Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 Cmo 74/2023-159
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci
žalobce: Jméno žalobce, narozený rodné přijmení Datum narození žalobce
bytem Adresa žalobce
zastoupený advokátem Jméno advokáta A
sídlem Adresa advokáta A
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
zastoupený advokátem Jméno advokáta B
sídlem Adresa advokáta B
o zaplacení 180 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. dubna 2023, č. j. 38 Cm 53/2021 -94
takto:
Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I., III. a V. mění tak, že se schvaluje smír tohoto znění:
I. Nárok uplatněný žalobcem v tomto řízení je zcela vyrovnán.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vedeného před soudy obou stupňů.
Odůvodnění:
Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I., III. a V. mění tak, že se schvaluje smír tohoto znění:I. Nárok uplatněný žalobcem v tomto řízení je zcela vyrovnán.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení vedeného před soudy obou stupňů.
Žalobce se žalobou proti žalovanému domáhal zaplacení směnečného peníze ve výši 180 000 Kč s úrokem 6 % ročně z částky 180 000 Kč od 10. 3. 2018 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 600 Kč. Žalobce nárok uplatnil ze směnky vlastní vystavené na částku 180 000 Kč žalovaným dne 9. 1. 2018 v Praze na řad žalobce splatné bez protestu dne 9. 3. 2018. Dne 25. 2. 2021 zaslal žalobce žalovanému výzvu k plnění, žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval.
Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 23. 3. 2021 č. j. 38 Cm 53/2021 -14 ve znění opravného usnesení ze dne 26. 3. 2021 č. j. 38 Cm 53/2021 -15, který však usnesením ze dne 16. 4. 2021 č. j. 38 Cm 53/2021 -21 zrušil z důvodu, že se rozkaz nepodařilo žalovanému doručit.
Žalovaný v řízení uplatnil obranu v podobě kauzální námitky, že byla půjčena jen částka 120 000 Kč a dále, že dne 6. 12. 2019 žalovaný na předmětnou směnku zaplatil žalobci 167 000 Kč.
Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu v části s návrhem, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci 167 000 Kč spolu s 6% úrokem ročně z této částky ode dne 10. 3. 2018 do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši 558 Kč (výrok I.). Žalovanému soud prvního stupně uložil, aby žalobci zaplatil zbylou část směnečného peníze ve výši 13 000 Kč spolu s 6% úrokem ročně z této částky ode dne 10. 3. 2018 do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši 42 Kč (výrok II.). Žalobci bylo dále uloženo, aby žalovanému zaplatil na náhradě nákladů řízení 65 259,90 Kč (výrok III.). O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto tak, že žalobci bylo uloženo zaplatit 93 % a žalovanému 7 % nákladů státu ve výši, která bude vyčíslena v samostatném usnesení (výroky IV. a V.)
V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalovaný vystavil dne 9. 1. 2018 na řad žalobce listin u označenou jako směnka vlastní, kterou se zavázal zaplatit žalobci částku 180 000 Kč dne 9. 3. 2018 na adrese žalobce ve adresa. Žalovaný v rámci svých kauzálních námitek prokázal, že obdržel od žalobce peněžní prostředky (jako zápůjčku) a z toho důvodu byla vystavena směnka. Žalovaný byl vyzván přípisem ze dne 25. 2. 2021 žalobcem k uhrazení celé směnečné sumy. Žalovaný již v prosinci roku 2019 na směnečný dluh uhradil 167 000 Kč. Zbylou část ve výši 13 000 Kč žalobci neuhradil. Soud prvního stupně uvedl z provedeného dokazování, že v části ohledně vrácení dlužné částky shledal výpověď svědka Tancoše jednoznačnou a věrohodnou. Navíc je podpořena i výpovědí svědka Kříže, který poskytl žalovanému částku 150 000 Kč na zaplacení směnky a také výpovědí svědka Pavlovce, který při předání směnky žalobce a žalovaného viděl.
Žalobce podal proti výrokům I., III. a V. rozsudku včasné odvolání
Podle ustanovení § 99 odst. 1 , první věta o. s. ř. o. s. ř. mohou účastníci, připouští-li to povaha věci, skončit řízení soudním smírem. Podle ustanovení § 99 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Podle § 99 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. schválený smír má účinky pravomocného rozsudku.
Podle ustanovení § 211 o. s. ř. o. s. ř. platí pro řízení u odvolacího soudu přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.
Žalobkyně a žalovaní uzavřeli v průběhu odvolacího řízení smír ve znění, že je nárok uplatněný žalobcem v tomto řízení zcela vyrovnán a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Oba účastníci se vzdali účasti při ústním jednání soudu a navrhli výslovně, aby byl smír schválen bez ústního jednání v nepřítomnosti účastníků. Odvolací soud tak rozhodl dle § 214 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání.
Vzhledem k tomu, že povaha věci připouští uzavření smíru a že obsah smíru nebyl shledán v rozporu s právními předpisy, změnil odvolací soud napadený rozsudek podle ustanovení § 220 odst. 2 a § 223 o. s. ř. o. s. ř. tak, že uzavřený smír schválil.
Pokud jde o náklady řízení před soudy obou stupňů, tyto byly vypořádány uzavřeným smírem.
Soud prvního stupně pak sice rozhodl ve výrocích IV. a V. rozsudku o náhradě nákladů státu, ale státu v tomto řízení žádné náklady nevznikly. O náhradě nákladů státu tedy v odvolacím řízení nebylo rozhodováno.
O vrácení části soudního poplatku za odvolání žalobce rozhodne soud prvního stupně (§ 10 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.