Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 186/2023-258

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudkyň JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. ve věci

navrhovatelky: Jméno navrhovatelky, narozená Datum narození navrhovatelky

bytem Adresa navrhovatelky

zastoupená Jméno Zástupce A, advokátem

sídlem adresa

za účasti: 1) Jméno advokáta A., IČO IČO advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

zastoupená Jméno Zástupce B, advokátem

sídlem adresa

2) Jméno advokáta B, narozený Datum narození advokáta B

bytem adresa

zastoupený Jméno advokáta C, advokátem

sídlem adresa

o zrušení společnosti Jméno advokáta D a o jmenování likvidátora, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2023, č. j. -241,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně výrokem I. zamítl návrh na zrušení společnosti Jméno advokáta D. (dále jen „společnost“), a výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně vyplývá, že navrhovatelka a účastník 2) jsou společníky společnosti; oba s podílem o velikosti 50 %. Navrhovatelka se podaným návrhem domáhala zrušení společnosti s likvidací pro existenci dlouhodobých nepřekonatelných rozporů mezi společníky podle , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. Společnost a účastník 2) s návrhem nesouhlasili, zrušení společnosti je až krajním řešením, společnost je funkční, je schopna vykonávat svou činnost, společníci jsou schopni spolupracovat.

3. Soud prvního stupně podrobně uvedl obsah podání a stanoviska účastníků řízení, rekapituloval dosavadní průběh daného řízení, kdy mj. konstatoval, že předmětné řízení bylo několikrát přerušeno z důvodu probíhajících jednání mezi účastníky řízení, která však nebyla úspěšná; uvedl přednesy účastníků řízení při jednáních soudu prvního stupně dne 11. dubna 2022, dne 9. března 2023 a dne 18. května 2023.

4. Soud prvního stupně, poté kdy dovodil aktivní věcnou legitimaci navrhovatelky (která je 50% společníkem společnosti) k podání předmětného návrhu, se věnoval otázce naplnění důvodů pro zrušení společnosti dle § 93 písm. c) z. o. k., kdy je třeba, aby zakotvené podmínky (existence nepřekonatelných rozporů, jejichž důsledkem je, že společnost nemůže vykonávat svoji činnost) byly splněny souběžně. Aniž by provedl dokazování k nastolené otázce, vycházeje ze skutkových tvrzení účastníků řízení a „stavu Sbírky listin, kde je založeno rozhodnutí o tom, že se společnost podřídila zákonu o obchodních korporacích v průběhu probíhajícího řízení o zrušení společnosti“, soud prvního stupně uzavřel, že samo konání této valné hromady dne 2. května 2019 svědčí o pragmatismu obou společníků a vyvrací tvrzení navrhovatelky o existenci nepřekonatelných rozporů, by bylo dostatečným důvodem pro zamítnutí návrhu na zrušení společnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. února 2006, sp. zn. ). Soud prvního stupně s odkazem na § 93 písm. c) z. o. k. uzavřel, že byť mezi společníky existují rozpory, nedosahují intenzity nepřekonatelných rozporů, společnost funguje, a to i s přičiněním navrhovatelky, a proto podaný návrh zamítl.

5. Výrok týkající se nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a podanému návrhu vyhověl, popř. aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Odvolatelka předně soudu prvního stupně vytýká, že neprovedl žádné dokazování, vyšel jen z tvrzení účastníků, resp. jejich právních zástupců; zcela rezignoval na svou povinnost zjistit (vyšetřit) dostatečně skutkový stav věci, tak aby mohl ve věci spravedlivě rozhodnout.

8. Odvolatelka poukázala na to, že mezi společníky panují již od roku 2004 neshody o koncepčním vedení společnosti, které znemožňují společnosti vykonávat její činnost, perspektiva budoucího fungování společnosti za účasti obou společníků není možná, rozpory mezi společníky nejsou překonatelné. Ve společnosti dlouhodobě panuje patová situace, kdy je zcela paralyzovaná rozhodovací činnost valné hromady společnosti, není schopna usnášet se právě pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky. K tomu pro dokreslení situace dodává, že účetní závěrky za roky 2016 až 2021, byť byly do sbírky listin založeny (avšak až 23. června 2023), nejsou schváleny valnou hromadou.

9. Odvolatelka zdůrazňuje, že důvodem pro zrušení společnosti podle § 93 písm. c) z. o. k. je nejen trvalá nefunkčnost jejích orgánů, (jak dovodil soud prvního stupně), ale také ta dlouhodobá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2019, sp. zn. ). Odkaz soudu prvního stupně na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. února 2006, sp. zn. , není přiléhavý; dopadá na diametrálně odlišnou situaci (nekonání valných hromad v uplynulých dvou letech, nikoliv nenapravitelné rozpory mezi společníky).

10. Odvolatelka dodává, že v podaném návrhu uvedla i jiné důvody pro na zrušení společnosti s likvidací [ z. o. k., , (dále jen „o. z.“)], těmi se soud prvního stupně však nezabýval a nevypořádal se s nimi.

