Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Cmo 49/2024-68

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Radima Novotného ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované A., IČO IČO žalované A

sídlem Adresa žalované A

2. Jméno žalované B, narozený dne Datum narození žalované B

bytem Adresa žalované B

o zaplacení 143 557,80 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného 2. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 15. května 2018, č. j. -50

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2. potvrzuje.

II. Žalobkyně a žalovaný 2. nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2. potvrzuje.II. Žalobkyně a žalovaný 2. nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Žalobou došlou soudu prvního stupně dne 17. 10. 2017 se žalobkyně domáhala proti žalovaným 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) zaplacení částky 143 557,80 Kč s 6% úrokem ročně z této částky od 1. 7. 2017 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 478,53 Kč. Jak žalobkyně uvedla, žalovaná 1. uzavřela dne 30. 8. 2013 s právní předchůdkyní žalobkyně (společností Anonymizováno smlouvu o úvěru č. Anonymizováno, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované 1. úvěr do částky 137 667,58 Kč. K zajištění všech závazků byla v Praze dne 30. 8. 2013 vystavena blankosměnka s doložkou bez protestu a současně byla uzavřena smlouva o vyplnění blankosměnek na směnky úplné. Peněžní prostředky ve výši celého poskytnutého úvěrového rámce byly poskytnuty a žalovaná 1. se zavázala je vrátit spolu se sjednanými úroky a cenami za služby spojené s čerpáním a vedením úvěru vyplývajícím ze Všeobecných obchodních podmínek, a to ve splátkách za podmínek stanovených smlouvou. V průběhu trvání závazkového vztahu došlo k podstatnému porušení smlouvy, v důsledku čehož byl zesplatněn celý zůstatek úvěru s příslušenstvím. Pohledávka dle smlouvy o úvěru byla převedena na žalobkyni, přičemž její výše činí 143 557,80 Kč. Žalobkyně v blankosměnce, na které je žalovaný 2. uveden a podepsán coby její avalista za výstavce, vyplnila sumu 143 557,80 Kč a datum splatnosti 30. 6. 2017. Směnečná suma se skládá z jistiny ve výši 117 900 Kč a kapitalizovaného úroku úvěru ve výši 25 657,80 Kč. Vyplněná směnka byla předložena výstavci a avalistovi k proplacení, ani jeden z nich však směnečnou sumu neuhradil.

2. Napadeným rozsudkem, který byl vydán jako rozsudek pro zmeškání, soud prvního stupně žalobě vyhověl a žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 143 557,80 Kč s 6% úrokem ročně z této částky od 1. 7. 2017 do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši 478,53 Kč (výrok I.) a dále náhradu nákladů řízení ve výši 40 004,70 Kč (výrok II.). V odůvodnění rozsudku odkázal na úpravu obsaženou v ustanovení čl. I. , zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) a Uvedl, že z prvopisu směnky vlastní zjistil, že jejím obsahem je bezpodmínečný slib žalované 1. zaplatit směnečnou pohledávku ve výši 143 557,80 Kč dne 30. 6. 2017, že směnka je opatřena doložkou „bez protestu“ a vlastnoručními podpisy žalované 1. a dále žalovaného 2. jako avala. Na rubu směnky je indosament na stávající žalobkyni. Z předžalobní upomínky pak zjistil, že žalobkyně dne 30. 6. 2017 vyzvala žalované k úhradě dlužné částky ze směnky. Soud prvního stupně konstatoval, že žalovaní se k prvnímu jednání, které se ve věci konalo, bez důvodné a řádné omluvy nedostavili, že žaloba i předvolání jim byly spolu s poučením o následcích nedostavení se k jednání doručeny více než deset dnů přede dnem jednání a že žalobkyně výslovně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Vzhledem k tomu, že v žalobě jsou tvrzeny všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a že se jedná o věc, v níž lze uzavřít smír ( ), považoval soud prvního stupně tvrzení žalobkyně za nesporná a na jejich základě rozhodl podle ustanovení rozsudkem pro zmeškání. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením , podle kterého přiznal plně úspěšné žalobkyni právo na jejich náhradu v rozsahu odpovídajícím soudnímu poplatku za žalobu, odměně za její zastupování advokátem, paušálním náhradám hotových výdajů, cestovnému, náhradě za promeškaný čas a náhradě za daň z přidané hodnoty.

