Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Cmo 251/2021-19

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudkyň JUDr. Ivany Wolfové a JUDr. Jitky Malé ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované A., IČO IČO žalované A

sídlem Adresa žalované A

2. Jméno žalované B, narozený dne Datum narození žalované B

bytem Adresa žalované B

o zaplacení 786 305 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaných 1. a 2. proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2021, č. j. -9

takto:

I. Směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2021, č. j. -9, se ve výroku pod bodem d/ mění tak, že žalovaní 1. a 2. jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 39 147 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2021, č. j. -9, se ve výroku pod bodem d/ mění tak, že žalovaní 1. a 2. jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 39 147 Kč.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Napadeným směnečným platebním rozkazem soud prvního stupně uložil žalovaným 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) povinnost zaplatit žalobkyni do patnácti dnů ode dne jeho doručení společně a nerozdílně: a) směnečný peníz ve výši 786 305 Kč, b) 6 % úrok p. a. z částky 786 305 Kč ode dne 23. 2. 2021 do zaplacení, c) směnečnou odměnu ve výši 2 621 Kč, d) náhradu nákladů řízení ve výši 39 285 Kč.

Žalovaní podali proti výroku směnečného platebnímu rozkazu o nákladech řízení včasná odvolání, ve kterých namítli, že výši nákladů předmětného řízení v částce 39 285 Kč považují za vysoce nepřiměřenou. Uvedli dále, že samotnou výši závazků, úrokové sazby a směnečné odměny nikterak nezpochybňují.

Třebaže v odvoláních žalovaných není uveden odvolací návrh, lze z nich dovodit, že žalovaní se domáhají změny výroku směnečného platebního rozkazu o nákladech řízení tak, že tyto budou žalobkyni přiznány v nižší výši.

Směnečný platební rozkaz byl proto odvolacím soudem přezkoumán v odvoláními dotčeném rozsahu, tedy v bodu d/ jeho výroku o nákladech řízení, a to včetně řízení, které vydání směnečného platebního rozkazu předcházelo ( a ), aniž by za tím účelem bylo nařizováno jednání ( , písm. e/ ).

Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

V posuzovaném případě soud prvního stupně směnečným platebním rozkazem ze dne 18. 5. 2021, č. j. -9, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 786 305 Kč se 6 % úrokem p. a. z této částky od 23. 2. 2021 do zaplacení a s odměnou ve výši 2 621 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 39 285 Kč. Zcela tak vyhověl žalobě, kterou se žalobkyně proti žalovaným domáhala nároků ze směnky vystavené podle jejích tvrzení žalovanou 1. v Praze dne 10. 3. 2017 na řad žalobkyně znějící na směnečný peníz 786 305 Kč se splatností dne 22. 2. 2021 a žalovaným 2. avalované. Lze proto konstatovat, že žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a že jí tedy náleží podle ustanovení proti neúspěšným žalovaným právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva.

Soud prvního stupně tak správně rozhodl o povinnosti žalovaných zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení. Pochybil však při určení její výše, když vedle soudního poplatku za žalobu a paušálních náhrad podle přiznal žalobkyni též náhradu za daň z přidané hodnoty z těchto paušálních náhrad, třebaže žalobkyně nebyla v řízení zastoupena žádnou z osob, jak jsou vyjmenovány v ustanovení , podle kterého náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladů řízení v případě účastníka zastoupeného některou z osob zde uvedených. Paušální náhrada dle navíc nespadá pod předmět daně, jak ho vymezuje ustanovení , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Za žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení je proto třeba považovat soudní poplatek jí zaplacený za podanou žalobu podle ustanovení ve spojení s , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (38 547 Kč) a dále 2 paušální náhrady po 300 Kč podle za úkon předžalobní výzvy a podání žaloby (600 Kč). Vzhledem k tomu, že se jedná o žalobkyní nezbytně vynaložené náklady řízení ( ), nelze o žalovanými namítané nepřiměřené výši jejich náhrady uvažovat.

Z vyložených důvodů odvolací soud výrok směnečného platebního rozkazu pod písmenem d) změnil podle ustanovení , písm. a/ ve spojení s a tak, že žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 39 147 Kč, která odpovídá součtu soudního poplatku za žalobu a 2 paušálních náhrad.

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanoveními a , podle kterých by právo na jejich náhradu měla žalobkyně, neboť žalovaní byli s podanými odvoláními úspěšní v poměrně nepatrné části. Žalobkyni však v průběhu odvolacího řízení podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, že na náhradu nákladů odvolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.