Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Cmo 215/2020-106

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Stanislava Bernarda a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. v právní věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele

bytem Adresa navrhovatele

zastoupený advokátkou Anonymizováno

sídlem adresa

za

účasti: 1. právnická osoba., IČO IČO

sídlem adresa

2. fyzická osoba, narozený datum narození

bytem adresa

3. fyzická osoba, narozený datum narození

bytem adresa

všichni účastníci zastoupeni advokátkou Jméno advokátky E

sídlem Adresa advokátky E

o zrušení společnosti, nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, o odvolání účastníků 2/ a 3/ proti výroku II. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. května 2020, č. j. -94

takto:

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. května 2020, č. j. -94 se ve výroku II. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. května 2020, č. j. -94 se ve výroku II. potvrzuje.II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Návrhem doručeným Městskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 4. prosince 2018 se navrhovatel domáhal vydání usnesení, kterým soud rozhodne

- o zrušení účastníka 1/ a nařízení jeho likvidace podle ustanovení , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“),

- o jmenování likvidátora účastníka 1/ dle svého uvážení.

2. Soud I. stupně usnesením ze dne 22. května 2020, č. j. -94 rozhodl, že

- návrh na zrušení účastníka 1/ se zamítá (výrok I.),

- žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

3. Soud I. stupně dospěl k závěru, že účastník 1/ činnost, spočívající v pronájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor a správy svého majetku, vykonává, když rozhodně nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by nebyl schopen správy vlastního majetku. Rozdílné názory společníků nejsou důvodem pro zrušení účastníka 1/, proto soud I. stupně návrhu nevyhověl a výrok o nákladech řízení odůvodnil odkazem na ustanovení , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“).

4. Ve včas podaném společném odvolání ze dne 9. července 2020 do výroku II. uvedeného usnesení účastníci 2/ a 3/ (odvolatelé) vyslovili názor, že soud I. stupně při rozhodování o náhradě nákladů řízení chybně aplikoval ustanovení § 23 z. ř. s. a navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku II. změnil tak, že navrhovateli uloží povinnost zaplatit účastníkům 2/ a 3/ na nákladech řízení částku 47 093,20 Kč a náklady odvolacího řízení do 3 dnů od právní moci usnesení k rukám jejich právní zástupkyně.

5. Odvolatelé uvedli, že řízení o zrušení obchodní korporace je nesporným řízením o některých otázkách týkajících se právnických osob a jde o statusovou věc příslušné obchodní korporace ve smyslu ustanovení z. ř. s. Na rozdíl od důvodů vymezených v ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, může soud zrušit obchodní korporaci z důvodů uvedených v ustanovení pouze na návrh toho, kdo má na tom právní zájem nebo na návrh státního zastupitelství, tudíž nemůže rozhodnout o zrušení obchodní korporace bez návrhu.

6. Odvolatelé dále uvedli, že navrhovatel se domáhal zrušení společnosti pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky ve smyslu ustanovení . Ustanovení z. ř. s. platí pouze pro řízení, která lze zahájit i bez návrhu a pro řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, pro ostatní záležitosti projednávané v režimu nesporného řízení se náhrada nákladů posoudí podle ustanovení a násl. , tudíž zejména dle zásady úspěchu ve věci.

7. Ve vyjádření ze dne 22. července 2020 k podanému odvolání navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadený výrok II. usnesení soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.

8. V odůvodnění uvedl, že řízení o návrhu na zrušení společnosti podle ustanovení je řízením o statusových věcech právnických osob ve smyslu ustanovení a ustanovení z. ř. s. a pouze subsidiárně se řídí Podle ustanovení z. ř. s. lze řízení zahájit i bez návrhu, pokud není zákonem stanoveno, že tak lze učinit jen na návrh. Dané řízení je řízením ve statusových věcech právnické osoby ve smyslu ustanovení z. ř. s., není u něj uvedeno, že jej lze zahájit pouze na návrh, tudíž jej lze zahájit i bez návrhu, jak potvrzuje právní praxe i judikatura a soud I. stupně rozhodl správně v souladu s příslušnou zákonnou úpravou.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací soud podle ustanovení a násl. přezkoumal napadené usnesení včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání účastníků 2/ a 3/ není důvodné.

10. Podle ustanovení § 23 z. ř. s. (náhrada nákladů řízení), bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.

11. Pro náhradu nákladů řízení zásadně platí obecná úprava obsažená v ustanovení a násl. , kterou z. ř. s. pro některá řízení modifikuje resp. doplňuje. Pravidla placení nákladů upravuje ustanovení resp. ustanovení , a z. ř. s. Jde o nejvýraznější odchylku oproti v oblasti rozhodování o náhradě nákladů řízení v uvedených typech řízení, u nichž zásadně platí, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Náhrada může být výjimečně přiznána, pokud to odůvodňují okolnosti konkrétního případu, nebo bylo-li řízení zahájeno na návrh, který představoval svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatňování práva (ustanovení z. ř. s.). Přiznání náhrady nákladů řízení účastníkovi řízení podle výsledku řízení budou okolnosti konkrétního případu odůvodňovat zejména v řízeních zahájených na návrh. Výsledek řízení není sám o sobě okolností případu ve smyslu ustanovení věty druhé z. ř. s., neboť pokud by tak mělo být, nebyl by žádný rozdíl mezi náhradou nákladů řízení podle ustanovení a ustanovení z. ř. s. Účastník řízení, kterému má být náhrada nákladů řízení podle ustanovení z. ř. s. přiznána, musí mít samozřejmě úspěch ve věci zcela nebo alespoň v převažující části. Důvodem rozhodnutí soudu o přiznání náhrady nákladů řízení mohou být pouze okolnosti konkrétního případu a je na úvaze soudu posuzovat případnou tvrdost dopadu pravidla o nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků řízení.

12. Odvolací soud dospěl k závěru, že ze strany navrhovatele se nejednalo o svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatňování práva a zjištěné okolnosti v dané věci nejsou důvodem pro změnu napadeného výroku II. usnesení soudu I. stupně, proto jej odkazem na ustanovení jako věcně správné potvrdil.

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení ve spojení s ustanovením tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.