Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 245/2023-106

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. ve věci

zaniklé společnosti: právnická osoba, IČO IČO

naposledy sídlem adresa

o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora, k odvolání likvidátora tituly před jménem adresa, narozeného Anonymizováno, sídlem adresa, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. listopadu 2023, č. j. -95,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se mění jen v části výroku I. tak, že výše odměny za provedenou likvidaci činí 10 000 Kč, ve zbývajícím rozsahu se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje s tím, že celková částka k vyplacení likvidátorovi činí 10 000 Kč.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se mění jen v části výroku I. tak, že výše odměny za provedenou likvidaci činí 10 000 Kč, ve zbývajícím rozsahu se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje s tím, že celková částka k vyplacení likvidátorovi činí 10 000 Kč.

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. přiznal likvidátorovi tituly před jménem adresa (dále jen „likvidátor“) zaniklé společnosti právnická osoba (dále jen „společnost“) odměnu za provedenou likvidaci společnosti ve výši 5 000 Kč s tím, že likvidátorovi bude vyplacena částka 2 822 Kč, a to s ohledem na poskytnutou zálohu na odměnu a hotové výdaje spojené s likvidací společnosti ve výši 2 178 Kč; výrokem II. přiznal likvidátorovi náhradu hotových výdajů likvidace ve výši 2 178 Kč.

2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na a vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (dále jen „ “), tím, že ukončením likvidace vznikl likvidátorovi nárok na odměnu. Likvidátorovi přiznal odměnu ve výši 5 000 Kč, kterou s ohledem na obtížnost a délku trvání likvidace shledal jako přiměřenou. Dále soud prvního stupně konstatoval, že usnesením ze dne 8. prosince 2021, č. j. -50, byla likvidátorovi přiznána záloha na hotové výdaje spojené s likvidací společnosti ve výši 2 178 Kč, která byla likvidátorovi vyplacena. Soud prvního stupně likvidátorovi přiznal náhradu hotových výdajů toliko ve výši 2 178 Kč (výdaj za inzerci v Obchodním věstníku).

3. V případě likvidátorem nárokované náhrady hotových výdajů – cestovného ve výši 2 139 Kč (cesta adresa a zpět; osobním motorovým vozidlem, pozn. odvolacího soudu) se dle soudu prvního stupně nejedná o požadavek důvodný, neboť v době jmenování likvidátora do funkce se sídlo společnosti nacházelo ve stejné obci jako provozovna likvidátora. Pokud likvidátor má provozovnu v místě, kde se nachází sídlo likvidované společnosti, pak v této provozovně, podle , o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce, zajišťuje veškeré činnosti související s funkcí insolvenčního správce, analogicky také činnosti spojené s funkcí likvidátora jmenovaného soudem ze seznamu insolvenčních správců. Proto soud prvního stupně likvidátorovi náhradu hotových výdajů spojených s návštěvou sídla společnosti ve výši 2 139 Kč nepřiznal.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal likvidátor odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil, popř. aby ho změnil a přiznal mu odměnu ve výši 10 000 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 4 317 Kč.

5. Odvolatel nepovažuje soudem prvního stupně přiznanou odměna za provedenou likvidaci pouze ve výši 5 000 Kč za spravedlivou. V daném případě čistá odměna likvidátora jmenovaného ze seznamu insolvenčních správců (po zákonných odvodech) za celý proces likvidace činí 2 790 Kč, což odpovídá cca týdenní minimální mzdě. Svou argumentaci odvolatel blíže rozvádí. Rovněž soudu prvního stupně vytýká, že mu nepřiznal cestovní náhrady. K tomu uvedl, že zákonná úprava neumožňuje využívat zřízenou provozovnu insolvenčního správce pro jiné činnosti než pouze ty, které jsou definované ve , o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce. Namítá, že provozovna insolvenčního správce neslouží jako bezplatné stanoviště pro obhlídky likvidovaných společností.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