3. Žalovaný 2. podal proti rozsudku včasné odvolání, ve kterém navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítl, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 10. 11. 2023, č. j. -27, které nabylo právní moci dne 29. 11. 2024 (správně 29. 11. 2023), byl osvobozen od placení zbytku neuspokojených pohledávek v oddlužení. Toto osvobození se vztahuje i na věřitele, kteří se do oddlužení nepřihlásili, ač se přihlásit mohli. Věřitel z napadeného rozsudku se do oddlužení přihlásit mohl, jelikož žalovaná pohledávka vznikla před podáním insolvenčního návrhu týkajícího se žalovaného 2. (14. 5. 2018). K tomu žalovaný 2. dodal, že danou pohledávku řádně uvedl v seznamu závazků.

4. Žalobkyně se k odvolání žalovaného 2. nevyjádřila.

5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu dotčeném odvoláním žalovaného 2., tedy nakolik jím bylo rozhodnuto ve vztahu mezi žalobkyní a tímto žalovaným, a odvolání žalovaného 2. neshledal důvodným.

6. Podle ustanovení bylo o odvolání žalovaného 2. rozhodnuto bez jednání, neboť žalobkyně ani žalovaný 2. se nevyjádřili ve lhůtě stanovené odvolacím soudem v usnesení ze dne 21. 5. 2024, č. j. -64, jímž byli vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Jejich souhlas byl proto předpokládán postupem podle ustanovení ve spojení s K veřejnému vyhlášení rozsudku odvolacím soudem došlo dne 12. 6. 2024 ( ).

7. Podle ustanovení , zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou ( ) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

8. Z obsahu spisu se podává, že k prvnímu jednání, které bylo soudem prvního stupně nařízeno na den 15. 5. 2018, byli žalovaní předvoláni vzorem 018 , jehož součástí je poučení o možnosti rozhodnout o věci rozsudkem pro zmeškání v případě, že žalovaní se k jednání bez omluvy nedostaví. Předvolání bylo žalované 1. doručeno spolu se žalobou a s kopií směnky dne 30. 3. 2018, žalovanému 2. pak rovněž se žalobou a s kopií směnky dne 20. 3. 2018, jak prokazují potvrzení o dodání a doručení do jejich datových schránek. Vzhledem k tomu, že žalovaní se k jednání bez omluvy nedostavili a že žalobkyně navrhla s ohledem na jejich nepřítomnost vydání rozsudku pro zmeškání, postupoval soud prvního stupně správně, pokud tvrzení žalobkyně v žalobě pokládal za nesporná a pokud na jejich základě rozhodl rozsudkem pro zmeškání, když předpoklady pro jeho vydání, jak jsou vymezeny v ustanovení , lze mít v dané věci za splněné.

9. Pokud jde o argumentaci žalovaného 2. v podaném odvolání tím, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 10. 11. 2023, č. j. -27, byl osvobozen od placení neuspokojených pohledávek, k této nebylo možno přihlédnout, neboť podle ustanovení jsou u odvolání proti rozsudku pro zmeškání odvolacím důvodem jen vady uvedené v a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání. Přezkoumání rozsudku pro zmeškání je proto možné – vedle vad uvedených v – jen z hlediska naplněnosti všech zákonem stanovených předpokladů pro postup soudu, jak je vymezen v ustanovení V daném případě však žalovaný 2. v odvolacím řízení nenamítal žádnou z vad předpokládaných ustanovením a ani neuvedl ničeho v tom směru, že by předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání splněny nebyly. Žalovaným 2. tvrzené osvobození od placení neuspokojených pohledávek nemohlo být proto při přezkumu správnosti napadeného rozsudku žádným způsobem zohledněno.

10. Z vyložených důvodů odvolací soud napadený rozsudek v jeho výroku I. ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2. potvrdil jako věcně správný podle ustanovení Rozsudek byl ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2. potvrzen též ve výroku II. o nákladech řízení, neboť o těchto soud prvního stupně správně rozhodl podle ustanovení ve prospěch plně úspěšné žalobkyně.

11. Výrok o nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2. je odůvodněn ustanovením a , podle kterých by právo na jejich náhradu měla v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalobkyně žádné náklady řízení v souvislosti s odvoláním žalovaného 2. nevynaložila, rozhodl odvolací soud tak, že žalobkyně a žalovaný 2. na náhradu nákladů odvolacího řízení nemají vůči sobě navzájem právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (, a ).