Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 Cmo 105/2022-40

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Hodanové a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Kateřiny Černé ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované A., IČO IČO žalované A

sídlem Adresa žalované A

2. Jméno žalované B, narozený dne Datum narození žalované B

bytem Adresa žalované B

o zaplacení 1 257 283 Kč s příslušenstvím a odměnou, k odvolání žalovaného 2) proti usnesení

Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2022, č. j. -21

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se v bodě I. výroku mění tak, že námitky žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 5. 1. 2022, č. j. -16, se neodmítají.

II. V bodě II. výroku se usnesení soudu prvního stupně mění tak, že v tomto rozsahu se nevydává.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se v bodě I. výroku mění tak, že námitky žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 5. 1. 2022, č. j. -16, se neodmítají.II. V bodě II. výroku se usnesení soudu prvního stupně mění tak, že v tomto rozsahu se nevydává.

1. Shora uvedeným usnesením odmítl soud prvního stupně námitky žalovaných 1) a 2) proti směnečnému platebnímu rozkazu č. j. -16, vydanému dne 5. 1. 2022 podle

2. Podle odůvodnění žalovaní v obsahově shodných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu uvedli, že směnka zajištovala úvěr, poskytnutý žalobkyní na rozvoj byznysových aktivit ve firmě právnická osoba. na základě smlouvy z 28. 3. 2019. Smlouva o úvěru a směnka byly podepsány v době, kdy stát garantoval svobodné podnikání a svobodný pohyb občanů a podnikatelů, což je základem pro vytváření zisků a splacení úvěru. Stát opatřeními vydanými v souvislosti s příchodem pandemie zakázal svobodné podnikání a omezil volný pohyb lidí. Žalovaným opatření způsobila v podnikání velké finanční problémy a ztrátu příjmů a z těchto důvodů nebyl úvěr splacen, o čemž byla žalobkyně informována. Nastalá situace není předvídána smlouvou ani a nezakládá právo na vyplnění směnky a vymáhání směnečného dluhu. Nesouhlasí s použitím směnky k vymáhání úvěru a jejím vyplněním. Smlouva o úvěru ani neumožňují, aby v případě zákazu podnikání ze strany státu mohla žalobkyně vyplnit směnku a uplatnit ji v soudním řízení.

3. S odkazem na ,3 a 4 soud uvedl, že pouze včas podané námitky, které obsahují rovněž řádné odůvodnění, odkládají v jimi vymezeném rozsahu právní moc a vykonatelnost vydaného směnečného platebního rozkazu a v námitkovém řízení se soud může zabývat jen takto uplatněnými námitkami. Skutkovými tvrzeními v námitkách vymezuje žalovaný předmět námitkového řízení a současně skutkový stav, který bude předmětem dokazování. Skutkový stav musí být proto vymezen dostatečně konkrétně a přesně. Námitky žalovaných tento předpoklad nesplňují, neboť v nich žalovaní neuvedli konkrétní skutečnosti, kterými napadají samotnou směnku, důvod jejího vystavení, pohledávku, která má být směnkou zajištěna, apod. Žalovaní ale pouze obecně sdělili, že dne 28. 3. 2019 byla uzavřena smlouva o úvěru, která byla zajištěna směnkou. Žádné doplňující údaje, umožňující identifikaci zajištěného závazku jako např. číslo smlouvy a peněžní částku, která byla jejím předmětem, neuvedli. Svoji obranu postavili na výčtu důvodů, pro které nejsou schopni předmětný závazek uhradit. Tyto skutečnosti jsou však pro posouzení oprávněnosti nároku ze směnky bez jakékoli relevance, navíc za situace, kdy žalovaní ani v hrubých rysech nesdělili, jaký je předmět jejich podnikání a jaký konkrétní dopad pro ně představovala pandemie covid-19, jíž se dovolávají. V námitkách tak nevymezili žádné konkrétní skutečnosti, které by mohly být předmětem dokazování, z nichž by si soud mohl učinit alespoň hrubý obrázek o tom, jaké smluvní závazky mezi sebou účastníci řízení měli, jaký konkrétní závazek byl směnkou zajištěn a zda zde existují důvody, pro něž by měli být žalovaní uložené povinnosti zcela či zčásti zproštěni. Soud tyto námitky vyhodnotil jako neodůvodněné a podle je odmítl.

