Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Cmo 122/2023-52

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Radima Novotného a JUDr. Ladislava Derky ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované A., IČO IČO žalované A

sídlem Adresa žalované A

2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B

bytem Adresa žalované B

o zaplacení 1 438 103 Kč s přísl. a směnečnou odměnou, o odvolání žalované 2. proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2022, č. j. -14

takto:

I. Směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2022 č. j. -14, se vůči žalované 2. co do lhůty k plnění potvrzuje.

II. Žalobkyně a žalovaná 2. nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2022 č. j. -14, se vůči žalované 2. co do lhůty k plnění potvrzuje.II. Žalobkyně a žalovaná 2. nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Městský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“), směnečným platebním rozkazem ze dne 31. 1. 2022 (dále též „SPR“) uložil žalovaným společně a nerozdílně uhradit žalobkyni:

a) směnečný peníz ve výši 1 438 103 Kč

b) 6% úrok p. a. z částky 1 438 103 Kč

c) směnečnou odměnu 4 793 Kč

d) náhradu nákladů řízení 72 145 Kč

nebo podat proti SPR námitky.

2. Soud prvního stupně doručil SPR žalované 2. řádně až dne 18.8.2023, když se dne 10..2.2022 (dle připojené doručenky) nepodařilo doručit SPR do vlastních rukou žalované 2., nýbrž náhradním způsobem (fikcí).

3. Žalovaná 2. podala proti SPR odvolání ze dne 14. 2. 2022, které označila za námitky a odůvodnila je tím, že nesouhlasí se způsobem úhrady směnečných nároků žalobkyně. Navrhla, aby jí bylo umožněno plnit žalobkyni ve splátkách po 50 000 Kč (1. až 5. splátka) a dále v měsíčních splátkách 150 000 Kč s tím, že nemá možnost s ohledem na své ekonomické problémy zajistit úhradu směnečných nároků žalobkyně najednou.

4. Soud posoudil odvolání nesprávně jako námitky ve smyslu a usnesením č. j. -22 ze 17. 3. 2022 námitky proti SPR odmítl. K odvolání žalované 2. ze dne 15.4.2022 doručené soudu dne 29.4.2022 bylo odvolání žalované 2. jako pozdě podané usnesením soudu prvního stupně č. j. -29 odmítnuto. Je třeba konstatovat, že podání žalované 2. ze dne 14. 2. 2022 uplatněné v „námitkách“ je třeba podle jeho obsahu posoudit ve smyslu jako odvolání proti lhůtě k plnění dle stanovené v SPR a nikoli jako námitky proti SPR.

5. Žalobkyně v podání ze dne 9. 12. 2022 uvedla, že jedinou obranou proti SPR jsou námitky a o těch je oprávněn rozhodnout jen soud prvního stupně, nikoliv odvolací soud. Žalovaní od splatnosti směnky ani zčásti neprojevili snahu na směnku plnit a po dobu posledních 18 měsíců nic neuhradili. I Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. považoval možnost plnění dluhu ve splátkách za mimořádnou a to při nutnosti zohlednit možnost neúměrného zvýhodnění dlužníka vůči věřiteli.

6. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [ ], podle přezkoumal odvolání žalované 2. proti lhůtě k plnění uvedené v SPR a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Podle Uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

8. V ustanovení je stanovena lhůta 15 dní pro uložení platební povinnosti ve směnečném platebním rozkazu.

9. Ustanovení dává soudu možnost stanovit v odůvodněných případech časové podmínky peněžitého plnění odlišně od povinnosti poskytnout plnění do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Jak konstatoval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 22. 9. 2021, sp. zn. , i v případech směnečných platebních rozkazů nelze vyloučit, že okolnosti případu budou v poměrech konkrétní věci vyžadovat, aby soud určil delší lhůtu k plnění, případně rozložil plnění dlužné částky do splátek, jejichž výši a splatnost současně určí. Obecně platí, že prodloužení lhůty k plnění či stanovení plnění ve splátkách je výjimkou ze zásady, že plnění peněžitého dluhu se má stát v zákonem stanovených lhůtách. Judikatura stojí na závěru, že pro uplatnění takové výjimky musí svědčit konkrétní okolnosti případu a racionální důvody zohledňující zejména povahu projednávané věci, přiznaný nárok a osobní poměry účastníků, a že soudy musí s ohledem na konkrétní okolnosti případu zvážit, zda využití této možnosti nezaloží nespravedlivou nerovnováhu mezi zájmy sporných stran (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1.2017, sp. zn. ).

10. Žalovaná 2. v únoru 2022 navrhla hradit nejdříve 5 měsíčních splátek po 50 000 Kč a poté měsíční splátky po 150 000 Kč. Pokud by žalovaná 2. postupovala ve smyslu svého návrhu, došlo by po uplynutí více jak 20 měsíců od její žádosti k zaplacení celého dluhu žalovaných. Žalobkyně ve svém podání ze dne 9.12.2022 uvedla, že žalovaní na směnečný dluhu dosud ničeho neuhradili a žalovaná 2. toto tvrzení nezpochybnila. Vzhledem k tomu, že žalovaná 2. neosvědčila, že by postupovala ve smyslu svého návrhu o povolení splátek, nejsou zde založeny žádné mimořádné okolnosti, na jejichž základě by se umožnilo odvolateli plnění ve splátkách dle Odvolací soud podotýká, že povinnost žalované 2. zaplatit směnku v den její splatnosti 10. 2. 2020 byla založena vznikem směnky vlastní, kterou vystavil žalovaný 1. Vydaný SPR tedy „jen“ (pro účely výkonu rozhodnutí) deklaroval povinnost směnku zaplatit a nejedná se v tomto směru (s výjimkou výroku o náhradě nákladů řízení) o konstitutivní rozhodnutí, s jehož vydáním by teprve vznikla platební povinnost žalované 2. Nic proto nebránilo žalované 2. postupně dle svého vlastního návrhu směnku splácet (naopak z hlediska směnečného práva to byla její povinnost již od dne 10. 2. 2020, potvrzená ve směnečném platebním rozkaze).

11. Odvolací soud z uvedených důvodů potvrdil dle lhůtu k plnění uvedenou ve směnečném platebním rozkazu, která v souladu s byla stanovena v délce 15 dnů od doručení SPR.

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ve spojení s ve prospěch úspěšné žalobkyně s přihlédnutím k tomu, že žalobkyni žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( , a ). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu.