Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Cmo 353/2020-78

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a JUDr. Ondřeje Kubáta v právní věci

žalobce: Anonymizováno, IČO IČO

sídlem adresa

zastoupené advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 61 464 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. srpna 2020, č. j. -60

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. srpna 2020, č. j. -60 se ve výroku II. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. srpna 2020, č. j. -60 se ve výroku II. potvrzuje.II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni (dále jen soud I. stupně) po oddlužení žalovaného podle . , uskutečněného po podání žaloby o zaplacení částky 61 464 Kč s příslušenstvím, rozhodl tak, že

- řízení zastavil (výrok I.),

- žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.),

- žalobci nevrátil soudní poplatek z žaloby (výrok III.) a

- zrušil rozsudek soudu I. stupně ze dne 19. ledna 2015, č. j. -31 (výrok IV.).

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se žalobce žalobou doručenou Krajskému soudu v Plzni dne 26. května 2014 domáhal na žalovaném zaplacení částky 61 464 Kč s přísl., představující neuhrazené měsíční zálohy v částce 4 728 Kč na plnění spojená s užíváním bytové jednotky a plateb do fondu oprav za období únor 2013 až únor 2014. Dále vyšel ze skutečnosti, že rozsudkem ze dne 19. ledna 2015, č. j. -31 soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 61 464 Kč se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení a nahradit žalobci náklady řízení v částce 14 992,50 Kč. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že insolvenční soud řešil úpadek žalovaného-dlužníka schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře, přičemž usnesením ze dne 11. června 2020, č. j. -14 vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného a osvobodil jej od placení pohledávek věřitelů zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny.

3. Z hlediska skutkového soud I. stupně vyšel konečně ze skutečnosti, že k jeho výzvě ze dne 11. června 2020, zda trvá na žalobě nebo ji bere zpět, žalobce sdělil s odkazem na osvobození žalovaného od placení pohledávek, že návrh na zahájení řízení bere v plném rozsahu zpět pro zákonnou překážku vedení řízení, spočívající v oddlužení žalovaného, jež nastala po podání žaloby. Žalobce ve zpětvzetí žaloby zdůraznil, že v průběhu insolvenčního řízení byla uplatněná pohledávka zčásti uhrazena a ve zbývající části ji nelze vymáhat vzhledem k povolení oddlužení. Ježto byl podle žalobce návrh vzat zcela zpět pouze pro chování žalovaného, uplatnil požadavek na přiznání náhrady nákladů řízení podle v celkové výši 19 687,30 Kč, neboť tyto náklady podle jeho názoru nemohly být předmětem přihlášky pohledávky do insolvence, a nemohly být uplatněny v insolvenčním řízení a nevztahuje se na ně osvobození v rámci oddlužení.

4. Z hlediska právního soud I. stupně vycházel z a z a konstatoval, že řízení bylo zastaveno po osvobození žalovaného od placení pohledávek, čímž se pohledávka žalobce podle ustanovení stala nevymahatelnou a v této skutečnosti podle soudu I. stupně nelze spatřovat procesní zavinění na zastavení řízení ani u jednoho z účastníků řízení, když jde o zákonný důsledek řádně splněného oddlužení. U žalovaného nebyly podle soudu I. stupně zjištěny žádné další okolnosti, jež by zakládaly jeho procesní zavinění. Proto soud I. stupně s odkazem na ustanovení žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci nevrátil soudní poplatek z žaloby podle ustanovení

5. Ve včas podaném odvolání ze dne 25. srpna 2020 proti výroku II. uvedeného usnesení žalobce (odvolatel) navrhl, aby Vrchní soud v Praze změnil napadený výrok tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobci náklady řízení v částce 19 687,30 Kč a náklady odvolacího řízení v částce 1 996,50 Kč.

