Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Cmo 232/2020-54

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Ondřeje Kubáta v právní věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele

bytem Adresa navrhovatele

zastoupený advokátkou Jméno advokátky A

sídlem Adresa advokátky A

za

účasti: právnická osoba., IČO IČO

sídlem adresa

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

o neplatnosti usnesení valné hromady, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2020, č. j. -34,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. května 2020, č. j. -34, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. května 2020, č. j. -34, se potvrzuje.

1. Shora označeným usnesením (dále též „předmětné usnesení“) Městský soud v Praze (dále též „soud prvního stupně“) řízení u něj vedené pod sp. zn. přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

2. Předmětné usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že v řízení musí být postaveno najisto, zda se valných hromad účastníka (tj. právnická osoba) konaných dne 9. 12. 2019 a 19. 12. 2019 (platnost jejich usnesení je předmětem řízení ve věci samé; dále též „předmětné valné hromady“), účastnily osoby, které byly společníky účastníka. V řízení vedeném pod sp. zn. bude s ohledem na předmět tam projednávané žaloby postavena najisto platnost smluv o převodu podílů a také smlouvy o zajišťovacím převodu, uzavřených vždy dne 6. 6. 2019 (dále též „předmětné smlouvy“), na jejichž základě vykonávaly společnosti právnická osoba a právnická osoba práva společníků na předmětných valných hromadách, protože jsou, stejně jako společnost právnická osoba., na podkladě této žaloby žalovanými. Řešení této otázky má proto zásadní význam pro řízení o neplatnosti předmětných valných hromad. Otázku platného uzavření předmětných smluv by soud jinak musel v řízení řešit jako otázku předběžnou.

3. Proti předmětnému usnesení podal účastník včasné odvolání. Namítá, že soud prvního stupně nehodnotil účelnost přerušení řízení a nevysvětlil dostatečně srozumitelně a přesvědčivě, že přerušením řízení bude dosažen jeho cíl, kterým je hospodárnost řízení. O průběhu předmětných valných hromad byly pořízeny notářské zápisy, jež jsou veřejnými listinami, jimiž je potvrzena pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno, zatímco argumentace žalobce (navrhovatele) je vystavěna na velmi nepřehledné právní konstrukci a omylu způsobeného advokátem žalobce, přičemž řadu skutečností tvrzených v žalobě hodlá žalobce (navrhovatel) dokládat svědeckými výpověďmi. Řízení vedené pod sp. zn. je na úplném počátku, účastník právnická osoba účastníkem tohoto řízení není a soud si mohl a měl všechny v tomto řízení řešené otázky (platnost předmětných smluv) posoudit jako otázky předběžné, budou-li relevantní. Řízení vedené pod sp. zn. je závislé na doložení naléhavého právního zájmu žalobce na určovací žalobě a není vůbec jasné, že otázka vlastnictví podílů bude meritorně řešena. Důvody navrhovatele uvedené v žalobě pak i při pouhém zběžném prověření argumentace nejsou způsobilé obstát. Vydání předmětného usnesení vystavuje účastníka nejistotě ohledně svého dalšího řízení, neboť není přípustné, aby platnost rozhodnutí přijatých na předmětných valných hromadách zůstala zpochybněna po dobu několika let (do pravomocného skončení řízení vedeného pod sp. zn. ), v situaci, kdy jedním z přijatých rozhodnutí došlo ke zvýšení základního kapitálu účastníka a změně v obsazení statutárního orgánu. Navrhl proto změnu předmětného usnesení tak, že se řízení nepřerušuje.

4. Navrhovatel v rámci vyjádření k podanému odvolání navrhl potvrdit předmětné usnesení jako věcně správné. Přerušení řízení je v zájmu zachování zásad procesní ekonomie a hospodárnosti řízení.

5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle a , 6 v platném znění, (dále jen „ “), ve spojení s , 4 a v platném znění, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), aniž by nařizoval jednání [ ve spojení s z. ř. s.], a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.

6. Podle pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

7. Podle ve znění účinném do 31. 12. 2020, o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“), každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle nebo , nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.

8. Soud prvního stupně v odůvodnění předmětného usnesení přiléhavě rekapituloval, vol. cit., že navrhovateli bylo (dle jeho tvrzení) znemožněno účastnit se předmětných valných hromad, protože mu společnosti právnická osoba a právnická osoba (dále též „Společnosti“) upřely postavení společníka v účastníku z důvodu, že měly disponovat 100 % podílem na hlasovacích právech účastníka, s čímž navrhovatel nesouhlasí, protože tvrdí, že smlouvy o převodu části svého podílu ze dne 6. 6. 2019 a dále smlouva o zajišťovacím převodu podílu z téhož dne (tj. předmětné smlouvy), na jejichž podkladě měl navrhovatel podíl v účastníku pozbýt a jež měly vést k nabytí 100% podílu v účastníku u Společností, jsou absolutně neplatné. Účastník tvrdí, vol. cit., že navrhovatel na základě těchto smluv převedl podíly na Společnosti platně, pročež nebyl ke dni konání předmětných valných hromad společníkem účastníka.

9. Soud prvního stupně dále případně zjistil, že v řízení vedeném pod sp. zn. je projednávána žaloba mezi navrhovatelem (v postavení žalobce) a právnická osoba. a Společnostmi (v postavení žalovaných), kterou se žalobce domáhá i určení, že je vlastníkem podílů č. 51 - 83 a č. 84 - 100 v účastníku, a to na základě tvrzení, že předmětné smlouvy jsou neplatné (zjištěno z obsahu žaloby datované dnem 9. 3. 2020).