7. Z obsahu předloženého spisu se podává, že společnost nemá žádný movitý ani nemovitý majetek a nemá žádné zaměstnance. Oznámení o vstupu společnosti do likvidace likvidátor zveřejnil v Obchodním věstníku ve dnech 15. dubna 2019 a 29. dubna 2019 a současně vyzval věřitele likvidované společnosti, aby ve stanovené lhůtě přihlásili své pohledávky. V průběhu likvidace nebyly zjištěny pohledávky za třetími osobami. Společnost zanikla výmazem z obchodního rejstříku dne 12. července 2023. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 8. prosince 2021, č. j. -50, byla likvidátorovi přiznána záloha na hotové výdaje spojené s likvidací společnosti ve výši 2 178 Kč, která byla likvidátorovi vyplacena. Ve vyúčtování náhrady hotových výdajů likvidace a žádosti o přiznání odměny ze dne 22. září 2022, doručené soudu prvního stupně téhož dne, požadoval likvidátor odměnu ve výši 10 000 Kč a náhradu hotových výdajů, které mu vznikly v souvislosti s prováděním likvidace, a to zveřejnění oznámení o vstupu do likvidace - 2 178 Kč a cestovní výdaje - 2 139 Kč (celkem 4 317 Kč). Po odečtení vyplacené zálohy požadoval celkovou částku 12 139 Kč.

8. Podle , (dále jen „o. z.“), odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.

9. Podle skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč; podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč, dle odst. 2 hradí-li stát odměnu likvidátora, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z likvidačního zůstatku.

10. V poměrech projednávané věci byl odvolatel jmenován likvidátorem společnosti usnesením soudu prvního stupně ze dne 6. října 2017, č. j. -11, které nabylo právní moci dne 18. prosince 2018.

11. Podle právě citovaného v situaci, která nastala v poměrech projednávané věci, kdy likvidační zůstatek nedostačuje k úhradě odměny likvidátora, činí odměna likvidátora 1 000 Kč. Zvýšení této odměny záleží na okolnostech případu.

12. V dané věci jde o typově jednodušší případ likvidace, kdy daná obchodní společnost existuje jen formálně bez jakéhokoliv zjištěného majetku, tedy s nulovým likvidačním zůstatkem, s jednoduchou vlastnickou strukturou. V takovýchto případech se rozhodovací praxe odvolacího soudu ustálila na odměně likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců ve výši 10 000 Kč (srov. např. usnesení ze dne 27. března 2017, sp. zn. , ze dne 1. března 2018, sp. zn. , ze dne 6. září 2018, sp. zn. , ze dne 30. srpna 2021, sp. zn. , ze dne 16. září 2021, sp. zn. , či ze dne 25. dubna 2022, sp. zn. ). Zde odvolací soud vyslovil a odůvodnil závěr, že u likvidátorů z řad insolvenčních správců je třeba neopomenout skutečnost, že insolvenční správce musí splňovat řadu kvalifikačních předpokladů a dalších podmínek pro výkon této činnosti, vyplývajících zejména ze , o insolvenčních správcích, , o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, nyní i , o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce. Počítá-li o. z. se záložní možností jmenování insolvenčního správce do funkce likvidátora, pak jistě při vědomí shora uvedených souvislostí, které je následně třeba zohlednit při stanovení výše jeho odměny. Nařízením stanovená základní výše odměny 1 000 Kč není v takovýchto případech odpovídající. Nelze však pominout, že při stanovení výše odměny likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců v rozpětí daném je nutno ponechat dostatečný prostor pro zohlednění náročnosti likvidace v konkrétním případě. Maximální výši odměny likvidátora 20 000 Kč bude na místě přiznat u nejsložitějších likvidací s rozsáhlým majetkem, velkým množstvím věřitelů, složitou vlastnickou strukturou společnosti, vedenými soudními spory, náročným vypořádáváním likvidační podstaty atd. O podobný případ ale v poměrech projednávané věci nejde.