6. Odvolatel poukázal na skutečnost, že řízení bylo zastaveno na základě zpětvzetí žaloby po předchozí výzvě soudu I. stupně a po oddlužení žalovaného. Vlastní žaloba byla podle odvolatele podána několik měsíců před zahájením insolvenčního řízení. To bylo zahájeno na návrh žalovaného - dlužníka, jenž se tak podle odvolatele vyhnul pravomocnému rozsudku a přisouzení náhrady nákladů řízení žalobci, o nichž nebylo ještě rozhodnuto a nemohly být přihlášeny do insolvence, neboť o návrhu nebylo možno pro překážku řízení po dobu insolvenčního řízení rozhodnout. Vydaný rozsudek soudu I. stupně po dobu insolvenčního řízení nenabyl právní moci a z toho důvodu pohledávka a případné náklady řízení nemohly být podle odvolatele v insolvenčním řízení uplatněny. Podle odvolatele mu měla být přiznána náhrada nákladů řízení v souladu s ustanovením , když že uplatněná pohledávka se po povolení oddlužení stala nevymahatelnou, což se však podle jeho názoru nevztahuje na náklady řízení, jež nemohly být uplatněny přihláškou, a proto nepodléhají povolení oddlužení.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací podle ustanovení a násl. přezkoumal napadené usnesení včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

8. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že předmětem soudního řízení zahájeného dne 26. 5. 2014 byla pohledávka 61 464 Kč s příslušenstvím tvořeným, mimo jiné, vedle úroku z prodlení i náklady řízení, přičemž uvedený nárok soud I. stupně žalobci přiznal svým rozsudkem.

9. Odvolací soud dále vychází ze skutečnosti, že následně došlo dne 17. 12. 2014 k přerušení řízení, když Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 17. prosince 2014, č. j. -12 zjistil úpadek dlužníka Jméno žalovaného. Insolvenční soud povolil řešení jeho úpadku oddlužením.

10. Po úspěšném splnění podmínek oddlužení Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 11. června 2020, č. j. -14 vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka splátkovým kalendářem a zároveň dlužníka osvobodil od placení pohledávek věřitelů zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

11. Z hlediska právního odvolací soud vychází z ustanovení upravujícího osvobození dlužníka od placení pohledávek při oddlužení, podle něhož, jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku (odst. 1 uvedeného ustanovení). Podle odst. 2 téhož ustanovení se osvobození podle odstavce 1 vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

12. Na základě uvedené právní úpravy odvolací soud zastává právní názor, podle něhož se osvobození podle vztahuje také na příslušenství pohledávky, která je nebo měla být přihlášena do insolvenčního řízení, což je projednávaný případ, a to bez ohledu na skutečnost, že jde o příslušenství tvořené nárokem na náhradu nákladů řízení vedeného o pohledávce za trvání oddlužení, jež by mělo být přiznáno věřiteli v době, kdy tento nárok již nelze přihlásit do insolvenčního řízení, což lze vztáhnout i na projednávaný případ.

13. Jestliže se proto v projednávaném případě na žalobcem uplatňované příslušenství vztahuje osvobození podle (lex specialis), jež obecně zprošťuje dlužníka placení celé řady pohledávek majících základ v celé škále hmotněprávních i procesních předpisů, nemůže být dlužník po čas působení účinků rozhodnutí o jeho osvobození od placení zbytku neuhrazených pohledávek podle uvedeného ustanovení zavázán procesním rozhodnutím o nákladech řízení k zaplacení žalobcem požadovaného plnění. Na uvedené se, jakožto na příslušenství, osvobození rovněž vztahuje. Za daného stavu takovou pohledávku nelze věřiteli v soudním či jiném řízení přiznat.

14. Z uvedených důvodů, i podle právního názoru odvolacího soudu, se v daném případně a za daných okolností neuplatní obecné ustanovení o nákladech řízení. Východiska soudu I. stupně přitom nebyla odlišná od nynější odvolací argumentace žalobce poukazujícího v obecné rovině na okamžik vzniku nároku (pohledávky) na náhradu nákladů řízení a na její základ vycházející z procesního práva. Tuto argumentaci odvolatele nezpochybňuje ani odvolací soud, jenž pouze konstatuje, že tato odvolatelem uváděná a soudy akceptovaná obecná argumentace nezpochybňuje správné závěry soudu I. stupně ohledně rozhodnutí o nákladech řízení dotčeného insolvenčním řízením a rozhodnutím o oddlužení.

15. Z těchto důvodů odvolací soud postupem podle rozhodnutí soudu I. stupně v odvolatelem napadeném rozsahu jako věcné správné potvrdil.

16. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle s přihlédnutím ke skutečnosti, že procesně úspěšnému žalovanému v odvolacím řízení žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.