Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 94/2025-186
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 47.790 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení
částky částka,
zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum,
zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
částky částka,
zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám Jméno advokáta, advokáta v Anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částkase zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části o zaplaceníčástky , částka, ,zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,částky , částka, ,zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta v , Anonymizováno, , do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, soudu doručeným dne datum, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a částky ve výši částka (představující smluvní pokutu). Uvedl, že mezi ním a žalovaným došlo dne datum, datum, datum, datum, datum, datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které poskytl žalobce žalovanému převodem z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného č. č. účtu peněžní prostředky celkem ve výši částka, které byly žalovanému zaslány na jeho účet dne datum, datum, datum, datum, datum a datum pod variabilním symbolem var. symbol. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit žalobci spolu s jistinou shora smluvní úrok ve výši 40 % ročně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši částka. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, proto žalobce úvěr ke dni datum zesplatnil. Žalovaný na poskytnutý úvěr žalobci neuhradil do podání žaloby ničeho. Žalobce proto dále požaduje po žalovaném zákonný úrok z prodlení z dlužné částky částka shora od datum do zaplacení a smluvní pokutu ve výši částka. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř. o. s. ř.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.
3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, uzavřené mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, soud zjistil, že na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému nezajištěný bezhotovostní úvěr s možností opakovaného čerpání s úvěrovým limitem ve výši částka, úročený úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně, a žalovaný se zavázal splácet vždy k 23. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období.
5. Z částečných výpisů z účtu vedeného u právnická osoba. na jméno žalobce ze dne datum, datum, datum, datum, datum a datum, z odpovědi právnická osoba. ze dne datum na dotaz soudu ohledně majitele účtu a připsaných plateb, a ze sdělení žalobce ze dne datum soud zjistil, že žalovaný na poskytnutý úvěr čerpal celkem částku ve výši částka, a to dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka, dne datum částku ve výši částka a částku ve výši částka, a dne datum částku ve výši částka, a že žalovaný na tento úvěr neuhradil žalobci ničeho.
6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, adresované žalovanému, a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání v případě jejího neuhrazení.
7. Na výzvu soudu, aby uvedl, zda a jakým způsobem před uzavřením předmětné smlouvy ověřil úvěruschopnost žalovaného, zejména aby uvedl, jakým způsobem byla zkoumána výdajová stránka žalovaného a na základě čeho byly ověřeny či zjištěny údaje týkající se výdajové stránky žalovaného uvedené v hodnocení klienta, a aby k takto doplněným skutkovým tvrzením označil a soudu doložil veškeré důkazy, žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval mimo jiné na základě lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit, a že řádně zvážil své možnosti. V případě, že měl pochybnosti o svých možnostech úvěr splatit, byl povinen kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili jeho schopnost úvěr splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalovaného původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalovaného úvěr splatit. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Registrací na webových stránkách žalobce žalovaný prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie, zejména pak v Insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí, či v Databázi neplatných dokladů MVČR, a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností vůči žalobci. K ověření výše svého příjmu žalovaný poskytl žalobci tři výpisy ze svého bankovního účtu za období od datum do datum. Žalobce soudu předložil žádost o spotřebitelský úvěr č. hodnota, výpisy z účtu žalovaného, vedeného u právnická osoba., za období od datum do datum shora a kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného.
8. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota na jméno žalovaného soud zjistil, že je v něm uvedeno rodinný stav žalovaného svobodný, způsob bydlení pronajatý dům, zdroj příjmů zaměstnaný, zaměstnavatel právnická osoba. adresa od Anonymizováno, měsíční příjem částka, měsíční výdaje částka.
9. Z výpisů z účtu č. ú. č. účtu, vedeného u právnická osoba. na jméno žalovaného, za období od datum do datum, soud zjistil, že za období datum – datum činil počáteční zůstatek na účtu částka, konečný zůstatek částka, připsáno bylo částka, odepsáno bylo částka. Za období datum – datum činil počáteční zůstatek na účtu částka, konečný zůstatek částka, připsáno bylo částka, odepsáno bylo částka. Za období datum – datum činil počáteční zůstatek na účtu částka, konečný zůstatek částka, připsáno bylo částka, odepsáno bylo částka. Od plátce právnická osoba. byly připsány na účet, s identifikací transakce mzda, částky dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka. Za všechny tři období bylo z účtu odepsáno značné množství plateb ve prospěch různých sázkových a herních portálů, a na účet byla připsána řada plateb označených jako půjčky a úvěry. V období od datum do datum bylo z účtu odepsáno 20 plateb ve prospěch sázkových portálů (Anonymizováno) v celkové výši částka, v tomtéž období bylo na účet připsáno celkem hodnota plateb označených jako půjčka nebo úvěr od plátců právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba., právnická osoba., Anonymizováno, právnická osoba., Anonymizováno právnická osoba., v celkové výši částka.
10. Z kopií občanského a řidičského průkazu žalovaného soud zjistil, že tyto byly oba v době uzavření úvěru platné a že osobní data žalovaného v nich uvedená souhlasí s daty uvedenými ve smlouvě o úvěru.
11. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy.
12. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. , zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.
13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
14. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
16. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku , ve znění účinném od 1. 1. 2014.
17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.).
22. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).
23. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16 , IV. ÚS 702/20 ) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.
24. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.
25. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání této smlouvy řádně ověřoval úvěruschopnost žalovaného, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Výpovědní hodnota skutečností zjištěných na základě předloženého občanského a řidičského průkazu žalovaného a údajně provedených luster v insolvenčním rejstříku, databázi CEE a úvěrových registrech (SOLUS, BRKI, NRKI) ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného je dle názoru soudu velmi omezená (insolvenční rejstřík, databáze exekucí, úvěrové registry – schopnost splácet úvěr nevyvrací, ale ani nepotvrzují) až nicotná (průkaz totožnosti, resp. jeho platnost – o schopnosti žalovaného splácet úvěr nevypovídá nic). Navíc údaje zjištěné z registrů a databází shora nebyly soudu nijak doloženy ani sděleny. Ohledně příjmů žalovaného soud z žádosti o úvěr a z výpisů z účtu žalovaného shora zjistil, že tyto měly plynout výhradně ze mzdy žalovaného v měsíční výši částka (částka uvedená v žádosti o úvěr, přesně odpovídající aritmetickému průměru tří plateb připsaných na účet žalovaného od jeho zaměstnavatele). Ohledně výdajů žalovaného žalobce vycházel jednak ze sdělení žalovaného, obsaženého v žádosti o úvěr, v níž jsou tyto uvedeny jako měsíční výdaje ve výši částka, bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů a způsobu verifikace těchto údajů, což nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Dále ve svém podání ze dne datum žalobce tvrdí, že výdaje žalovaného byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu žalovaného, předložených mu žalovaným. Z těchto výpisů vyplývá, že jenom na tomto účtu uvedené výdaje žalovaného několikanásobně (cca 12x, 23x a 20x) převyšovaly jím tvrzené výdaje, uvedené v žádosti o úvěr shora. Tato skutečnost nebyla žalobcem nijak komentována ani reflektována. Z žádosti o úvěr nevyplývá, že by žalobce vůbec ověřoval uváděné výdaje žalovaného, nejsou zde zmíněny (kromě výpisů z účtu shora) žádné doklady předložené k ověření výdajové stránky žalovaného. V této situaci učiněný závěr, že na základě uvedených skutečností nedošlo u žalobce k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr, resp. že žalobce nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalovaného úvěr splatit, se soudu jeví jako naprosto neodůvodněný a účelový, též ve spojení s absencí jakékoli reflexe skutečnosti, že žalovaný utrácel značné částky za hry a sázky, a že čerpal velké množství úvěrů a půjček, vesměs krátkodobých a vysokonákladových (s vysokou cenou půjčených peněz), jen v měsíci bezprostředně předcházejícím poskytnutí úvěru se jednalo o 24 úvěrů a půjček v celkové výši částka, jak vyplývá z výpisu z běžného účtu žalovaného shora, přičemž tato v době žádosti o úvěr žalobci známá skutečnost bezesporu nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Soud tak dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného se tak žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalovaného, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen velmi zběžně, a tedy naprosto nedostatečně. Údaje o výdajích žalovaného, uvedené v žádosti o úvěr, jsou dle názoru soudu očividně neúplné a ve vzájemném rozporu s údaji vyplývajícími z výpisů z účtu žalovaného, a z tohoto důvodu realitu nepostihující, a soudu se tak jeví ve vztahu k finanční realitě žalovaného jako velmi sporné až postrádající elementární výpovědní hodnotu, když dle názoru soudu si lze jen stěží představit, že by žalovaný (a obecně i jakákoli jiná osoba v jeho situaci – např. náklady na bydlení v nájmu) neměl v rámci i jen běžného ekonomického provozu žádné další, resp. vyšší výdaje, než pouze výdaje ve výši uváděné v žádosti o úvěr shora.
Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil, resp. zjištěné skutečnosti adekvátně nevyhodnotil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.
26. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku částka. Žalovaný na poskytnutou částku nezaplatil ničeho a proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši částka žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z., resp. § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky částka za dobu od datum do zaplacení ve výši sazby 12,75 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem datum, což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě před podáním žaloby ze dne datum jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle podacího lístku byla výzva žalovanému odeslána dne datum a dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání byla doručena žalovanému dne datum. Žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do 3 dnů, splatnost proto nastala dne datum a žalovaný je tak v prodlení od datum. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2024, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 4,75 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně.
27. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.
28. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva představovaly náklady jeho právního zastoupení, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod. 3 a. t. sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., částku celkem částka. K tomu náleží advokátovi daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Náklady žalobce za právní zastoupení advokátem tak činí celkem částku částka. K tomuto žalobci náleží částka ve výši částka, kterou vynaložil na úhradu soudního poplatku dle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích v platném znění. Žalobcem byl ještě uhrazen doplatek soudního poplatku ve výši částka z důvodu, že nedošlo k vydání elektronického platebního rozkazu v důsledku žalobcem způsobených vad návrhu na jeho vydání, přičemž v řízení bylo pokračováno. Tato skutečnost však nemůže jít k tíži žalovaného, a proto byla žalobci přiznána náhrada pouze za jím uhrazenou část soudního poplatku ve výši částka shora. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částku částka. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 25,54 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku částka. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.