Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Cmo 219/2021-42

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Radima Novotného ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované A., IČO IČO žalované A

sídlem Adresa žalované A

2. Jméno žalované B, narozený dne Datum narození žalované B

bytem Adresa žalované B

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

o zaplacení 886 762 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného 2. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. července 2021, č. j. -36

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně a žalovaný 2. nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalobkyně a žalovaný 2. nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl jako opožděné odvolání žalovaného 2. proti rozsudku téhož soudu ze dne 13. 4. 2021, č. j. -22. V odůvodnění usnesení uvedl, že rozsudek byl žalovanému 2. doručován na adresu jeho trvalého pobytu (Anonymizováno, přičemž doručen mu byl v souladu s ustanovením dne 31. 5. 2021. Patnáctidenní lhůta k odvolání tak začala žalovanému 2. běžet dnem 1. 6. 2021 a skončila dnem 15. 6. 2021. Žalovaný 2. však podal odvolání proti rozsudku až dne 21. 6. 2021, tedy po lhůtě předpokládané ustanovením Soud prvního stupně proto odvolání žalovaného 2. odmítl jako opožděné postupem podle ustanovení

2. Žalovaný 2. se proti usnesení včas odvolal a navrhl jeho změnu tak, že odvolání se neodmítá. Namítl, že soud může z centrální evidence obyvatel zjistit, že na adrese žalovaného 2. se zdržují dvě osoby stejného jména – otec a syn. Syn působí jako jednatel v korporaci a poštu dostává vesměs na adresu sídla korporace, nikoli domů jako fyzická osoba. Protože na korespondenci není označeno, které osobě je písemnost určena (např. dodatkem starší/mladší) a vesměs vždy se jedná o poštu pro otce žalovaného 2., nepřebírá si žalovaný 2. takto nerozlišenou poštu a nechává ji svému otci. Pošta se tak nedostala do dispozice žalovaného 2. a ten neměl možnost se s jejím obsahem seznámit.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání ( a ), aniž k projednání odvolání žalovaného 2. nařídil jednání ( , písm. c/ ), a dospěl k závěru o jeho nedůvodnosti.

4. Podle ustanovení se odvolání podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podle ustanovení je lhůta zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

5. Podle ustanovení , první věta , nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti určené do vlastních rukou, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si ji vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se tato podle ustanovení posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.

6. Z obsahu spisu se podává, že rozsudek soudu prvního stupně ze dne 13. 4. 2021, č. j. -22, byl žalovanému 2. doručován na adresu jeho bydliště Anonymizováno, která je adresou pro doručování podle ustanovení , písm. a/ , na níž se činí pokus o odevzdání písemnosti příjemci a na které rovněž nastává doručení písemnosti, i když si ji adresát nepřevezme. Z poštou vrácené doručenky vyplývá, že zásilka, ve které byl rozsudek doručován, byla v souladu s ustanovením uložena na poště dne 19. 5. 2021, neboť žalovaný 2. nebyl v době jejího doručování na adrese svého bydliště zastižen. Doručenka je dále opatřena zápisem doručující pošty, že zásilka nebyla žalovaným 2. v úložní době vyzvednuta a že dne 2. 6. 2021 byla vložena do jeho domovní schránky. Ve smyslu ustanovení je proto třeba za den doručení rozsudku žalovanému 2. považovat 31. 5. 2021, neboť na tento den se jako na nejblíže následující pracovní den přesunul v souladu s ustanovením , druhá věta desátý den úložní doby běžící ode dne, kdy zásilka byla pro žalovaného 2. připravena k vyzvednutí. Shodně se soudem prvního stupně lze proto konstatovat, že patnáctidenní lhůta k podání odvolání proti rozsudku začala žalovanému 2. běžet dnem následujícím po datu, kdy tento mu byl doručen, tedy dnem 1. 6. 2021, a skončila dnem 15. 6. 2021. Žalovaný 2. však podal odvolání u soudu prvního stupně až dne 21. 6. 2021, tedy po lhůtě stanovené v

7. K poukazu žalovaného 2. na to, že na adrese jeho bydliště se zdržuje též jeho otec, který má stejné jméno, a že na korespondenci není označeno, které osobě je písemnost určena, odvolací soud uvádí, že žádné ustanovení neukládá soudu povinnost označovat adresáta na doručence též údajem data jeho narození ( ). Nemůže tak požívat právní ochrany jednání žalovaného 2., jak je jím v podaném odvolání popisováno, tedy, že poštu, ze které není zřejmé, zda je určena jemu či jeho otci, nepřebírá a bez dalšího ji „nechává svému otci“. Jedině v případě, že by se písemnost doručovaná žalovanému 2. skutečně nedostala do jeho dispozice kupříkladu v důsledku toho, že by mu ji jeho otec poté, kdy ji převzal v domnění, že se jedná o písemnost jemu určenou, nepředal, by bylo možno uvažovat o neúčinnosti jejího doručení žalovanému 2., kterou však lze vyslovit pouze k návrhu účastníka postupem podle ustanovení Vzhledem k tomu, že odvolání proti rozsudku je žalovaným 2., resp. jeho zástupcem sepsáno dne 21. 6. 2021, nemůže být pochyb o tom, že nejpozději tohoto dne se žalovaný 2. s rozsudkem seznámil a že patnáctidenní lhůta k případnému podání návrhu na vyslovení neúčinnosti rozsudku by žalovanému 2. začala běžet nejpozději ode dne následujícího po tomto dni. Pakliže však žalovaný 2. s tvrzením, že s obsahem rozsudku se nemohl seznámit, přichází poprvé až v odvolání ze dne 2. 8. 2021 téhož dne dodaným do datové schránky soudu prvního stupně, jedná se o tvrzení opožděné, které na závěru o tom, že rozsudek mu byl řádně a účinně doručen, již nemůže ničeho změnit.

8. Soudu prvního stupně tak nelze vytknout pochybení, pokud odvolání žalovaného 2. proti rozsudku ve věci vydanému odmítl jako opožděné postupem podle ustanovení

9. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil podle ustanovení

10. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením ve spojení s a , když žalovaný 2. neměl se svým odvoláním úspěch a žalobkyni v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Odvolací soud proto rozhodl, že žalobkyně a žalovaný 2. nemají na náhradu nákladů odvolacího řízení vůči sobě navzájem právo.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.