Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 316/2025-43
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 64 102,54 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum a jejím doplněním ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, neboť se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále také jako „smlouva“), na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do částka s možností postupného čerpání, který se žalovaný zavázal žalobkyni splatit společně s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě v pravidelných denních splátkách. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši částka, poplatků v celkové výši částka, smluvního úroku ve výši částka a částky částka představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru v každém kalendářním dni od datum do datum.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. o. s. ř. a v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
3. Z předložených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně a žalovaný si dne datum ujednali smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně Anonymizováno. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše částka jako spotřebitelský úvěr, který lze čerpat postupně i opakovaně, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VI. a VII. smlouvy, a to v pravidelných denních splátkách (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, všeobecné obchodní podmínky, informace pro spotřebitele, předpis denních splátek).
právnická osoba řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného č. č. účtu byla od žalobkyně dne datum připsána částka ve výši částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka; celkem částka částka (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, sdělení právnická osoba. ze dne datum).
5. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřila podle interní metodiky schválené ČNB, kdy nejprve nahlédla do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking právnická osoba, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále nahlédla do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že žalovaný byl schopen své závazky splácet, nebyl veden v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí. Vycházela také z informací získaných od žalovaného co se týká počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem (3), počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem (3), pravidelných měsíčních výdajů (částka) a čistých měsíčních příjmů (částka); ověřená výše měsíčního příjmu žalovaného činila částka, načež žalobkyně dospěla k závěru, že tento jeho příjem umožňuje bezproblémové splácení úvěru (výpis o posouzení úvěruschopnosti)
6. Žalovaný na svůj dluh vůči žalobkyni uhradil celkem částku částka (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, když splnění dluhu tvrdí a prokazuje dlužník).
7. Dopisem ze dne datum právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky částka do tří dnů s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (výzva k plnění před podáním žaloby ze dne datum, potvrzení o podání zásilky).
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
14. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou o úvěru ze dne datum vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neposoudila.
15. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného prověřila, nicméně nepředložila jediný důkaz o tom, že by příjmy a výdaje žalovaného či míru jeho zadlužení zkoumala řádně. Žalobkyně uvedla, že si ověřila výši příjmu žalovaného, nesdělila však, jakým konkrétním způsobem tak učinila. Nezabývala se ani skutečnými výdaji žalovaného na bydlení, případně dalšími nutnými výdaji žalovaného či jeho závazky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného pracovala pouze s tvrzeními žalovaného, které si žádným způsobem neověřila, kdy pouze měla provést lustrace v dostupných registrech dlužníků, přičemž ani v tomto směru soudu neposkytla důkazy k prokázání svých tvrzení, nelze než uzavřít, že žalobkyně nejednala s odbornou péčí, jak vyžaduje § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť posouzení úvěruschopnosti žalovaného proběhlo víceméně formálně, aniž by byla patrná snaha o posouzení reálné situace žalovaného a jeho reálné možnosti úvěr splácet.
16. K výpisu z běžného účtu žalované za období od datum do datum pořízeného žalobkyní automatizovaným systémem Kontomatik, který žalobkyně předložila, soud uvádí, že tento nelze považovat za důkaz prokazující řádné ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, neboť z tohoto je zcela evidentní, že kromě výše příjmu žalovaného v podobě sirotčího důchodu ve výši částka měsíčně žalovaný v tomto období čerpal další úvěrové produkty (např. od společnosti právnická osoba či právnická osoba) a byl pravidelných tipujícím v sázkových kancelářích (Anonymizováno.s., právnická osoba., právnická osoba., Anonymizováno), jejichž existencí se žalobkyně vůbec nezajímala. Žádný jiný důkaz, který by osvědčil řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nepředložila.
17. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nezkoumala řádně, tedy postupovala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.
18. S účinností od datum stanoví § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci se tak jedná, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.
19. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).
20. Zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.
21. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru . Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).
22. Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o úvěru a při prokázání poskytnutí částky částka žalovanému, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, lze nicméně právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku částka, aniž by pro takovou platbu existoval platný právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost částku částka (rozdíl mezi poskytnutou částkou částka a úhradami žalovaného ve výši částka) žalobkyni vrátit. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků ze smlouvy o úvěru plynoucích, soud žalobu na základě shora uvedeného zamítl.
23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu v řízení.
24. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku částka, celkem se tak domáhala zaplacení částky vyčíslené ke dni rozhodnutí na částka. Žalobkyni byla přiznána částka částka. Co do vyjádření v procentech úspěch žalobkyně v řízení činí 42 % v poměru k neúspěchu ve výši 58 %.
25. Ve věci tak měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. náleželo právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k bránění práva v rozsahu 16 %. Vzhledem k tomu, že žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval a soud nezjistil, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, rozhodl soud, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
26. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.