Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 Cmo 242/2020-37
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Stanislava Bernarda a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. v právní věci:
navrhovatel: Anonymizováno
sídlem adresa
za
účasti: právnická osoba., IČO IČO
sídlem adresa
zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka, advokátem
sídlem adresa
o návrhu na zrušení právnické osoby a vyhlášení její likvidace, o odvolání opatrovníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 18 Cm 393/2017 -24 ze dne 4. 5. 2020,
takto:
I. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 18 Cm 393/2017 -24 ze dne 4. května 2020 se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
I. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 18 Cm 393/2017 -24 ze dne 4. května 2020 se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Soud I. stupně výše uvedeným usnesením na návrh navrhovatele zrušil v záhlaví uvedenou obchodní společnost a nařídil její likvidaci, ustanovil jí likvidátora právnická osoba., a dále rozhodl o nákladech řízení tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu.
Podle odůvodnění rozhodnutí jednatel obchodní společnosti je v zahraničí, tak i jediný společník, na výzvy k podání daňových přiznání za roky 2012-2015 nereagoval, je nekontaktní. Dále soud I. stupně zjistil, že v roce 2011 proběhly na obchodní společnost exekuce a od té doby nevyvíjela žádnou činnost a aktivitu. Podle soudu I. stupně tak nastaly zákonné podmínky pro zrušení obchodní společnosti, současně s tím nařídil její likvidaci a dále jmenoval likvidátora. Právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků s odůvodněním, že zde žádné nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání opatrovník Anonymizováno, ustanovený usnesením soudu I. stupně z 8. 10. 2019, a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Namítl, že nepodání daňových přiznání neprokazuje, že účastník není schopen po dobu delší než jeden rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel. Podle jeho názoru navrhovatel má jistě možnosti, jak prokázat, že faktický výkon činnosti a tím neplnění účelu korporace není vykonáván. V závěru odvolání uvádí, že jistě lze uznat, že korporace činnost vykonává a jen neplní svoji povinnost podat daňové přiznání, např. pro nemoc jednatele či pro jeho nezvěstnost.
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně dle § 211 a násl. o. s. ř. o. s. ř. , včetně řízení, jež mu předcházelo, aniž by ve věci bylo třeba nařizovat jednání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Návrh na zrušení uvedené obchodní společnosti a provedení její likvidace podal navrhovatel s odůvodněním, že tato nepodala daňová přiznání za roky 2012-2015, na výzvy k předložení přiznání nereaguje, účetní uzávěrky od roku 2008 nezakládá do sbírky listin, a je nečinná. Na výzvu soudu I. stupně vyjádřit se k podanému návrhu nereagovala. Soud I. stupně proto účastníkovi ustanovil opatrovníka, který navrhl zamítnutí návrhu z důvodů absence zákonných důvodů pro zrušení obchodní společnosti. Dále soud I. stupně provedl dokazování listinami, zejména uvedenými výzvami navrhovatele k podání daňových přiznání, rejstříkovým spisem, výpisem z OR. Uzavřel, že jsou podmínky pro zrušení obchodní společnosti, nařídil její likvidaci a jmenoval likvidátora.
Se zjištěními soudu I. stupně, provedeným dokazováním a přijatými závěry, a tedy i napadeným rozhodnutím se odvolací soud zcela ztotožnil, rozhodnutí dostatečně odůvodnil. Vycházel z tvrzení navrhovatele a písemných důkazů, jak prokázáno účastník neplnil své zákonné povinnost, byl nečinný a na výzvy soudu nereagoval. Jestliže tedy soud I. stupně na základě zjištění zrušil účastníka a nařídil jeho likvidaci, nelze takovému rozhodnutí vytknout pochybení.
Z uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. o. s. ř. potvrdil, o nákladech odvolacího řízení pak rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 cit. zákona, jak ve výroku uvedeno, s přihlédnutím k tomu, že navrhovateli žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné a lze je podat k Nejvyššímu soudu za podmínek § 237 a násl. o. s. ř. o. s. ř. do dvou měsíců od doručení prostřednictvím soudu I. stupně.