Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 409/2025-19
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 14 496 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení
částky 4 496 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 496 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 069,70 Kč k rukám advokátky Jméno advokátky, sídlem Adresa advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 496 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 496 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 069,70 Kč k rukám advokátky , Jméno advokátky, , sídlem , Adresa advokátky, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce jakožto právní nástupce původního věřitele Anonymizováno právnická osoba., IČ IČO se žalobou doručenou dne 11. 11. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 496 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 496 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že původní věřitel Anonymizováno právnická osoba. uzavřel dne 26. 8. 2024 s žalovaným prostřednictvím webové stránky Anonymizováno.cz smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč se splatností 25. 9. 2024. Žalovaná částka ve výši 14 496 Kč představuje jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek ve výši 4 200,11 Kč a dále úrok ve výši 295,89 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 2. 10. 2025 uzavřenou mezi původním věřitelem Anonymizováno právnická osoba., a společností právnická osoba., IČO IČO došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na společnost právnická osoba.., která následně uzavřela dne 2. 10. 2025 s žalobcem další smlouvu o postoupení pohledávek. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdil, že původní věřitel lustroval žalovaného ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI A NRKI. Právní zástupce žalobce odeslal dne 10. 11. 2025 žalovanému předžalobní upomínku.
2. Žalobce v podání ze dne 9. 1. 2026 zopakoval, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací ve veřejných registrech a údajů na www.ispis.cz. Žalobce dále uvedl, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost u žalovaného výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 %, která se musí rovnat minimálně životními minimu, které činilo 4 860 Kč.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Česká spořitelna, a.s. v přípisu sdělila dne 4. 12. 2025 na výzvu soudu, že na běžný účet číslo č. účtu evidovaný na jméno žalovaného identifikují příchozí platbu dne 26. 8. 2024 ve výši 10 000 Kč.
6. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalovaný dne 26. 8. 2024 prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce Anonymizováno´právnická osoba podepsal elektronicky prostřednictvím kódu Anonymizováno smlouvu o úvěru č. IBAN/Anonymizováno. Právní předchůdce žalobce smlouvu podepsal jako poskytovatel úvěru (úvěrující), žalovaný byl označen jako úvěrovaný. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 4 200,11 Kč a sjednaným úrokem ve výši 295,89 Kč do 30 dnů od odeslání finančních prostředků (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. IBAN/Anonymizováno). Právní předchůdce žalobce Anonymizováno´Anonymizováno právnická osoba. poskytl žalovanému na účet číslo č. účtu dne 26. 8. 2024 částku 10 000 Kč (ze sdělení České spořitelny a.s. ze dne 4. 12. 2025). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným nejprve na společnost právnická osoba., následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 11. 10. 2025 (z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, z Oznámení o postoupení pohledávek). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou ze dne 11. 10. 2025 (z Výzvy k úhradě před podáním žaloby).
7. Původní věřitel žalované (Anonymizováno´Anonymizováno právnická osoba.) a žalovaný podepsali prostřednictvím webových stránek Anonymizováno smlouvu o úvěru, na základě které poskytl původní věřitel žalovaného převodem na účet částku 10 000 Kč za poplatek ve výši 4 200,11 Kč a úrok ve výši 295,89 Kč. Splatnost byla sjednána na den 25. 9. 2024. Žalovaný na úvěr nezaplatil ničeho. Žalovaný byl informován o postoupení pohledávky na žalobce a zároveň i vyzván k jejímu okamžitému vrácení.
8. Soud posoudil smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaného jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).
9. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.
20. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, III. ÚS 4129/18 ).
21. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
22. Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce totiž nedisponuje žádnou dokumentací ohledně tvrzené lustrace v příslušných databázích a ohledně tvrzených příjmů a výdajů žalovaného, ze kterých ponechal rezervu ve výši 10 % rozdílu. Z toho je zřejmé, že proces prověřování schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr nebyl proveden pečlivě a odpovědně. Soud připomíná, že poskytovatel úvěru má přitom ve smyslu § 78 odst. 1, 2 a 4 ZoSÚ povinnost dokumenty a jiné záznamy ohledně procesu prověřování úvěruschopnosti uchovávat.
23. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal čerpáním úvěru 10 000 Kč. Z důvodu neplatné úvěrové smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně poplatku ve výši 4 200,11 Kč, úroku ve výši 295,89 Kč a dále zákonného úroku z těchto částek zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalovaném úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.).
24. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 9. 2024 do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaný je právě od 26. 9. 2024 v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalovaný byl v řízení nečinný netvrdil žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.
25. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád .
26. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném ke dni vyhlášení rozsudku zaplacení celkové částky ve výši 14 496 Kč s příslušenstvím, měl ve věci úspěch pouze z 69 % předmětu řízení (přiznána mu byla ke dni vyhlášení rozsudku celková částka 10 000 Kč s příslušenstvím), a žalovaný měl ve věci úspěch z 31 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou ze 38 % (69 % minus 31 %). Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva), náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu ve výši 300 Kč a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky Kč ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. , celkem tedy náklady řízení ve výši 2 815 Kč, z čehož 38 % představuje částku 1 069,70 Kč, kterou soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna v uvedených lhůtách dobrovolně, smí se věřitel domáhal jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.