Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 101/2025-64

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 70 746,36 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 67 581,27 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 64 081,27 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 64 081,27 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 469,11 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 585,79 Kč; a částku 3 165,09 Kč s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 3 165,09 Kč od 7. 9. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 165,09 Kč od 7. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 766 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 67 581,27 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 64 081,27 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 64 081,27 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 469,11 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 585,79 Kč; a částku 3 165,09 Kč s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 3 165,09 Kč od 7. 9. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 165,09 Kč od 7. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 18 766 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 67 581,27 Kč s příslušenstvím v podobě smluvního úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným jako smluvními stranami dne 10. 11. 2021. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 76 000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal ke dni 19. 11. 2021 a zavázal se jej splatit v 96 měsíčních splátkách po 1 507 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 18 % ročně. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas. Žalobkyně proto úvěr prohlásila za splatný a poskytla žalovanému dodatečnou lhůtu k úhradě. Žalovaný však dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradil. žalobkyně se dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 165,09 Kč z titulu smlouvy o povoleném debetu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 8. 8. 2018. Na základě této smlouvy umožnila žalobkyně žalovanému přečerpat peněžní prostředky na běžném účtu do částky – 2 000 Kč. Úroková sazba pro nepovolený debet činila 25 % ročně, nicméně žalobkyně požaduje úrok pouze ve výši 12,75 % ročně. Žalobkyně odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu žalovaného dne 19. 8. 2024 a konečný zůstatek účtu ve výši – 3 165,09 Kč převedla na účet pohledávek z nepovoleného debetu.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalovaného a tato doložila též listinnými důkazy.

3. V souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření ( ).

4. Na základě tvrzení obsažených v žalobě a listin žalobkyní předložených učinil soud závěr, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru ve výši 76 000 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 18 %. Měsíční splátka úvěru byla sjednána ve výši 1 507 Kč. Poplatky spojené s uzavřenou smlouvou byly blíže specifikovány v Sazebníku, na který smlouva odkazuje. Výňatek ze Sazebníku je součástí smlouvy, resp. je k této připojen. Totožnost žalovaného byla ověřena dle kopie občanského průkazu (viz č.l. 28). Před poskytnutím úvěru žalobkyně zjistila, že žalovaný má středoškolské vzdělání, žije v nájmu, je svobodný, nemá žádné děti, jeho měsíční příjem činí 25 000 Kč a náklady na bydlení 10 000 Kč měsíčně. Žalobkyně kalkulovala s celkovými náklady ve výši 17 250 Kč měsíčně, neboť žalovaný u ní měl další dva úvěry, které splácel. Žalobkyně žalovaného dále lustrovala ve veřejně dostupných registrech (ISIR, CEE, BRKI, NRKI, SOLUS), přičemž nezjistila žádné negativní skutečnosti k osobě žalovaného. Žalobkyně měla majetkovou situaci žalovaného za ověřenou též výpisy z jeho běžného účtu. Žalovaný byl dopisem ze dne 27. 11. 2024 vyzván k okamžitému splacení dluhu ve výši 18 475,19 Kč s tím, že nebude-li tato částka uhrazena stane se ke dni 15. 1. 2025 splatným celý dluh. Výše dlužné částky byla prokázána historickým výpisem z úvěrového účtu žalovaného.

5. Ze smlouvy o povoleném debetu bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 8. 8. 2018. Výše úvěru byla sjednána v částce 2 000 Kč, úroková sazba pro povolený debet byla sjednána ve výši 12 % ročně. Součástí smlouvy je též Výňatek ze Sazebníku, z něhož vyplývá mj. úroková sazba pro nepovolený debet ve výši 25 % ročně. Dopisem ze dne 13. 5. 2024 oznámila žalobkyně žalovanému vznik nepovoleného debetu ve výši – 2 034,25 Kč a vyzvala jej k úhradě částky min. 534,25 Kč. Dopisem ze dne 19. 8. 2024 odstoupila žalobkyně od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu z důvodu nesplácení poskytnutého úvěru. Dopisem ze dne 6. 9. 2024 byl žalovaný informován o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek s konečným zůstatkem – 3 165,09 Kč. Výše této částky byla prokázána periodickým výpisem z účtu žalovaného ke dni 5. 9. 2024.

6.

7. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 17. 1. 2025 (viz upomínka a podací arch z téhož dne).

8. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil následujících ustanovení , (dále též jen „o. z.“) účinného od 1. 1. 2014.

9. Podle , účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

12. Podle § 2002 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

13. Podle § 1970 o. z. věta první po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

14. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Ačkoli žalobkyně dostála všem svým povinnostem, jež jí ukládá citované ustanovení § 2395 o. z. a jemu následující, jakož i sjednaným povinnostem smluvním, žalovaný ji porušováním sjednaných podmínek smlouvy o úvěru i smlouvy o povoleném debetu přiměl k zesplatnění úvěru a nepovoleném debetu, přičemž přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne nepoukázal žalobkyni splatnou finanční hotovost a dostala se tak do prodlení se splněním těchto svých závazků. Vzhledem k tomu, že samotný rozsah žalobou uplatněných nároků nebyl žalovaným v řízení nikterak zpochybněn a soud jej má za prokázaný listinami předloženými žalobkyní, stanovil soud žalovanému povinnost k jejich úhradě k návrhu žalobkyně výrokem I. tohoto rozsudku. S ohledem na skutečnost, že mezi žalovaným a žalobkyní byly platně sjednány úroky z úvěrů, přiznal soud žalobkyni i tyto nároky.

15. V části žaloby týkající se příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení má pak soud za zcela prokázané, že žalovaný se neuhrazením dlužných částek dostal do prodlení s plněním peněžitých závazků. Žalobkyně tak důvodně ve smyslu shora uvedeného zákonného ustanovení uplatnila proti žalovanému i právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši odpovídající ve znění platném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě i v této části vyhověl.

16. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:

 soudní poplatek ve výši 2 830 Kč,

 odměna advokáta ve smyslu ustanovení , advokátního tarifu (dále jen „ “) ve výši 3 x 3 940 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé), celkem 11 820 Kč, za doplnění žalobních tvrzení ze dne 22. 8. 2025 soud odměnu nepřiznal, neboť tyto údaje měla žalobkyně uvést již v samotné žalobě,

 3 x 450 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení , advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 1 350 Kč.

17. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.

18. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.