Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 215/2018-64

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Evy Svobodové a JUDr. Andrey Esterkové ve věci

navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele

bytem adresa

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

za účasti: Jméno advokáta B., IČO IČO advokáta B

sídlem adresa

o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 4.10.2016, o odvolání navrhovatele do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. března 2018, č.j. -37,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne 3.1.2017 se navrhovatel vůči společnosti Jméno advokáta B., IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „Společnost“) domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti konané dne 4.10.2016, kterým byl udělen souhlas s převodem obchodních podílů tituly před jménem právnická osoba, Anonymizováno a Anonymizováno na evropskou společnost právnická osoba, IČO IČO.

2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. návrh zamítl a ve výroku II. uložil navrhovateli povinnost zaplatit Společnosti na nákladech řízení 300 Kč. V odůvodnění soud uvedl provedené důkazy, souhrnné skutkové zjištění a aplikovanou právní úpravu. Poté uzavřel, že navrhovatel coby společník Společnosti je oprávněn domáhat se dle , o obchodních korporacích (dále jen „ “) určení neplatnosti napadeného usnesení a že toto právo uplatnil ve lhůtě stanovené v , (dále jen „ “). Soud se dále zabýval otázkou, zda měl navrhovatel předkupní právo k obchodním podílům ostatních společníků. Ačkoliv dospěl k závěru, že navrhovateli toto předkupní právo svědčilo, neztotožnil se s tvrzením, že napadeným usnesením byla navrhovateli jeho realizace odepřena. Usnesení o schválení převodu podílu na třetí osobu totiž představuje jen jednu z podmínek převodu podílu. Samotným usnesením se však podíl nepřevádí a ani se jím nevytváří žádná překážka realizace předkupního práva. Přijetí napadeného usnesení proto nemá žádné dopady na možnost realizace předkupního práva. Soud se neztotožnil ani s dalšími námitkami navrhovatele o neurčitosti pozvánky na valnou hromadu, neurčitosti napadeného usnesení, či s tvrzením, že pro hlasování o napadeném usnesení neměl k dispozici schvalované smlouvy o převodu coby podklad nutný k hlasování. Zároveň soud konstatoval, že v posuzovaném případě nebyly naplněny důvody , pro které soud neplatnost napadeného rozhodnutí nevysloví. Návrh po právu není, a proto byl zamítnut. Nákladový výrok je odůvodněn , (dále jen „ “).

3. Do tohoto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání. Vytkl soudu prvního stupně především nesprávné právní posouzení dle Dále brojil proti závěru soudu o nedůvodnosti návrhu a obsáhle k tomu argumentoval. Konečně namítl, že soud se vůbec nezabýval jeho námitkou o neplatnosti napadeného usnesení pro rozpor s dobrými mravy. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrhu vyhoví a přizná navrhovateli náhradu nákladů řízení.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné.

5. Podle ve znění účinném do 31.12.2020 (1) Každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle nebo , nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník. (2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.

6. Podle (1) Nebylo-li právo podle uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. (2) Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit. (3) Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl.

7. Podle důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

8. Podle není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.

9. Podle pro odůvodnění usnesení, jímž se rozhoduje ve věci samé, platí obdobně a 4.

10. Ze spisu odvolací soud zjistil, že při jednání konaném dne 27.3.2018 (protokol o jednání založen na č.l. 34) provedl soud řadu listinných důkazů, které však v odůvodnění napadeného usnesení řádně nehodnotil. Usnesení ve věci samé musí být odůvodněno způsobem uvedeným v , tedy soud musí kromě jiného stručně a jasně vyložit, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, případně proč neprovedl i další důkazy. To znamená, že je v odůvodnění svého rozhodnutí povinen uvést, které skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci byly dokazováním, shodnými tvrzeními účastníků nebo jiným zákonem stanoveným způsobem podle jeho názoru prokázány a které nikoliv. U každé jednotlivé, prokázané i neprokázané skutečnosti musí stručně a jasně uvést, jak ke svému závěru dospěl, z jakých důkazů podle jeho názoru závěr vyplývá, jak tyto důkazy ve smyslu ustanovení až hodnotil. Přitom dbá o to, aby bylo odůvodnění rozhodnutí přesvědčivé.

11. Těmto požadavkům však soud prvního stupně v písemném vyhotovení usnesení zjevně nedostál. V odůvodnění nepřípustně formuloval tzv. souhrnné zjištění, jímž se zjišťuje rozhodný skutkový stav současně na základě více provedených důkazů, aniž uvedl, ze kterých konkrétních důkazů to které zjištění vyplývá a z jakých důvodů, jakož i bez vysvětlení případných rozporů mezi nimi (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.1.2008 sp. zn. a v něm citovanou judikaturu, veřejnosti dostupný na jeho webových stránkách).

12. Uvedený postup, kdy soud v odůvodnění písemného vyhotovení rozsudku přistoupí k výčtu v řízení provedených důkazů a poté bez dalšího přejde k souhrnnému skutkovému závěru, má za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro neurčitost podle

13. „Akcionář, který vznáší protest proti usnesení valné hromady, musí sdělit, proč tak činí, tj. uvést důvody, pro které má za to, že určité usnesení valné hromady odporuje právním předpisům či stanovám společnosti. Neplatnosti usnesení valné hromady se následně může domáhat toliko z důvodů, které on sám, popř. jiná oprávněná osoba uplatnili formou protestu (s výjimkami určenými ustanovením § 424 odst. 1 z. o. k.). K naplnění účelu protestu postačí, když akcionář okolnosti, v nichž spatřuje rozpor usnesení valné hromady s právními předpisy či stanovami, uvede stručně (např. že nebyla dodržena lhůta pro svolání valné hromady, že valná hromada není usnášeníschopná, že pro přijetí daného usnesení nebyl odevzdán dostatečný počet hlasů atd.).“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.11.2019 sp. zn. veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách).

14. V odůvodnění napadeného usnesení se soud existencí protestu vůbec nezabýval, přestože se jedná o právní skutečnost rozhodnou pro posouzení věci. Usnesení je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

15. Z vyložených důvodů postupoval odvolací soud podle , napadené usnesení zrušil a podle vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud věc opětovně posoudí a rozhodne, vázán právním názorem odvolacího soudu ( ). V novém rozhodnutí ve věci soud též řádně zdůvodní závěr o včasnosti podaného návrhu na zahájení řízení a posoudí platnost ujednání společenské smlouvy o předkupním právu ve světle přechodného ustanovení . Bude mít také na zřeteli, že ustanovení se aplikuje pouze v případě, že soud učiní závěr o neplatnosti napadeného usnesení valné hromady.

16. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ( ).

Poučení:

Do tohoto usnesení není dovolání přípustné.