Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 152/2025-136
Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci
žalobce: Jméno žalobce A., IČ IČO žalobce A
sídlem Adresa žalobce A
zastoupený Jméno žalobce B, advokátem
sídlem Adresa žalobce A
proti
žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený dne Datum narození žalovaného A
bytem Adresa žalovaného A
zastoupený Jméno žalovaného B, obecnou zmocněnkyní
narozenou dne Anonymizováno bytem Adresa žalovaného A
o zaplacení 70 418,42 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 70 418,42 Kč, částky 7 407,14 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 76 825,56 Kč za dobu od 5. 4. 2025 do zaplacení.
II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku náklady řízení v částce 1 200 Kč.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 70 418,42 Kč, částky 7 407,14 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 76 825,56 Kč za dobu od 5. 4. 2025 do zaplacení.II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku náklady řízení v částce 1 200 Kč.
1 Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 69 418,42 Kč s příslušenstvím (částky 69 418,42 Kč představující jistinu, částky 1 000 Kč za upomínání a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 7 407,14 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 76 825,56 Kč za dobu od 5. 4. 2025 do zaplacení). Tvrdil, že dne 10. 3. 2023 uzavřel s žalovaným elektronickou formou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč. Podle smlouvy se žalovaný zavázal hradit úvěr v měsíčních splátkách po 3 461 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 10. 2024. Žalobce zaslal žalovanému upomínky dne 20. 10. 2024 a 5. 11. 2024, avšak bez výsledku. Proto žalobce dne 21. 3. 2025 úvěr zesplatnil.
2 Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uváděl, že s žalobcem uzavřel dvě smlouvy o úvěru (č. hodnota a č. hodnota), na jejichž základě mu bylo fakticky vyplaceno pouze 55 771 Kč, zatímco žalobce požadoval plnění ve výši mnohonásobně vyšší. Tvrdil, že na úvěry uhradil celkem 77 792,25 Kč, tedy více než čerpal, a žalobce v žalobě nepravdivě uváděl, že neuhradil ničeho. Konkrétně tvrdil následující platby: 14. 3. 2023 – 1 730 Kč, 12. 4. 2023 – 3 461 Kč, 18. 5. 2023 – 3 461 Kč, 22. 6. 2023 – 3 461 Kč, 22. 6. 2023 – 3 461 Kč, 22. 6. 2023 – 500 Kč, 23. 6. 2023 – 500 Kč, 14. 7. 2023 – 3 461 Kč, 22. 8. 2023 – 3 461 Kč, 22. 8. 2023 – 3 461 Kč, 22. 8. 2023 – 500 Kč, 23. 8. 2023 – 500 Kč, 14. 9. 2023 – 3 461 Kč, 13. 10. 2023 – 3 461 Kč, 14. 11. 2023 – 3 461 Kč, 14. 12. 2023 – 3 461 Kč, 15. 1. 2024 – 3 461 Kč, 15. 2. 2024 – 3 461 Kč, 12. 3. 2024 – 3 461 Kč, 15. 4. 2024 – 3 461 Kč, 15. 5. 2024 – 3 461 Kč, 14. 6. 2024 – 3 461 Kč, 15. 7. 2024 – 3 461 Kč, 19. 8. 2024 – 3 461 Kč, 19. 8. 2024 – 3 461 Kč, 13. 9. 2024 – 3 461 Kč, 22. 10. 2024 – 500 Kč, 11. 11. 2024 – 500 Kč, 13. 12. 2024 – 277,42 Kč, 23. 12. 2024 – 103,83 Kč. Celkem 77 792,25 Kč. Namítal absolutní neplatnost smluv pro rozpor s dobrými mravy, nepřiměřenou výši RPSN (skutečné RPSN dle kalkulace Finančního arbitra 81,33 %, což bylo osminásobkem obvyklé hodnoty), povinné sjednání doplňkové služby „Podpora“ za 94 608 Kč, která byla prezentována jako nepovinná, ale bez ní nebylo možné smlouvu uzavřít, a dále pro nesplnění povinnosti žalobce řádně posoudit úvěruschopnost. Žalovaný tvrdil, že žalobce se spokojil s nereálnými údaji (např. náklady na bydlení 3 000 Kč) a neověřoval skutečné výdaje ani existenci dalších závazků. Zpochybňoval také samotné uzavření smlouvy, neboť elektronická verze nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem dle eIDAS, a mechanismus SMS kódu neprokazoval, že žalovaný odsouhlasil konkrétní znění smlouvy.
3 Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce tak, že posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí. Žalovaný deklaroval příjem 27 845 Kč měsíčně, náklady na bydlení 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 0 Kč. Tvrdil, že provedl lustraci v nebankovních registrech s negativním výsledkem, výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpisy z běžného účtu žalovaného a kopii dvou dokladů k ověření totožnosti žalovaného. Tvrdil rovněž, že smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského účtu žalovaného, přičemž žalovaný autorizoval podpis smlouvy jedinečným SMS kódem a uhradil verifikační platbu ve výši 1 Kč ze svého bankovního účtu. Smluvní dokumentace byla opatřena autorizační doložkou obsahující IP adresu, čas podpisu a telefonní číslo tel. číslo. Tento postup měl odpovídat požadavkům zákona č. 253/2008 Sb. o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Před uzavřením smlouvy provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného na základě jeho příjmů, výdajů, výpisů z účtu, registrů SOLUS a REPI, insolvenčního rejstříku a dalších relevantních zdrojů. Výsledné hodnocení bonity žalovaného mělo být pozitivní a umožňovalo poskytnutí úvěru.
4 Podle § 2395 o. z, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5 Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6 Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7 Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8 Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9 Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 10. 3. 2023 a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr, coby fyzické osobě – spotřebiteli, a to ve výši 80 000 Kč, přičemž částka 23 771 Kč byla vyplacena na účet žalovaného, částka 41 729 Kč ve prospěch úvěru č. hodnota a částka 14 500 Kč byla započtena na náklady poskytovatele dle čl. 4.8. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců, s úrokovou sazbou 24,84 % ročně, úrokem 74 584 Kč, sjednána byla měsíční splátka ve výši 3 461 Kč, splatná vždy k 15. dni v měsíci, celkem se žalovaný zavázal zaplatit 154 584 Kč. V čl. V. smlouvy byly uvedeny finanční nároky žalobce pro případ prodlení žalovaného. Pokud nedojde k úhradě dlužné částky po dvou upomínkách, je poskytovatel oprávněn jistinu úvěru zesplatnit (čl. V. odst. 5.5). Obsahem smlouvy je i posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, z čehož soud zjistil, že žalovaný měl předložit kopii občanského průkazu a druhého dokladu totožnosti, žalobce provedl lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, výpis z databáze odcizených dokladů a výpis z nebankovních registrů, konstatován byl příjem za poslední tři měsíce 27 845 Kč u zaměstnavatele právnická osoba., pravidelné finanční závazky uvedeny 0 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, pevná částka. V části soupis pravidelných finančních závazků spotřebitele a soupis jednorázových finančních závazků spotřebitele není uvedeno ničeho.
10 V rámci obrany proti žalobě přišel žalovaný s tvrzením o smlouvě č. hodnota ze dne 20. 2. 2023 (viz bod 2); smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 20. 2. 2023 a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr, coby fyzické osobě – spotřebiteli, a to ve výši 40 000 Kč, přičemž částka 32 000 Kč byla vyplacena na účet žalovaného a částka 8 000 Kč byla započtena na náklady poskytovatele dle čl. 4.8. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců, sjednána byla měsíční splátka ve výši 1 730 Kč (včetně doplňkových služeb), splatná vždy k 15. dni v měsíci, celkem se žalovaný zavázal zaplatit 124 560 Kč. V čl. V. smlouvy byly uvedeny finanční nároky žalobce pro případ prodlení žalovaného. Pokud nedojde k úhradě dlužné částky po dvou upomínkách, je poskytovatel oprávněn jistinu úvěru zesplatnit (čl. V. odst. 5.5). Obsahem smlouvy je i posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, z čehož soud zjistil, že žalovaný měl předložit kopii občanského průkazu a druhého dokladu totožnosti, žalobce provedl lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, výpisu z databáze odcizených dokladů a výpisu z nebankovních registrů, konstatován byl příjem za poslední tři měsíce 27 845 Kč u zaměstnavatele právnická osoba., pravidelné finanční závazky uvedeny 0 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, pevná částka.
11 Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u právnická osoba., číslo č. účtu, bylo zjištěno, že z něj odešly žalobci následující platby: 14. 3. 2023 – 1 730 Kč (splátka úvěru č. hodnota), 12. 4. 2023 – 3 461 Kč, 18. 5. 2023 – 3 461 Kč, 22. 6. 2023 – 3 461 Kč, 22. 6. 2023 – 3 461 Kč, 22. 6. 2023 – 500 Kč, 23. 6. 2023 – 500 Kč, 14. 7. 2023 – 3 461 Kč, 22. 8. 2023 – 3 461 Kč, 22. 8. 2023 – 3 461 Kč, 22. 8. 2023 – 500 Kč, 23. 8. 2023 – 500 Kč, 14. 9. 2023 – 3 461 Kč, 13. 10. 2023 – 3 461 Kč, 14. 11. 2023 – 3 461 Kč, 14. 12. 2023 – 3 461 Kč, 15. 1. 2024 – 3 461 Kč, 15. 2. 2024 – 3 461 Kč, 12. 3. 2024 – 3 461 Kč, 15. 4. 2024 – 3 461 Kč, 15. 5. 2024 – 3 461 Kč, 14. 6. 2024 – 3 461 Kč, 15. 7. 2024 – 3 461 Kč, 19. 8. 2024 – 3 461 Kč, 19. 8. 2024 – 3 461 Kč, 13. 9. 2024 – 3 461 Kč, 22. 10. 2024 – 500 Kč, 11. 11. 2024 – 500 Kč, 13. 12. 2024 – 277,42 Kč, 23. 12. 2024 – 103,83 Kč (celkem tedy bylo z účtu žalovaného odepsáno ve prospěch žalobce 77 792,25 Kč), současně z výpisu též plyne, že platby ze dne 15. 3. 2023 ve výši 1 730 Kč (smlouva č. hodnota), 23. 6. 2023 ve výši 3 461 Kč, 23. 8. 2023 ve výši 3 461 Kč a 20. 8. 2024 ve výši 3 461 Kč (celkem 12 113 Kč) byly žalovanému vráceny zpět.
12 Tato skutková zjištění jsou základem pro následující závěr soudu:
13 Soud se při posuzování platnosti každé úvěrové smlouvy zabýval vedle podstatných zákonných náležitostí smlouvy o úvěru tím, zda poskytovatel s odbornou péčí posoudil ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného jako spotřebitele tento úvěr splácet.
14 V projednávané věci byly uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to smlouva č. hodnota ze dne 20. 2. 2023 a smlouva č. hodnota ze dne 10. 3. 2023. Protože jednou ze smluvních stran byl v případě obou úvěrových smluv spotřebitel, bylo nezbytné aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pro žalobce proto v souladu s § 433 o. z. platí, že jako podnikatel vystupující vůči žalovanému v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle § 75 a § 76 zákona o spotřebitelském úvěru byl žalobce povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí a se žalovaným jako spotřebitelem jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele. Současně bylo povinností žalobce (§ 86 a § 87 ) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15 Zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Při jeho výkladu je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, a je tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněn. Nemá na rozdíl od poskytovatelů před uzavřením smlouvy znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu, nemá možnost stanovovat si smluvní podmínky, když smlouvy bývají uzavírány jako adhezní, apod. Současně již z podstaty věci si peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají takové osoby, které volných peněžních prostředků zpravidla nemají mnoho nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají, a jejich cílem je úvěr (někdy za každou cenu) získat. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují, a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Také proto je zákonem povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ukládána nikoli spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou.
16 Průběh posuzování úvěruschopnosti spotřebitele musí tedy být takový, že poskytovatel úvěru je povinen postupovat s odbornou péčí; vychází z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření jeho tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39).
17 Při neposouzení úvěruschopnosti je úvěrová smlouva stižena absolutní neplatností (kdy platnost soud zkoumá z úřední povinnosti bez ohledu na uplatněnou námitku, viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-679/18, nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a výslovné znění v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022).
18 Ze strany úvěrujícího nedošlo ani u jedné ze smluv ke splnění povinnosti objektivně získat všechny informace potřebné pro zhodnocení finanční situace dlužníka jako spotřebitele a s odbornou péčí tak posoudit, zda je schopen řádně úvěr splácet bez negativních zásahů do jeho majetkových poměrů. Žalobce zcela rezignoval na řádné posouzení výdajů, neboť sice vychází z výdajů žalovaného na bydlení v částce 3 000 Kč (aniž by dokládal, z čeho je ověřil a zda jde o platby na energie, či platby hypotečního úvěru či jiné platby vynakládané na bydlení, tedy není absolutně rozpoznatelné, o jakou strukturu nákladů na bydlení jde a zda pak částka 3 000 Kč odpovídá realitě nebo jde toliko o formální uvedení údaje bez vypovídající hodnoty). V případě druhé smlouvy pak nebylo ničeho uvedeno ani o předchozím úvěru žalovaného u téhož poskytovatele (sic!).
19 Soud uzavírá, že postup věřitele nemůže soud považovat za postup splňující kritéria odborné péče. Dospěl k závěru, že obě smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné podle § 86 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z., jelikož poskytovatel úvěru při sjednávání smlouvy řádně neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet.
20 Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (§ 2993 občanského zákoníku ); na ostatní sjednaná plnění nemá věřitel z neplatné smlouvy nárok. Při vypořádání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o úvěru však je třeba přihlédnout i k rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , v němž Nejvyšší soud uzavřel, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upravujícím soukromoprávní sankci v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy nelze v tuto chvíli úrok z prodlení přiznat.
21 Žalovanému se z výše specifikovaných úvěrových smluv reálně dostalo plnění celkem 32 000 Kč a 23 771 Kč, žalobci vrátil více, nicméně žalovaný v řízení uplatnil toliko obranu proti návrhu, kdy výslovně uvedl, že nenavrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Tedy soud žalobu zamítl.
22 O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu . Procesně úspěšnému žalovanému náleží právo na náhradu za sepis vyjádření k žalobě a účast na jednáních 4x po 300 Kč, dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a vyhlášky 254/2015 Sb. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
Poučení:
Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (tj. u Okresního soudu v Pardubicích), a to písemně ve dvojím vyhotovení (pakliže není odvolání podáno prostřednictvím systému datových schránek či se zaručeným elektronickým podpisem).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.