Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 115/2023-60

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. ve věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele A, narozený Datum narození navrhovatele A

bytem Adresa navrhovatele A

zastoupený Jméno navrhovatele B, advokátem

sídlem adresa

za účasti: Jméno advokáta., IČO IČO advokáta

sídlem Adresa advokáta

zastoupená Jméno Zástupce, advokátem

sídlem adresa

o určení, že rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady ze dne 17. října 2019 nemá žádné právní účinky, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2023, č. j. -40,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na určení, že rozhodnutí Anonymizováno jako jediného společníka v působnosti valné hromady ze dne 17. října 2019 nemá žádné právní účinky, výrokem II. navrhovateli uložil povinnost zaplatit společnosti právnická osoba (dále jen „společnost“) na náhradě nákladů řízení částku 16 456 Kč.

2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že:

- navrhovatel byl společníkem společnosti s 50% podílem, který smlouvou o převodu podílu ze dne 26. září 2018 převedl na Anonymizováno. Ve smlouvě o převodu podílu (článek III.) byla sjednána výhrada zpětné koupě za tam specifikovaných podmínek s časovým omezením do 31. prosince 2019. Navrhovatel tvrdil, že došlo k jejímu naplnění, neboť se objevil zájemce o koupi 100% podílu (tituly před jménem Anonymizováno). Výzva k vrácení 50% podílu se dle jeho tvrzení dostala do dispoziční sféry Anonymizováno dne 14. října 2019, tímto dnem se stal znovu vlastníkem 50% podílu ve společnosti, což jí oznámil dne 31. října 2019. Dle společnosti právo zpětné koupě nevzniklo, nebyly splněny smluvní podmínky, nabídka tituly před jménem Anonymizováno nebyla míněna vážně; přičemž uplatnění práva zpětné koupě se do dispoziční sféry Anonymizováno dostalo až po převodu jeho podílu;

- dne 17. října 2019 právnická osoba jako jediný společník v působnosti valné hromady rozhodl o změně zakladatelské y, jejíž „hlavní změnou byla změna v podílu společníka ve společnosti, který byl nově určován podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního vkladu a je představován kmenovým listem“;

- v době konání valné hromady (tj. 17. října 2019) byl právnická osoba zapsaným společníkem společnosti s podílem o velikosti 100 %; zároveň byl jediným jednatelem společnosti;

- dne 18. října 2019 právnická osoba svůj 100% podíl ve společnosti převedl na tituly před jménem Anonymizováno a Anonymizováno;

- rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2022, č. j. -44, byla zamítnuta žaloba na určení, že tituly před jménem Anonymizováno je společníkem žalované společnosti právnická osoba s podílem ve výši 50 % pro nedostatek pasivní věcné legitimace. Rozsudek nabyl právní moci dne 29. března 2022.

3. Další navržené důkazy soud prvního stupně zamítl pro nadbytečnost, neb měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé.

4. Soud prvního stupně s odkazem na , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a , (dále jen „ “), uzavřel, že směřuje-li návrh ve věci samé k požadavku na vydání rozhodnutí o tom, že se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, jde o (obecný) určovací návrh ve smyslu , u něhož (aktivně věcně legitimovaný) navrhovatel musí - má-li být úspěšný - prokázat naléhavý právní zájem na požadovaném určení. U osob oprávněných dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady pak zpravidla bude naléhavý právní zájem dán již jen s odkazem na jejich postavení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. srpna 2018, sp. zn. , či ze dne 21. června 2022, sp. zn. ; závěry zde uvedené - přijaté v poměrech akciové společnosti - se prosadí i v poměrech společnosti s ručením omezeným). v situaci, kdy žaloba na určení, že navrhovatel je společníkem společnosti, byla pravomocně zamítnuta, nelze (tvrzené) vlastnictví podílu o velikosti 50 % v daném řízení opětovně posuzovat, a to ani jako otázku předběžnou. Navrhovatel není společníkem společnosti, jeho naléhavý právní zájem neplyne z účasti na společnosti; jiný zájem hodný právní ochrany tvrzen nebyl (a i kdyby byl, vyslovení „nicotnosti“ rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady nemůže pro navrhovatele představovat žádný spolehlivý právní základ, který by změnil jeho postavení ve vztahu ke společnosti).

5. Soud prvního stupně proto podaný návrh pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení zamítl.

6. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle a příslušných ustanovení , o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a ve věci úspěšné společnosti přiznal náhradu nákladů řízení.

7. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc soudu prvního stupně vrátil k dalšímu řízení.

8. Odvolatel nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně, setrvá na svém stanovisku, že je společníkem společnosti a tudíž mu z tohoto postavení naléhavý právní zájem na požadovaném určení svědčí. Snáší argumentaci shodně jako v řízení před soudem prvního stupně, zdůrazňuje, že sama skutečnost, že byl společníkem společnosti, nebyla rozporována, sporným je, zda právo zpětné koupě bylo uplatněno řádně, přičemž dle jeho mínění čas doručení oznámení o uplatnění tohoto práva je bezvýznamný. Tudíž v době rozhodování soudu prvního stupně (i nyní) je z uvedených důvodů společníkem společnosti a jako takový má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když rozhodnutím Anonymizováno došlo k flagrantnímu porušení jeho práv coby společníka.