4. Žalovaní ve včas podaném, obsahově shodném odvolání podrobně zrekapitulovali obsah podaných námitek a uvedli, že se jednalo o námitky včasné a odůvodněné, zřetelně vymezující, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítají. Se soudem přijatým závěrem, že námitky nelze považovat za řádně odůvodněné a projednatelné, se neztotožňují. Podle zákona se soud nezabývá podrobným opisem věci, jíž se směnka týká. Pokud by námitky rozepsali podrobně, ztratily by tak statut stručnosti a výstižnosti. Všechny konkrétní údaje, umožňující přesnou identifikaci závazku, poskytl žalobce. Zákonné ustanovení nevymezuje, co je stručné a v jaké míře může být námitka ještě stručná. Jsou schopni rozepsat celé podnikání, všechny zákazy a konkrétní případy, jak stát postupně omezoval podnikání i neochotu žalobce vše řešit. Následným bezdůvodným zrušením účtu způsobil žalovaným potíže, započetl peníze na sankční úroky, na něž nevzniklo právo atd. Pokud to soud chtěl řešit, mohli popsat přesný průběh toho, jak stát zlikvidoval jejich podnikání. Navrhli, aby odvolací soud jejich námitky uznal a směnečný platební rozkaz zrušil.

5. Žalobkyně se ve vyjádření k podanému odvolání zcela ztotožnila se závěry, přijatými soudem prvního stupně a navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení ( a násl. ), aniž za tím účelem nařizoval jednání ( ). Odvolání shledal důvodné.

7. Z vyplývá, že vydá-li soud prvého stupně k návrhu žalobce směnečný platební rozkaz, uloží v něm žalovanému, aby do patnácti dnů od jeho doručení zaplatil částku ve směnečném platebním rozkaze uvedenou, nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž je povinen uvést vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá. Jak již správně uvedl soud prvního stupně, skutková námitková tvrzení vymezují další námitkové řízení, jehož předmětem mohou být pouze včasné a odůvodněné, tedy skutkově určitě vymezené a projednatelné námitky. V intencích zákonné úpravy ( ) a soudní judikatury za odůvodněné lze považovat jen takové námitky, z jejichž obsahu je zřejmý rozsah, v němž je směnečný platební rozkaz napadán a v němž jsou vymezeny skutkové okolnosti, na nichž žalovaný směnečný dlužník zakládá svou obranu proti směnečným platebním rozkazem uložené povinnosti zaplatit směnku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2016 sp. zn. , ze dne 31. března 2009, sp. zn. ). V projednávané věci se však odvolací soud se závěrem soudu prvního stupně, že žalovanými podané námitky nelze hodnotit jako řádně odůvodněné námitky ve smyslu , neztotožnil.

8. Z obsahu žalovanými podaných námitek vyplývá, že základem jejich procesní obrany bylo tvrzení, že žalobkyně neměla podle smlouvy ani právo vymáhat dluh s vyplněnou směnkou, resp. právo vyplnit a uplatnit směnku, pokud stát svými opatřeními, vydanými v rámci pandemie, zakázal svobodné podnikání a omezil svobodu pohybu, které v době podpisu úvěrové smlouvy a k ní se vážící zajišťovací směnky, garantoval, když důsledkem státem vydaných opatření byla ztráta příjmů žalovaných a platební neschopnost. Takové tvrzení je tvrzením určitým, skutkově vymezeným a projednatelným. Přisvědčit nelze ani závěru soudu prvního stupně o naprosto nedostatečné identifikaci smlouvy a druhu podnikání. V námitkách byla úvěrová smlouva identifikována nikoliv svým číselným označením, ale údajem data svého uzavření. Taková specifikace smluvního vztahu, k němuž se směnka vztahovala, z hlediska vymezení zajištěné kauzy směnky zcela postačuje. Koncentrační zásada směnečného řízení sice vylučuje, aby žalovaný po uplynutí lhůty k podání námitek uplatnil takovou obranu, která nebyla uvedena již v námitkách. Nic mu však nebrání v tom, aby i v řízení o námitkách uváděl nové skutečnosti, které mohou mít význam pro posouzení důvodnosti v námitkách již řádně uplatněné obrany. Takové skutečnosti, pouze doplňující již uplatněná námitková tvrzení, nelze považovat za nové námitky, k nimž by soud nesměl v intencích koncentrační zásady směnečného řízení ( části věty první za středníkem ) přihlížet (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu české republiky ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. ). Z tohoto hlediska tedy žalovaní mohou doplnit již uplatněná námitková tvrzení, pokud jde o číslo úvěrové smlouvy, druh podnikání i konkretizovat státem vydaná opatření, jichž se v námitkách dovolávají pouze obecně.

9. Odvolací soud z uvedených důvodů napadené usnesení v bodě I. výroku podle ve spojení s a změnil tak, že námitky se neodmítají, v bodě II. výroku tak, že se nevydává, neboť o nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.