11. Společnost a účastník 2) se k podanému odvolání nevyjádřili.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení jeho vydání předcházející [ a , (dále jen „ “), ve spojení s , 4 a z. ř. s.), a shledal odvolání důvodným.

13. Předně odvolací soud připomíná, že řízení o zrušení právnické osoby s likvidací a jmenování likvidátora je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) z. ř. s. Takové soudní řízení se primárně řídí § až 30 a § až 93 z. ř. s. Podle z. ř. s. je ve věcech uvedených v z. ř. s. třeba nařizovat jednání, provádí-li soud dokazování. Pro provádění důkazů se vzhledem k z. ř. s. uplatní , dle něhož lze dokazování provádět pouze při jednání, k němuž soud dle předvolá účastníky řízení a podle mají tito účastníci právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny. Otázka náhrady nákladů řízení je pak řešena v a 24 z. ř. s.

14. V poměrech dané věci je zřejmé, že se soud prvního stupně nastolenou otázkou nezabýval dostatečně. Z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že soud prvního stupně, byť uskutečnil několik jednání, neprovedl žádné dokazování; zcela tak rezignoval na svou povinnost zjistit skutkový stav v potřebném rozsahu pro posouzení dané věci. Neuvedl, z jakých konkrétních skutkových zjištění vyšel a jaké skutkové závěry učinil, vyšel toliko ze skutkových tvrzení účastníků řízení a „stavu Sbírky listin, kde je založeno rozhodnutí o tom, že se společnost podřídila zákonu o obchodních korporacích v průběhu probíhajícího řízení o zrušení společnosti.“ Na jejich podkladě posuzoval existenci nepřekonatelných rozporů mezi společníky, jakož i jejich intenzitu a bez dalšího s odkazem na § 93 písm. c) z. o. k. uzavřel, že byť mezi společníky existují rozpory, nedosahují intenzity nepřekonatelných rozporů, důvody pro zrušení společnost tudíž neshledal.

15. Dané řízení má charakter řízení nesporného a je ovládáno vyšetřovací zásadou (§ 21 z. ř. s.), která představuje povinnost soudu zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí, kdy soud není při zjišťování skutkového stavu omezen jenom na skutečnosti, které účastníci přednesli a důkazy, jejichž provedení navrhli. Tato povinnost soudu však není bezbřehá, i v nesporném řízení se totiž uplatní ustanovení a zde obecně uložená povinnost součinnosti soudu a účastníků řízení, projevující se mj. v povinnosti účastníků tvrdit (pravdivě a úplně) všechny právně relevantní skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání [( a b), )].

16. Dlužno dodat, že jednou z důležitých částí odůvodnění písemného vyhotovení rozhodnutí ve věci samé je soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci. Takový závěr musí vycházet z dílčích a pro rozhodnutí ve věci samé významných skutkových zjištění. Jednotlivé prokázané skutečnosti (skutková zjištění) je tedy třeba promítnout do závěru o skutkovém stavu věci, který stručně a výstižně vyjadřuje skutkový stav věci ( ) a který je východiskem pro právní posouzení věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. února 20010, sp. zn. ).

17. Jinak řečeno, pro absenci dokazování v potřebném rozsahu, jakož i závěru o skutkovém stavu věci je nutno přijmout závěr, že napadené usnesení je zatíženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ ]. Při popsaných nedostatcích usnesení a postupu soudu prvního stupně je rozhodnutí soudu prvního stupně přinejmenším předčasné.

18. A proto odvolací soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti podle a odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

19. Klíčovou otázkou je, zda skutečnosti prezentované navrhovatelkou jsou důvody, jež ve svém konečném důsledku mohou vést k požadovanému zrušení společnosti s likvidací. V dalším řízení se soud prvního stupně zaměří na otázku, zda mezi společníky společnosti /navrhovatelkou a účastníkem 2)/ panují nepřekonatelné rozpory, mající podstatný vliv na fungování společnosti (jak v oblasti provozování podnikatelské činnosti, tak i samotného fungování společnosti), zda znemožňují společnosti vykonávat její činnost, zda společníci nejsou schopni se na řešení vzniklé situace dohodnout, zda rozpory mezi společníky nelze zhojit, zda právě v jejich důsledku není společnost schopna svou činnost objektivně vykonávat a naplňovat tak svůj účel. K objasnění těchto nastíněných okruhů otázek soud prvního stupně nařídí jednání, k němuž předvolá všechny účastníky, a provede dokazování v rozsahu potřebném pro posouzení dané věci, a účastníkům řízení umožní (mimo jiné), aby se k provedeným důkazům vyjádřili. Na základě zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně znovu zváží existenci tvrzených důvodů pro zrušení společnosti s likvidací a své závěry promítne do nového rozhodnutí ve věci. V případě zrušení společnosti s likvidací neopomene při jmenování jejího likvidátora v tomto směru zcela respektovat předpoklady dané § 191 o. z.

20. Podle je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.