Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Cmo 184/2020-42

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Františka Švantnera ve věci Anonymizováno, advokátky, sídlem adresa, likvidátorky již zaniklé obchodní společnosti Anonymizováno, IČ IČO, dříve sídlem adresa, k odvolání likvidátorky proti usnesení Městského soudu Praze ze dne 31. března 2020 č. j. -35,

takto:

Usnesení Městského soudu Praze ze dne 31. března 2020 č. j. -35 se mění tak, Anonymizováno, advokátka, sídlem adresa, likvidátorka již zaniklé obchodní společnosti Anonymizováno, IČ IČO, dříve sídlem adresa, není povinna vrátit České republice na účet Městského soudu v Praze zálohu ve výši 10 000 Kč na náklady spojené s likvidací obchodní společnosti Anonymizováno.

Odůvodnění:

Usnesení Městského soudu Praze ze dne 31. března 2020 č. j. -35 se mění tak, , Anonymizováno, , advokátka, sídlem , adresa, , likvidátorka již zaniklé obchodní společnosti , Anonymizováno, , IČ , IČO, , dříve sídlem , adresa, , není povinna vrátit České republice na účet Městského soudu v Praze zálohu ve výši 10 000 Kč na náklady spojené s likvidací obchodní společnosti , Anonymizováno, .

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Anonymizováno, advokátka, je povinna vrátit České republice na účet zdejšího soudu zálohu na náklady spojené s likvidací společnosti Anonymizováno, IČ IČO, sídlem adresa.“ V odůvodnění uvedl, že z podnětu zdejšího soudu bylo pod sp.zn. zahájeno řízení o zrušení společnosti Anonymizováno. Společnost byla zrušena usnesením č. j. -7 ze dne 26. 3. 2007. Současně byl jmenován likvidátor Anonymizováno. Právní moc nastala 15. 8. 2007. Likvidátorka požádala o přiznání zálohy na náklady likvidace ve výši 10 000 Kč. Zálohu ve výši 10 000 Kč soud přiznal usnesením č. j. -7 ze dne 30. 10. 2007. Právní moc nastala 23. 11. 2008. Záloha byla vyplacena. Po skončení likvidace a výmazu společnosti Anonymizováno z obchodního rejstříku zaslala likvidátorka soudu vyúčtování odměny a nákladů souvisejících s likvidací. Usnesením č. j. -25 ze dne 14. 8. 2014 soud likvidátorce přiznal odměnu ve výši 5 000 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s likvidací ve výši 6 692 Kč, celkem 11 692 Kč. Právní moc nastala 5. 9. 2014. Obě tyto částky byly účtárnou zdejšího soudu vyplaceny, a to hotové výdaje 19. 9. 2014 a odměna po zdanění do 10. 10. 2014. Na základě popsaného skutkového stavu je zřejmé, že likvidátorka obdržela zálohu 10 000 Kč a později jí byla proplacena odměna a hotové výdaje spojené s likvidací ve výši 11 692 Kč, aniž by byla vyúčtovaná záloha. Vznikl tak přeplatek ve výši 10 000 Kč, který je třeba vrátit České republice na účet zdejšího soudu č. č. účtu var.s. Anonymizováno ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, uzavřel soud prvního stupně.

Proti usnesení soudu prvního stupně podala likvidátorka včasné odvolání. V odvolání namítla, že v současně době po 6 letech není schopna zjistit, zda záloha byla vrácena či nikoliv, neboť většinu spisu má skartovanou. Domnívá se však, že zálohu vrátila. A dále uplatnila námitku promlčení, a to „podle zákona platného před rokem 2014“, neboť záloha byla přiznána a vyplacena před tímto datem. Z odvolání vyplynul požadavek, aby zálohu nemusela vracet.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Předně je třeba konstatovat, že soudem prvního stupně v odůvodnění citované rozhodnutí o přiznání zálohy na náhradu hotových výdajů likvidátora z října 2007 a doklad prokazující vyplacení této zálohy ve výši 10 000 Kč likvidátorce se ve spisu nenachází. Nicméně likvidátorka tuto skutečnost nijak nerozporuje, je tedy nesporná, když sama likvidátorka ve svém vyúčtování ze dne 13. 5. 2014 uvádí, že jí byla vyplacena záloha 10 000 Kč.

Usnesením ze dne 14. 8. 2014 č. j. -25 soud prvního stupně rozhodl o přiznání odměny výši 5 000 Kč, „jež jí bude vyplacena po zákonných srážkách účtárnou zdejšího soudu po právní moci tohoto výroku usnesení“ a o přiznání náhrady účelně vynaložených výdajů souvisejících s likvidací ve výši 6 692 Kč, „jež jí budou vyplaceny účtárnou zdejšího soudu po právní moci tohoto výroku usnesení“. Právní moc usnesení je vyznačena k datu 5. 9. 2014. Obě tyto částky měly být dle odůvodnění usnesení soudu prvního stupně účtárnou soudu likvidátorce vyplaceny, a to následovně „hotové výdaje 19. 9. 2014 a odměna po zdanění do 10. 10. 2014“, celkem tedy 11 692 Kč. Doklad o vyplacení předmětných částek se ovšem ve spise také nenachází. Jejich vyplacení ovšem odvolatelka nijak nerozporuje (odvolatelka má za to, že zálohu ve výši 10 000 Kč soudu vrátila, ale nemá o tom doklad, vznesla též námitku promlčení).

Předně je třeba konstatovat, že soud prvního stupně pochybil, když ve svém usnesení ze dne 14. 8. 2014 nezohlednil likvidátorce vyplacenou zálohu ve výši 10 000 Kč a cca po 6 letech požadoval vrácení zálohy. S ohledem na přechodná ustanovení stanovená v o.z. se předchozí právní úprava neaplikuje (jak se mylně domnívala odvolatelka, byť i dle předchozího - , byla obecná promlčení lhůta také tříletá dle obč.zák.). Vzhledem k námitce promlčení vznesené odvolatelkou však nelze nevrácenou zálohu po odvolatelce požadovat, neboť tříletá promlčecí lhůta dle o.z., počínající běžet po 5. 9. 2014, dávno uplynula, jak je zřejmé z časového sledu.

Na základě výše uvedeného odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.