9. Odvolatel zdůrazňuje, že v řízení vedeném pod sp. zn. se soud otázkou, kdo je společníkem společnosti meritorně vůbec nezabýval, žaloba byla zamítnuta pouze proto, že soud neměl za prokázaný odvolatelův naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva poté, co byla žaloba ve vztahu proti společnosti [v označeném řízení v postavení žalované 2)] vzata zpět. Tudíž se soud prvního stupně měl touto otázkou zabývat a k jejímu posouzení provést řádné dokazování; v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2009, sp. zn. , či rozsudek ze dne 8. října 2008, sp. zn. .

10. Svou argumentaci odvolatel blíže rozvádí.

11. Společnost se k podanému odvolání nevyjádřila.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení jeho vydání předcházející ( a ve spojení s , 4 a z. ř. s.), a odvolání shledal důvodným.

13. Podle z. o. k. každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle nebo , nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

14. Podle z. o. k. v jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům.

15. Podle , se na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.

16. Soud před tím, než přistoupí k samotnému přezkumu napadeného usnesení valné hromady či přezkumu rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady, resp. zda se na předmětné rozhodnutí hledí jako by nebylo přijato, musí (mimo jiné) posoudit, zda byl návrh na zahájení řízení podán osobou k tomu aktivně legitimovanou a zda je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Navrhovatel svou aktivní legitimaci a naléhavý právní zájem na požadovaném určení odvozoval od svého postavení společníka společnosti. Soud prvního stupně, vycházeje z výše uvedeného pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2022, č. j. -44 (jímž byla zamítnuta žaloba na určení, že navrhovatel – žalobce je společníkem společnosti), aniž by se blíže nastolenou otázkou, zda je navrhovatel společníkem společnosti, blíže zabýval, dovodil, že navrhovatel není společníkem společnosti, a tudíž nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

17. Podle je závazný výrok rozsudku, nikoliv jeho odůvodnění. V případě zamítavého rozhodnutí je však nutno výrok posoudit v souvislosti s odůvodněním rozhodnutí, což má mj. význam z hlediska závěru, zda předběžná (sporná) otázka v řízení byla již závazně rozhodnuta (za mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu srov. např. rozsudek ze dne 27. října 1999, sp. zn. , uveřejněný pod č. 69/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 26. ledna 2016, sp. zn. , usnesení ze dne 6. února 2018, sp. zn. , rozsudek ze dne 31. ledna 2022, sp. zn. , či rozsudek ze dne 11. července 2023, sp. zn. ).

18. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. března 2022, č. j. -44, byla zamítnuta žaloba na určení, že žalobce tituly před jménem Anonymizováno (v nadepsaném řízení navrhovatel) je společníkem žalované společnosti právnická osoba s podílem ve výši 50 %, a to pro nedostatek naléhavého právního zájmu; po věcné stránce se soud žalobou nezabýval. Jinak řečeno, otázka, zda je navrhovatel společníkem společnosti, nebyla v označeném řízení vůbec posuzována. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že označený pravomocný rozsudek, kterým byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce (v nadepsaném řízení v postavení navrhovatele) domáhal určení, že je společníkem společnosti, nedeklaruje existenci či neexistenci postavení žalobce jako společníka společnosti v rozhodné době. Nebylo tudíž závazným způsobem postaveno najisto, že navrhovatel (odvolatel) je či není společníkem společnosti, z výše uvedeného rozsudku o určení společníka nelze za daných okolností vycházet.

19. Stěžejní argumentace odvolatele stála a stojí na tom, že je stále společníkem společnosti, resp. že se jeho účast ve společnosti v důsledku řádně uplatněného práva zpětné koupě obnovila, je tudíž společníkem společnosti. Těmito námitkami se však soud v označeném řízení o určení společníka společnosti blíže nezabýval. Výsledek uvedeného řízení (o určení společníka) tak neposkytl odpověď na otázku, která je podstatná pro posouzení aktivní legitimace navrhovatele, resp. jeho naléhavého právního zájmu na požadovaném určení v nadepsaném řízení z titulu společníka společnosti, kterou je třeba řešit jako otázku předběžnou. Závěru soudu prvního stupně, že odvolatel není společníkem společnosti, proto z výše uvedených důvodů přisvědčit nelze.

20. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle zrušil a podle věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

21. V dalším řízení soud prvního stupně bude postupovat v intencích výše uvedeného, zejména vyřeší jako předběžnou otázku, zda je navrhovatel společníkem společnosti, jež je podstatná pro závěr o aktivní legitimaci navrhovatele v daném řízení, vypořádá se všemi podstatnými námitkami účastníků řízení, provede dokazování v potřebném rozsahu a na základě provedeného dokazování znovu o návrhu znovu rozhodne, své rozhodnutí řádně odůvodní.

22. Podle je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.

23. V novém rozhodnutí soud prvního stupně rozhodne i o náhradě nákladů řízení, včetně řízení odvolacího ( ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.