Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Cmo 36/2024-39

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Radima Novotného ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený rodné přijmení Datum narození žalobce

bytem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované

sídlem Adresa žalované

o zaplacení 51 933,80 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. února 2024, č. j. -26

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl odpor žalované proti platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2024, č. j. -21. V odůvodnění usnesení odkázal na ustanovení , a 3 a Uvedl, že platební rozkaz byl žalované doručen prostřednictvím její datové schránky dne 4. 2. 2024. Patnáctidenní zákonná lhůta k včasnému podání odporu proti platebnímu rozkazu začala žalované běžet dnem 5. 2. 2024 a skončila dnem 19. 2. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaná podala odpor až dne 20. 2. 2024, stalo se tak po lhůtě předpokládané ustanovením Postupem podle ustanovení byl proto odpor žalované jako pozdě podaný odmítnut.

Žalovaná podala proti usnesení včasné odvolání, ve kterém navrhla jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání s pokyny „k úplnému a nestrannému dokazování, včetně důkladného posouzení všech relevantních důkazů a Emisních podmínek dluhopisů, a k správné aplikaci právních norem týkajících se výpočtu lhůty pro podání odporu a interpretaci Zákona o dluhopisech“. Soudu prvního stupně vytkla, že nesprávně aplikoval patnáctidenní lhůtu pro podání odporu, neboť tato lhůta začíná běžet následujícím dnem po doručení platebního rozkazu, avšak při správném výkladu ustanovení a zohlednění všech relevantních okolností mělo být posledním dnem lhůty 20. 2. 2024. Jak žalovaná uvedla, soudní praxe a judikatura „upřesňují“, že do lhůty se nezapočítávají dny pracovního klidu, což v daném případě nebylo zohledněno. Žalovaná dále namítla, že byly ignorovány relevantní důkazy a informace, konkrétně se jedná o nově schválené Emisní podmínky dluhopisů, které splatnost dluhopisů prodlužují do 1. 7. 2025, a dále že byl porušen zákon o dluhopisech a princip rovného zacházení.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání ( a ), aniž k projednání odvolání nařídil jednání (, písm. c/ ), a dospěl k závěru o jeho nedůvodnosti.

Podle může soud i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. V platebním rozkazu žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.

Podle pozdě podaný odpor soud usnesením odmítne; pro nedostatek odůvodnění nelze odpor odmítnout. Podaný odpor soud odmítne též tehdy, podal-li jej ten, kdo k podání odporu není oprávněn.

Z obsahu spisu se podává, že platební rozkaz byl žalované doručen dne 4. 2. 2024, jak prokazuje potvrzení o dodání a doručení do její datové schránky ze dne 21. 2. 2024. Patnáctidenní lhůta k podání odporu tak začala žalované běžet dnem následujícím po dni doručení platebního rozkazu, tedy dnem 5. 2. 2024 ( ) a skončila dnem 19. 2. 2024, na který připadl poslední den patnáctidenní lhůty. Odpor žalované byl však z její datové schránky podán až dne 20. 2. 2024, v důsledku čehož nelze soudu prvního stupně vytknout pochybení, pokud ho postupem podle ustanovení jako opožděně podaný odmítl.

K výhradě žalované v podaném odvolání, že do běhu lhůty k podání odporu neměly být započítány dny pracovního klidu, odvolací soud uvádí, že se jedná o úvahu nesprávnou, neboť jediným dnem, který se nezapočítává do běhu lhůty (s výjimkou lhůty určené podle hodin), je den, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek ( ). Procesní lhůty jsou tak počítány na dny kalendářní s výjimkou případů, kdy zákon lhůtu určuje dny pracovními. O takovou situaci se v daném případě nejedná, jak vyplývá z ustanovení , druhá věta , podle kterého lhůta k podání odporu proti platebnímu rozkazu činí patnáct dnů, přičemž není stanoveno, že by se mělo jednat o dny pracovní.

Pro úplnost se dodává, že za situace, kdy odpor nebyl včas podán, nabyl platební rozkaz účinků pravomocného rozsudku, jak vyplývá z ustanovení , první věta Odvolací soud se proto nemohl zabývat skutečnostmi, kterými žalovaná v odvolání proti napadenému usnesení zpochybňovala oprávněnost žalobou uplatněného nároku.

Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením ve spojení s , podle kterých by právo na jejich náhradu měl v odvolacím řízení úspěšný žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobci žádné takové náklady nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (, a ).