Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 65/2021-88

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudců JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Ondřeje Kubáta ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce

bytem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované

sídlem Adresa žalované

zastoupená advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o nařízení předběžného opatření v řízení o určení vlastnického práva k akciím, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. ledna 2021, č. j. -68, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. března 2021, č. j. -80 a ze dne 25. srpna 2021, č. j. – 86

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se:

a) potvrzuje ve výroku I.;

b) mění ve výroku II. jen tak, že soudní poplatek činí 1 000 Kč; jinak se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se:a) potvrzuje ve výroku I.;b) mění ve výroku II. jen tak, že soudní poplatek činí 1 000 Kč; jinak se potvrzuje.

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 6. 2020 se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem 533 kusů zaknihovaných akcií obchodní společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „Společnost“). Předmětné akcie nabyl kupní smlouvou ze dne 2. 12. 2019 od pana tituly před jménem Anonymizováno, nar. Anonymizováno, bytem adresa. Dne 20. 12. 2019 valná hromada Společnosti rozhodla o tzv. squeez-outu, tj. vytěsnění menšinových akcionářů, včetně žalobce, a to ve prospěch akcionáře hlavního, kterým je žalovaná. Žalobce má za to, že vytěsnění bylo provedeno v rozporu se zákonem a dobrými mravy a z toho důvodu zahájil i řízení o neplatnosti usnesení valné hromady o vytěsnění menšinových akcionářů. S ohledem na znění , (dále jen „o. z.“) však dle žalobce takový návrh není dostatečným prostředkem pro ochranu jeho práv a zájmů, když řízením o neplatnosti usnesení valné hromady je dotčena Společnost a nikoliv žalovaná, která tak není nijak omezena v dispozicích s akciemi a možností zakládání práv třetích osob ve smyslu o. z. Žalobce tak vedle návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podal žalobu na určení vlastnického práva k akciím vůči žalované jakožto hlavnímu akcionáři s návrhem na vydání předběžného opatření. Žalobce má totiž obavu, že žalovaná bude s předmětnými akciemi disponovat dříve, než dojde k pravomocnému rozhodnutí o žalobě nebo o žalobě na neplatnost usnesení valné hromady. V takovém případě hrozí nejen riziko vzniku námitky dobrověrné třetí osoby ve smyslu odst. o. z., ale v mezidobí může dojít k podstatným změnám ve Společnosti, přičemž tyto změny by mohly dle žalobce významně ovlivnit jeho následné právní postavení. Proto žalobce navrhl, aby soud vydal předběžné opatření, kterým se žalované do rozhodnutí ve věci samé zakazuje nakládat s 533 kusy zaknihovaných akcií Společnosti, zejména se jí zakazuje tyto akcie zcizit nebo zatížit a žalované se do rozhodnutí ve věci samé zakazuje ve vztahu k Společnosti rozhodnout o zrušení Společnosti, schválení převodu nebo zastavení závodu nebo jeho části a schválení přeměny.

2. O tomto v pořadí prvním návrhu na předběžné opatření rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 6. 2020, č. j. – 10, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 8. 2020, č. j. -39, tak, že se odmítá pro včasné neuhrazení jistoty dle

