Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Cmo 53/2024-160

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Radima Novotného ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

proti

žalovaným: 1) Jméno žalované A., IČO IČO žalované A

sídlem Adresa žalované A

2) Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B

bytem Adresa žalované B

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

3) Jméno advokáta B, narozený Datum narození advokáta B

bytem Adresa advokáta B

o námitkách druhého žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu ukládajícímu zaplacení směnečného peníze 1 266 955 Kč s příslušenstvím, o odvolání druhého žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze z 19. 11. 2014, č. j. -99, o zpětvzetí návrhu žalobce na vydání směnečného platebního rozkazu vůči druhému žalovanému,

takto:

I. Rozsudek Městského soudu v Praze z 19. 11. 2014, č. j. -99, v části proti druhému žalovanému a směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze z 25. 2. 2013, č. j. -23, v části proti druhému žalovanému se ruší a řízení se vůči druhému žalovanému zastavuje.

II. Žalobce a druhý žalovaný nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek Městského soudu v Praze z 19. 11. 2014, č. j. -99, v části proti druhému žalovanému a směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze z 25. 2. 2013, č. j. -23, v části proti druhému žalovanému se ruší a řízení se vůči druhému žalovanému zastavuje.II. Žalobce a druhý žalovaný nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Městský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) k návrhu žalobce směnečným platebním rozkazem z 25. 2. 2013, č. j. -23 (dále jen „SPR“), uložil prvnímu, druhému a třetímu žalovanému, aby do 8 dnů ode dne doručení SPR zaplatili společně a nerozdílně žalobci směnečný peníz 1 266 955 Kč, 6% úrok ze směnečného peníze od 29. 1. 2013 do zaplacení, směnečnou odměnu 4 223 Kč a náhradu nákladů řízení 138 374,30 Kč.

Rozsudkem z 19. 11. 2014, č. j. -99, soud na základě včas podaných námitek druhého a třetího žalovaného vůči SPR ponechal vůči těmto žalovaným v platnosti SPR v bodech a), b) a c) a v bodu d) SPR zrušil (bod I. výroku), druhému a třetímu žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 96 762,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (bod II. výroku) a druhému žalovanému uložil zaplatit České republice znalečné 1 045 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (bod III. výroku). Rozsudek byl zástupci druhého žalovaného doručen 22. 12. 2014 a s ohledem na přerušení řízení vůči druhému žalovanému v souladu s rozhodnutím o úpadku č. j. -21 z 28. 11. 2014 soud v přípisu na č. l. 120 z 10. 4. 2015 konstatoval, že po pokračování řízení bude druhému žalovanému rozsudek opětovně doručován.

Druhý žalovaný se včas odvolal proti rozsudku z 19. 11. 2014. V odvolání namítl, že v rámci insolvenčního řízení splnil podmínky oddlužení a dosáhl osvobození, které se vztahovalo i na žalobcem uplatněnou pohledávku.

Podáním z 24. 4. 2024 na č. l. 157 spisu vzal žalobce zpět návrh na vydání směnečného platebního rozkazu ve vztahu k druhému žalovanému s ohledem na osvobození druhého žalovaného od placení pohledávek po insolvenčním řízení sp. zn. .

Odvolací soud uvádí, že podle vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Žaloba byla vzata zpět v průběhu odvolacího řízení, odvolací soud proto v souladu s zrušil rozsudek v části, ve které s ohledem na podané odvolání nenabyl právní moci (rozsudek v části proti druhému žalovanému a SPR v části proti druhému žalovanému), a zastavil v uvedené části řízení.

Výrok o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn ustanovením a , podle něhož jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Žalobce zpětvzetím žaloby zavinil (tj. způsobil) zastavení řízení, proto by podle první věty měl být žalobce povinen platit náhradu nákladů řízení druhému žalovanému. Avšak s ohledem na důvod zpětvzetí žaloby (osvobození druhého žalovaného od placení jeho dluhů dle usnesením č. j. -19 z 18. 1. 2024) odvolací soud nepřiznal druhému žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( , a ). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu.