Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 62/2020-68

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky A, narozená Datum narození navrhovatelky A

bytem Adresa navrhovatelky A

za

účasti: 1) právnická osoba, IČO IČO

sídlem adresa

2) fyzická osoba, narozený datum narození

bytem adresa

oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

o odvolání dosavadního likvidátora právnické osoby a o jmenování likvidátora nového, o odvolání účastníků 1) a 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2019 č. j. -62,

takto:

I. Odvolání účastníků 1) a 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2019 č. j. -62 do výroku II. se odmítají.

II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2019 č. j. -62 se ve výrocích I. a III. potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Odvolání účastníků 1) a 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2019 č. j. -62 do výroku II. se odmítají.II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2019 č. j. -62 se ve výrocích I. a III. potvrzuje.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl o zastavení řízení (výrok I.), o vrácení soudního poplatku z návrhu ve výši 1 000 Kč (výrok II.) a dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). V odůvodnění uvedl, že řízení o odvolání dosavadního likvidátora společnosti právnická osoba, Anonymizováno z funkce a o jmenování nového likvidátora, usnesením č. j. -40 ze dne 12. 10. 2018 přerušil podle ; soud shledal, že právní moc usnesení o přerušení řízení nastala 16. 11. 2018, přičemž řízení bylo přerušeno na dobu jednoho roku. Roční lhůta uplynula 16. 11. 2019. Soud do tohoto data neobdržel žádný návrh na pokračování v řízení, a proto řízení podle poslední věta zastavil. Vrácení zaplaceného soudního poplatku navrhovatelce odůvodnil soud prvního stupně odkazem na o soudních poplatcích snížený o 1 000 Kč, když k zastavení řízení došlo před prvním jednáním. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podali účastníci 1) a 2) včasné odvolání shodného obsahu. V odvolání namítli nesprávné právní posouzení a jinou vadu, která mohla být vliv na rozhodování, nesprávné posouzení a hodnocení skutkového stavu, rozpor se skutkovým stavem a provedenými důkazy. Zejména nesouhlasili s výší nákladů. Dle jejich názoru navrhovatelka Anonymizováno procesně zavinila zastavení řízení a je tak povinna hradit oběma dalším účastníkům náhradu nákladů řízení, tudíž se uplatní ustanovení , věta první Soudem prvního stupně aplikované ustanovení se v dané věci vůbec neuplatní. Odkázali zároveň na usnesení Vrchního soudu v Praze pod č. j. -46 ze dne 27. 5. 2019, které jim dle jejich názoru „dává za pravdu“ a týká se totožné situace. Oba navrhli zrušení napadeného usnesení.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání obou odvolatelů proti rozhodnutí soudu prvního stupně do výroku II. bylo podáno osobami, jež k tomu nebyly oprávněny.

4. Odvoláním napadeným výrokem II. bylo rozhodnuto o vrácení soudního poplatku z návrhu navrhovatelce, tedy o otázce týkající se jiného účastníka řízení, než jsou odvolatelé. Subjektivně legitimování byli odvolatelé jen vůči výrokům usnesení, jejichž práv a povinností se tyto výroky týkají. Odvolatelé jsou tak subjektivně legitimováni k podání odvolání jen proti výrokům, jimiž by bylo rozhodnuto o zastavení řízení a proti výroku řešícímu to, zda mají odvolatelé právo na náhradu nákladů řízení. (tj. vůči výrokům I. a III.), nikoliv však k podání odvolání proti výroku II., jímž bylo rozhodnuto o vrácení soudního poplatku odlišnému účastníku řízení. Tento výrok se jich netýká, proto nejsou ani subjektivně legitimováni k podání odvolání proti tomuto výroku.

5. Z uvedených důvodů odvolací soud jejich odvolání proti usnesení soudu prvního stupně do výroku II. odmítl dle

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku I. a III. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Dle „Jestliže …se účastníci nedostaví bez předchozí omluvy k jednání anebo ….., soud řízení přeruší, jestliže se to nepříčí účelu řízení.“ Dle „Jestliže je řízení přerušeno podle , pokračuje v něm soud na návrh po uplynutí 3 měsíců. ….. Není-li návrh na pokračování v řízení podán do 1 roku, soud řízení zastaví.“

8. Dle obsahu spisu soud prvního stupně řízení přerušil v souladu s , protože k jednání nařízenému na 12. 10. 2018 se bez omluvy nedostavil žádný z účastníků. Na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2018 č. j. -40 o přerušení řízení je vyznačena doložka právní moci ke dni 16. 11. 2018. Odvoláním napadeným usnesením soud prvního stupně řízení zastavil z důvodu marného uplynutí roční lhůty pro podání návrhu na pokračování v řízení, což je v souladu se zákonem (viz ). V posuzovaném případě tedy soud prvního stupně řízení zastavil nikoli v důsledku aktivity účastníka řízení, resp. úkonu účastníka řízení - zpětvzetí návrhu zbývající navrhovatelkou (na což by dopadalo ustanovení ), ale v důsledku nečinnosti účastníků řízení, když žádný z nich nepodal návrh na pokračování v řízení. V takovém případě se vůbec neposuzuje, kdo z účastníků procesně zavinil zastavení řízení, neboť „vina“ je na všech účastnících řízení, jelikož žádný z nich nepodal návrh na pokračování v řízení. Odvolateli zmiňované rozhodnutí odvolacího soudu je tedy zcela nepřípadné, protože se týká zcela odlišné situace, kdy soud posuzuje, resp. musí posuzovat zavinění zastavení řízení, k němuž došlo v důsledku zpětvzetí návrhu navrhovatelem. Bylo-li zastavení řízení účastníkem zaviněno (procesně), je tento povinen hradit ostatním účastníkům náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložili k uplatnění nebo bránění práva (viz , věta první ). Není povinen nahradit náklady řízení jinému účastníku řízení v případě zastavení řízení z důvodu zpětvzetí důvodně podaného návrhu pro chování jiného účastníka (viz , věta druhá ). Na posuzovaný případ však ustanovení - jeho věta první ani věta druhá, vůbec nedopadá. Ke shodnému závěru jako odvolací soud ohledně neposuzování zavinění při zastavení řízení z důvodu nečinnosti účastníků řízení (tím, že nepodají návrh na pokračování v řízení, resp. tím, že žádný z nich nepodá takový návrh) dospěla i odborná komentářová právní literatura: „Je-li řízení zastavováno pro marné uplynutí roční lhůty k podání návrhu na pokračování v něm, zavinění zde soud neposuzuje. Řízení je zastaveno na základě nečinnosti účastníků, kterou oba dali najevo, že nemají zájem v něm pokračovat, a vina je tedy na obou stranách stejná.“ - viz komentář k in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha II. - 180 . Karel Havlíček, ed. 2014. K zastavení řízení dojde tedy dle , a tudíž žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení.

9. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku I. a III. potvrdil jako věcně správné.

10. Náhradově nákladový výrok III. je odůvodněn tím, že v odvolacím řízení úspěšné navrhovatelce, jíž by náležela náhrada nákladů odvolacího řízení, žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek ; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.