3. Žalobce podáním ze dne 6. 1. 2021 podal další návrh na nařízení předběžného opatření v tomto znění: „1) Žalované se ukládá, aby se zdržela nakládání s 533 ks zaknihovaných akcií obchodní společnosti právnická osoba., IČ IČO, se sídlem adresa, emitovaných pod ISIN:CZ0008210150, zejména pak jejich zcizení nebo zatížení. 2) Žalované se ukládá, aby se zdržela nakládání s podílem ve společnosti právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, v rozsahu 0,17% na základním kapitálu zejména pak jeho zcizení nebo zatížení. 3) Žalované se ukládá, aby ve společnostech právnická osoba., IČ IČO, se sídlem adresa a právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa se zdržela přijímání rozhodnutí o přeměně kterékoli z těchto společností nebo o zvýšení či snížení základního kapitálu v nich. 4) Žalované se ukládá, aby do 30 dnů od vydání tohoto usnesení přijala ve společnostech právnická osoba., IČ IČO, se sídlem adresa a právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa rozhodnutí valné hromady (jediného společníka) následujícího obsahu: „Valná hromada společnosti uděluje statutárnímu orgánu společnosti pokyn k obchodnímu vedení společnosti tak, že se statutární orgán společnosti mimo obvyklou správu majetku a běžnou podnikatelskou činnost zdrží nakládání s majetkem společnosti, zejména pak nebude zcizovat nemovitosti, dopravní prostředky sloužící k výkonu podnikatelské činnosti a vstupovat do nových úvěrových vztahů přesahujících 5.000.000,-Kč.“ 5) Obchodní společnosti právnická osoba., IČ IČO, se sídlem adresa se ukládá, aby nenakládala se svým majetkem mimo obvyklou správu a běžnou podnikatelskou činnost, zejména aby nezcizovala nemovitosti, nezcizovala dopravní prostředky sloužící k výkonu podnikatelské činnosti a nevstupovala do nových úvěrových vztahů přesahujících 5.000.000,-Kč. 6) Obchodní společnosti právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa se ukládá, aby nenakládala se svým majetkem mimo obvyklou správu a běžnou podnikatelskou činnost, zejména aby nezcizovala nemovitosti, nezcizovala dopravní prostředky sloužící k výkonu podnikatelské činnosti a nevstupovala do nových úvěrových vztahů přesahujících 5.000.000,-Kč.“ Žalobce uvedl, že se jeho obava uvedená v prvním návrhu na předběžné opatření naplnila, když v létě 2020 Společnost provedla k 1. 7. 2020 přeměnu, kterou odštěpila ze svého závodu velký počet zaměstnanců a částku 8 100 000 Kč z dlouhodobých rezerv ve prospěch společnosti právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa (dále jen „Anonymizováno“). Dle žalobce tak došlo k tomu, že žalovaná přesunula majetek mezi svými dvěma dceřinými společnostmi, a to ze Společnosti zatížené soudními spory, do nově založené společnosti Anonymizováno. Žalobce má za to, že jasně zdůvodnil obavu, že buď budou zcizeny akcie Společnosti, nebo budou zcizeny podíly v dceřiné společnosti právnická osoba. a/nebo že bude pokračovat vyvádění majetku ze Společnosti. V případě, kdyby byl majetek Společnosti při přeměně převeden na třetí osobu, která by tyto hodnoty nabyla v dobré víře, jsou pak velmi omezené možnosti zvrátit stav nastolený usnesením valné hromady. Dle žalobce z jím uvedené judikatury plyne, že přeměna společnosti není překážkou vedení řízení o neplatnosti usnesení valné hromady, přičemž soud musí mít možnost pokračovat v takovém řízení s právním nástupcem společnosti. Zároveň má za to, že v případě, že soud rozhodne o neplatnosti usnesení tak, jak je navrhováno, bude na žalobce třeba pohlížet jako na akcionáře společnosti Anonymizováno coby společnosti nástupnické. Z těchto důvodů má žalobce za to, že nařízené předběžné opatření by se mělo týkat nejen žalované, ale především jejich dcer (Společnost a Anonymizováno), které jsou formálními vlastníky majetku, který byl ke dni, kdy došlo k zásahu do vlastnického práva žalobce, představován předmětnými akciemi.

4. V záhlaví uvedeným usnesením ve znění opravných usnesení soud prvního stupně ve výroku I. návrh na nařízení předběžného opatření v celém rozsahu zamítl. Ve výroku II. soud rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 6 000 Kč do tří dnů od nabytí právní moci tohoto výroku. V odůvodnění uvedl, že žalobce osvědčil existenci nároku ve věci samé. Soud dále posuzoval, zda navrhovatel prokázal existenci některého z důvodů pro nařízení předběžného opatření. U prvního požadovaného předběžného opatření dospěl k závěru, že důvody pro zatímní potřebu úpravy vztahů nebyly prokázány, když pouze ze skutečnosti, že Anonymizováno kraj zveřejnil v roce 2019 svůj záměr provozovat autobusovou dopravu na Anonymizováno, nelze dovodit, že by žalovaná činila kroky k převodu akcií společnosti právnická osoba. na Anonymizováno kraj nebo na některou z jím vlastněných společností. U druhého a třetího požadovaného opatření soud též dospěl k závěru, že nebyl navrhovatelem prokázán důvod k jejich nařízení. Stejně tak měl soud za to, že pouhá skutečnost, že společnost právnická osoba. nabyla část závodu od společnosti adresa a.s., neprokazuje potřebu nařízení předběžného opatření. Nebylo zjištěno, že by žalovaná činila kroky k přijetí rozhodnutí o přeměně Společnosti nebo společnosti právnická osoba. Obavu z ohrožení výkonu rozhodnutí následně vydaného rozhodnutí ve věci samé soud nezkoumal s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2015, č. j. -153. Opatření pod bodem čtvrtým soud nemohl nařídit, protože postrádá dočasnost. Páté a šesté předběžné opatření soud nenařídil, jelikož nebylo prokázáno, že by Společnost nebo společnost právnická osoba. nakládaly se svým majetkem tak, že by jej zatěžovaly nebo zcizovaly nebo snižovaly jeho hodnotu. Výrok II. soud odůvodnil ustanovením 4 odst. 1 písm. h) ve spojení s , o soudních poplatcích (dále jen „ “).

5. Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání, ve kterém předně namítl, že soud prvního stupně posuzoval návrh na předběžné opatření jako šest samostatných předběžných opatření a hodnotil jednotlivé omezující povinnosti, než aby k nim přihlédl v celém rozsahu. Toto se projevilo především v rozhodnutí soudu o povinnosti úhrady soudního poplatku jako za šest návrhů. Odvolatel má za to, že prokázal potřebu prozatímní úpravy, především obavu z vyvádění majetku a to existencí snahy o převod majetku do vlastnictví Libereckého kraje, která je veřejně deklarována. Nadto k takovému vyvedení majetku již jednou došlo. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. , má odvolatel za to, že trvají důvody, které vedly žalovanou k první přeměně, a proto lze očekávat, že žalovaná přistoupí k dalšímu pokusu o vyvedení majetku mimo dosah žalobce. Stejně tak odvolatel má za to, že předběžné opatření nepostrádá znak dočasnosti, když tento znak je dán přímo zákonem a nemůže proto v předběžném opatření či v návrhu na jeho vydání absentovat. S ohledem na výše uvedené proto odvolatel navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že požadované předběžné opatření vydá a uloží žalobci povinnost uhradit soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 1 000 Kč. Pokud odvolací soud dojde k závěru, že takovýto postup není možný, navrhuje žalobce, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Podle je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

8. Podle ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení , 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, až d), , a se použijí obdobně.

9. Podle nepostupoval-li podle nebo podle , předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

10. Podle citovaného ustanovení lze návrhu na nařízení předběžného opatření vyhovět, budou-li (kromě jiného) alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Znamená to, že žalobce musí též osvědčit skutečnosti, z nichž vyplývá existence nároku ve věci samé. Platnost usnesení valné hromady o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře ( , o obchodních korporacích - dále jen „z. o. k.“) a o určení výše přiměřeného protiplnění ( z. o. k.) může být posouzena pouze v řízení podle z. o. k. ve spojení s o. z. a následující. V jiném řízení tato otázka nemůže být řešena ani jako předběžná. Znamená to, že do doby, než soud pravomocně vysloví neplatnost usnesení valné hromady, hledí se na něj jako na platné (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách).

11. Žalobce netvrdí ani neosvědčuje, že byla pravomocně vyslovena neplatnost usnesení valné hromady Společnosti ze dne 20. 12. 2019 o přechodu účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře, na základě kterého přešlo vlastnické právo k účastnickým cenným papírům na hlavního akcionáře (žalovanou) podle § 385 z. o. k. Jiný nabývací titul k předmětným akciím kromě pravomocného rozhodnutí o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žalobce neuvádí. Je tak zřejmé, že žaloba na určení vlastnického práva žalobce k akciím, které jsou stále ve vlastnictví žalované (což žalobce nerozporuje), je předčasná a tudíž nedůvodná. Za situace, kdy žalobce neosvědčil existenci nároku ve věci samé, nelze návrhu na nařízení předběžného opatření vyhovět ( ). Vzhledem k učiněnému závěru se odvolací soud z důvodu procesní ekonomie již nezabýval otázkou, zda jsou splněny další zákonné podmínky pro nařízení předběžného opatření.

12. Jelikož za návrh na nařízení předběžného opatření nebyl zaplacen soudní poplatek, soud prvního stupně správně žalobci uložil jeho zaplacení podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.). Poplatková povinnost navrhovatelky spojená s podáním návrhu na nařízení předběžného opatření činí dle položky 5 Sazebníku poplatků však pouze částku 1 000 Kč, nikoliv 6 000 Kč. V posuzované věci se z poplatkového hlediska jedná o jeden návrh na nařízení předběžného opatření, byť se jím žalobce domáhá uložení více než jedné povinnosti či zákazu vůči žalované a třetím osobám ( a 2 ).

13. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení ve výroku I. potvrdil pro jeho věcnou správnost podle , byť z jiného důvodu než uvedl soud prvního stupně. Ve výroku II. napadené usnesení změnil pouze ohledně výše částky soudního poplatku, jinak ho pro jeho věcnou správnost též potvrdil.

Poučení:

Do tohoto usnesení není dovolání přípustné.