10. Z žaloby projednávané soudem prvního stupně v tomto řízení (tj. v němž je vydáno předmětné usnesení), je zřejmé, že navrhovatel se domáhá neplatnosti usnesení předmětné valné hromady konané dne 9. 12. 2019, kterými byl, stručně vyjádřeno, odvolán z funkce jednatele účastníka (usnesení I.), do této funkce zvolen Anonymizováno (usnesení II.) a z funkce člena dozorčí rady odvolán Anonymizováno (usnesení III.), jakož se domáhá i neplatnosti usnesení předmětné valné hromady konané dne 19. 12. 2019, kterým bylo rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu účastníka (rozhodnutí I.) a kterým bylo rozhodnuto o změně obsahu společenské smlouvy účastníka (rozhodnutí II.).

11. Z takto rozvedených skutečností je zřejmé, že soud prvního stupně správně dovodil, že v řízení o neplatnosti usnesení předmětných valných hromad je podmínkou pro závěr o existenci aktivní věcné legitimace navrhovatele (§ 191 odst. 1 z. o. k.) zjištění, že byl v době jejich konání, resp. ke dni jejich svolání, společníkem účastníka (s výhradou usnesení I., ve vztahu k němuž může být takto legitimován z důvodu svého postavení jednatele ke dni 9. 12. 2019).

12. Zjištění toho, zda mu takové postavení společníka svědčilo, vyžaduje posouzení platnosti předmětných smluv. Bude-li jejich platnost předmětem posouzení v řízení vedeném pod sp. zn. (což je na základě obsahu podané žaloby opodstatněné očekávat) a toto posouzení se promítne v závěru, že žalobce (navrhovatel) je, nebo není vlastníkem podílů v účastníku, tj. je, nebo není společníkem účastníka (což je nutný obsah meritorního rozhodnutí), je tím posuzované rozhodnutí o přerušení řízení [ , ve spojení s z. ř. s.] odůvodněné. Závěr o tom, zda je navrhovatel vlastníkem označených podílů v účastníku (tj. jeho společníkem), založený na tom, zda tyto podíly pozbyl (či nikoliv) na základě předmětných smluv, je totiž určující i pro zjištění, zda byl společníkem účastníka i po datu 6. 6. 2019, tj. po jejich tvrzeném pozbytí na základě předmětných smluv (při absenci jiných tvrzení o jejich pozbytí). Posouzení dovozené v rozsudku ve věci sp. zn. o (ne-)pozbytí podílu pak bude určující i pro zjištění existence postavení navrhovatele jako společníka v řízení vedeném pod sp. zn. (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2006, sp. zn. , či rozsudek ze dne 27. 10. 1999, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod č. 69/2000, mutatis mutandis). Není přitom třeba, aby se řízení vedeného pod sp. zn. účastnil i účastník právnická osoba (neboť v řízení o určení toho, kdo je vlastníkem podílu ve společnosti, není účasti společnosti třeba).

13. Třebaže soud prvního stupně tento závěr v předmětném usnesení pregnantně nerozvedl, je zřejmé, že řízení přerušil právě s ohledem na řešení této právní otázky, tedy opodstatněně.

14. Vyjádřeno jinými slovy, řešení této právní otázky má podstatný význam pro věc samu, jež je předmět tohoto řízení (aktivní věcnou legitimaci navrhovatele jako společníka účastníka), kterou si sice soud může vyřešit sám, avšak v situaci, kdy je toto řízení na samém počátku, není vskutku hospodárné, aby tato otázka byla posuzována souběžně dvakrát (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. ). Jde přitom zjevně otázku, jež je zásadně určující i pro žalobu o určení, že žalobce (navrhovatel) je vlastníkem podílů č. 51 - 83 a č. 84 - 100 v účastníku, pročež není (bez dalšího) opodstatněný předpoklad, že její posuzování způsobí ve vztahu k řízení sp. zn. relevantní průtahy.

15. Zbývá dodat, že notářský zápis není způsobilý závazně určit, že navrhovatel společníkem účastníka nebyl (takové posouzení přísluší soudu; , a contrario, ve spojení s z. ř. s.), aniž by v současném období bylo jen z žaloby podané ve věci sp. zn. pravděpodobné či jisté, že navrhovatel v takto zahájeném řízení nebude úspěšný, resp. že důvody uváděné žalobcem nemohou obstát. Návrh na určení, že žalobce je vlastníkem uvedených podílů, pak odpovídá požadavku na formulaci naléhavého právního zájmu dle (což má oporu např. v rozsudku bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. února 1971, sp. zn. , uveřejněném pod č. 17 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1972, od něhož soudní praxe odklon nezaznamenala, dále v rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. listopadu 1993, sp. zn. , uveřejněném pod č. 11 v sešitu č. 3 z roku 1994 Bulletinu Vrchního soudu v Praze, či v rozsudcích Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. února 1997, sp. zn. , a ze dne 27. března 1997, sp. zn. , uveřejněných pod č. 20 a 21 v sešitu č. 3 z roku 1997 časopisu Soudní judikatura. Lze však dále poukázat rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. dubna 2001, sp. zn. , uveřejněný pod č. 68 v sešitě č. 10 z roku 2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20. června 1995, sp. zn. , uveřejněný pod č. 35 ve svazku 3, ročník 1995 - I. díl Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky).

16. Odvolací soud z uvedených důvodů předmětné usnesení jako věcně správné podle ve spojení s z. ř. s. potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné za podmínek a násl. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně.