Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 352/2025-45
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 29 095,34 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 29 095,34 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek v částce 291 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 29 095,34 Kč s příslušenstvím se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek v částce 291 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Návrhem ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 095,34 Kč s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce č. hodnota, na jejímž podkladě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 24 000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit společně s obchodním úrokem ve výši 39 % ročně a administrativním poplatkem v částce 14 400 Kč, celkem se zavázala splatit částku 62 120 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 1 295 Kč (poslední splátka 1 255 Kč). Žalovaná úvěr řádně nesplácela, žalobkyně proto ke dni datum úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku na jistině úvěru v částce 15 922 Kč, na obchodním úroku v částce 3 283 Kč, na poplatcích v částce 2 100 Kč, na úrocích z prodlení v částce 707,92 Kč, na smluvních pokutách v částce 5 332,42 Kč a na nákladech upomínání v částce 1 750 Kč, celkem tedy žalovaná dluží částku 29 095,34 Kč.
K ústnímu jednání dne datum se žalovaná nedostavila, předvolání se žalobou jí byly řádně doručeny dne 29. 12. 2025. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o.s.ř. .
Soud provedl žalobkyní předložené důkazy a učinil z nich následující zjištění: Z listin y označené jako Smlouva č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční částku 24 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet ve 47 měsíčních splátkách po 1 295 Kč a jedné splátce po 1 255 Kč, společně s úrokovým navýšením 39 % ročně a společně s administrativním poplatkem ve výši 14 400 Kč, celkem se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit částku 62 120 Kč. Dále má dle smlouvy ve spojení s Obchodními podmínkami a Sazebníkem žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z dlužné splátky, ve výši 0,1 % denně z aktuální výše celkové částky, s níž je dlužník v prodlení a ve výši 50 Kč za každé jednotlivé porušení smlouvy. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že poskytla částku 24 000 Kč na účet žalované dne datum. Žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzývána k úhradě dluhu s upozorněním na možnost zesplatnění dopisem ze dne datum, zesplatnění dluhu ke dni datum bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.
Soud se předně zabýval posouzením listin y označené jako „Smlouva č. hodnota“, která svým obsahem odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, se jedná o neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o.z.. Žalovaná obdržela od žalobkyně (dále též „věřitel“) částku 24 000 Kč a zavázala se zaplatit věřiteli úrok 39 % ročně a poplatek 14 400 Kč, tj. celkem odměnu za půjčení finančních prostředků v částce 38 120 Kč. Soud pokládá za zcela neadekvátní, aby věřitel nad rámec odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být přiměřený úrok, svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tyto společně s úrokem tvoří 159 % půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byl poplatek určen, proč byl určen právě v této výši, jaké náklady věřitele má pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatku a jeho nejasnému vymezení a účelu soud pokládá poplatek ve spojení s hraničně vysokým obchodním úrokem (představujícím cca čtyřnásobek průměrné úrokové sazby) za rozporný s dobrými mravy. Argumentaci žalobkyně, že poplatek pokrývá náklady online kontraktace a komunikace s klientem, soud pokládá za nesrozumitelnou a nepřiléhavou. Elektronická komunikace a distanční uzavíráni smluv je v současnosti naopak masivně využíváno bankovními i nebankovními subjekty pro usnadnění a zrychlení kontraktačního procesu s minimálními náklady. Nelze dále přehlédnout, že ve smlouvě figurují další citelné sankce vztažmo k prodlení žalované. Jedná se především o kumulované smluvní pokuty vztahující se k prodlení s jednotlivou splátkou i k prodlení s úhradou celkově dlužné částky, což především ve spojení s ostatními smluvními ujednáními v neprospěch spotřebitele se jeví jako zcela nepřiměřené. V daném případě byla smlouva předem předtištěna a uzavřena distančně, žalovaná tedy její text těžko mohla ovlivnit. Stěží lze předpokládat, že by smlouva byla ze strany věřitele uzavřena bez ujednání o takto vysokých poplatcích, úrocích i dalších sankcích. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č.j. 25 Co 169/2017 –64 ze dne 26. 7. 2017, č.j. 25 Co 335/2018 -80 ze dne 30. 1. 2019, č.j. 25 Co 107/2020 -80 ze dne 21. 4. 2020, která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobcem odkupovaných pohledávek. Názor krajského soudu na problematiku poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci. Zbývá dodat, že smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a podle ust. § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady č. 93/13/EHS a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Od poskytovatele úvěru se očekává splnění požadavku přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobkyně si ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr zjišťovala, jak sama tvrdí a jak vyplývá i z provedených důkazů. Kombinace vysokého úroku, poplatků a sankcí, které věřitel požadoval, nemohou proto obstát ani případným poukazem na rizikovost transakce ve vztahu k nebankovnímu subjektu. Takové jednání jednoznačně odporuje dobrým mravům a nemůže požívat právní ochrany ani odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, kdy autonomie vůle subjektů nemůže být bezbřehá.
S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud nárok žalobkyně posoudil jakožto nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 , § 2993 občanského zákoníku . Žalovaná přijala částku 24 000 Kč, aniž tu byl platný závazek, žalobkyně má proto nárok na vrácení toho, co plnila. Žalovaná však již dle tvrzení žalobkyně a rozpisu splátek uhradila na svůj závazek celkem částku 32 375 Kč, bezdůvodné obohacení tak v plném rozsahu vrátila a soud proto žalobu zamítl.
Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst.1 o.s.ř. , procesní úspěch ve věci měla žalovaná, které však žádné náklady nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo (výrok III.).
Výrokem IV. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce 291 Kč dle položky č. 2 bod 2 ve spojení s položkou č. 1 bod 1b) Sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. . V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek v částce 1 164 Kč odpovídající návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl oproti návrhu „klasickému“, který má být zpoplatněn částkou 1 455 Kč, činí 291 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.