13. Jak již odvolací soud zmínil, v poměrech projednávané věci jde o typově jednoduchou likvidaci jen formálně existující společnosti bez majetku. Odvolací soud neshledal důvod odchýlit se od své výše popsané ustálené rozhodovací praxe. Jako přiměřenou výši odměny likvidátora odvolací soud i v poměrech nadepsané věci považuje částku 10 000 Kč, když maximální výše odměny likvidátora může činit až 20 000 Kč (což je však na místě u typově složitějších likvidací).

14. Další odvoláním nastolenou otázkou v projednávané věci je, zda lze likvidátorovi přiznat náhradu jím uváděných výdajů na cestovné v částce 2 139 Kč (cesta adresa a zpět dne 3. ledna 2019 za účelem prohlídky sídla likvidované společnosti). Soud prvního stupně likvidátorovi přiznal náhradu hotových výdajů toliko ve výši 2 178 Kč (výdaj za inzerci v Obchodním věstníku).

15. Podle likvidátorovi náleží cestovní náhrady v rozsahu a za podmínek stanovených pro zaměstnance v pracovním poměru v s tím, že za pravidelné pracoviště likvidátora se považuje jeho sídlo, případně bydliště (odst. 1). Likvidátor má právo na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů (odst. 2). Hradí-li stát náhradu hotových výdajů v případě, že ji nelze zcela nebo zčásti uhradit z majetku zrušené právnické osoby, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z těchto zdrojů, nejvýše však ve výši 50 000 Kč (odst. 3).

16. Použití osobního motorového vozidla likvidátorem za účelem prohlídky sídla společnosti odvolací soud v dané věci nepovažuje za účelně vynaložený výdaj. V poměrech projednávané věci byl likvidátor do funkce jmenován především s ohledem na místo jeho provozovny na adrese adresa, tj. ve stejné obci, v níž měla společnost své sídlo. Odvolací soud poznamenává, že pokud insolvenční správce docílí svého zápisu do seznamu insolvenčních správců pro obvody více krajských soudů tím, že zřídí provozovny v různých obvodech, musí počítat s tím, že bude do funkce likvidátora jmenován různými krajskými soudy. Z hlediska efektivnosti provádění likvidace je pak namístě vycházet z toho, že likvidátor jmenovaný ze seznamu insolvenčních správců bude svou funkci vykonávat z místa, kde má provozovnu nejblíže místu sídla zrušené společnosti. K otázce přiznání náhrady hotových výdajů spojených s likvidací nutno přihlížet ke kritériu účelnosti vynaložených výdajů (srov. nález Ústavního soudu ze dne 2. října 2013, sp. zn. ). Jestliže měl tedy likvidátor provozovnu v Chebu, bylo namístě, aby v rámci řádného výkonu funkce konal cesty právě z této provozovny. Za účelný výdaj pak nelze bez dalšího považovat výdaj za použití osobního motorového vozidla při jízdách po městě, v němž se nachází (tato) provozovna, existuje-li k místu prováděného úkonu jiný přiměřený a dostupný způsob dopravy (typicky využití veřejné dopravy) [srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. srpna 2019, sp. zn. , dostupné v právním systému www.beck-online.cz, jakož i usnesení ze dne 2. ledna 2024, sp. zn. , jež je likvidátorovi známo]. V městě Cheb pak systém městské hromadné dopravy existuje ( , viz např. www.dpch.cz). Nezbývá tak, než aby takto vzniklé náklady nesl ze svého v rámci přiznané odměny.

17. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud podle , (dále jen „ “), usnesení soudu prvního stupně ve výroku I., kterým bylo rozhodováno o odměně likvidátora, změnil jen tak, že výše likvidátorovi přiznané odměny činí 10 000 Kč; ve zbývajícím rozsahu ho jako věcně správné podle potvrdil s tím, že likvidátorovi bude vyplacena celková částka 10 000 Kč (odměna 10 000 Kč, ponížená o vyplacenou zálohu, tj. 7 822, plus náhrada hotových výdajů 2 178 Kč)

18. Protože odvolatel je jediným účastníkem řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání.