvidátorka tak porušila a násl. o. z. a , daňového řádu ve znění pozdějších předpisů. Soud má proto za to, že likvidátorka za dobu 14 let trvající likvidace neučinila zákonem vyžadované kroky, přičemž neuvedla, co by jí v tom konkrétně bránilo. Jelikož soud prvního stupě rozhodl o odvolání stávající likvidátorky, jmenoval likvidátorku novou.

3. Proti tomuto usnesení podaly obě účastnice včasné odvolání. Shodně uvádějí, že odvoláním napadené usnesení považují za nesprávné, nezákonné a nepřezkoumatelné. Vyjadřují se k průběhu likvidace, namítají zdravotní komplikace likvidátorky v posledních letech. Dále uvádějí, že v současné době je zpracovávána konečná zpráva o průběhu likvidace a že k odvolání likvidátorky nejsou splněny ani další podmínky, když zejména návrh navrhovatele se jeví jako účelový. Navrhují, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a rozhodl tak, že se dosavadní likvidátorka z funkce likvidátora neodvolává, případně aby věc zrušil a vrátil soudu prvního stupě k novému řízení.

4. K podanému odvolání účastnic se vyjádřil navrhovatel. Uvedl, že dle daňového řádu stále trvá povinnost podávat daňová přiznání, a to až do dne zániku právnické osoby. Společnost doposud nepodala daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2017, 2018, 2019, v čemž spatřuje správce daně dle § 240c odst. 1 daňového řádu svůj právní zájem jako navrhovatele, zároveň poukazuje na nezveřejnění vstupu do likvidace včetně přihlášení pohledávek. Právní zájem navrhovatele je dán i tím, že stav Společnosti vyvolaný nečinností likvidátorky brání řádnému výkonu správy daní dle § 1 odst. 2 daňového řádu. Navrhovatel se tak ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že řízení trpí zmatečnostní vadou bránící věcnému přezkumu napadeného usnesení.

6. Podle občanský soud řád (dále jen „ “) 1) Za právnickou osobu jedná a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby. (4) Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

7. Podle zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.

8. Řízení o odvolání likvidátora z funkce je tzv. nesporným řízením podléhajícím právní úpravě , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a to podle ustanovení a z. ř. s.

9. Z obsahu spisu se podává, že v řízení jedná za Společnost účastnice 2) coby její likvidátorka a obě účastnice jsou zastoupeny advokátem Jméno advokáta na základě udělených procesních plných mocí ze dne 9. 2. 2021 založených na č. l. 66 a na č. l. 42 spisu.

10. V usnesení ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. , dospěl Nejvyšší soud k těmto závěrům: „[30] Fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, nemá právo jednat jménem této právnické osoby ve sporu, který s ní vede... [34] Ve zvláštních řízeních soudních je ovšem situace odlišná právě v tom, že účastníci těchto řízení nevystupují v kontradiktorním postavení. Proto zde na střet zájmů, který je přirozeně přítomný mezi stranami sporných řízení, nelze usuzovat jen s odkazem na procesní postavení účastníků. Otázku, zda mezi účastníky řízení, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů, jenž je imanentní mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, je nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán.[37] Proto je namístě vycházet z toho, že ke střetu zájmů, jenž je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce pouze ve vztahu mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a obchodní korporací, které se týká důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena. Za tuto obchodní korporaci proto v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce nesmí jednat ten, kdo má být z výkonu funkce jednatele vyloučen.[40] Vyšel-li tedy odvolací soud z toho, že vylučovaný jednatel nemůže v řízení již jen kvůli svému procesnímu postavení jednat za první společnost, a proto je namístě jí ustanovit opatrovníka, neboť zde není nikdo, kdo by byl oprávněn za první společnost jednat, je jeho právní posouzení této právní otázky správné. To platí i přesto, že první společnost jednající vylučovaným jednatelem udělila advokátovi po zahájení řízení v projednávané věci procesní plnou moc. Existuje-li totiž střet zájmů mezi účastníkem (právnickou osobou) a osobou za něj jednající, jsou procesní úkony, které jednající osoba za právnickou osobu činila, od počátku neúčinné a soud k nim nesmí přihlížet (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. ). Takovým procesním úkonem je přitom i udělení procesní plné moci.“

11. S uvedenými závěry se odvolací soud ztotožňuje a dle jeho názoru jsou obdobně použitelné i v dané věci. Je tak zřejmé, že ke střetu zájmů, který je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází v řízení o odvolání likvidátora z funkce ve vztahu mezi osobou, která má být z funkce likvidátora odvolána, a obchodní korporací, ve které dotčená osoba funkci likvidátora vykonává. Za tuto obchodní korporaci proto v řízení o odvolání likvidátora z funkce nesmí jednat ten, kdo má být z funkce likvidátora odvolán.

12. V usnesení ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že „v občanském soudním řízení jedná za společnost v likvidaci podle , a obch. zák. likvidátor; to neplatí, nemá-li společnost likvidátora nebo jde-li o řízení, v němž je zastoupení společnosti likvidátorem vyloučeno ( ).“ Dle odvolacího soudu je tento závěr použitelný i pro právní úpravu platnou od 1. 1. 2014.

13. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 6423 ze dne 23. 3. 2020 odvolací soud zjistil, účastnice 2) je od 28. 11. 2006 zapsána v obchodním rejstříku coby likvidátorka a že zapsaným statutárním orgánem Společnosti je člen představenstva tituly před jménem Anonymizováno, nar. Anonymizováno, s datem vzniku funkce 20. 3. 2003.

14. Z uvedeného vyplývá, že Společnost nebyla v řízení zastoupena osobou oprávněnou za ni jednat pro střet zájmů ( ). Uvedené platí i přesto, že Společnost jednající odvolávanou likvidátorkou udělila advokátovi po zahájení řízení v projednávané věci procesní plnou moc (viz výše citovaný odst. 40 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. ).

15. Řízení je tak zatíženo zmatečnostní vadou podle , ke které je odvolací soud povinen přihlížet z moci úřední podle Zmatečností vada je vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemůže být zjednána náprava.

16. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle zrušil a podle vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V případě, že v řízení vyjde najevo zánik funkce statutárního orgánu Společnosti zapsaného v obchodním rejstříku a nebude zde jiné osoby oprávněné za Společnost v soudním řízení jednat, ustanoví ji soud procesního opatrovníka podle

17. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ( ).

Poučení:

Do tohoto usnesení není dovolání přípustné.