Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 67/2025-81
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení Anonymizováno s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku:
- částku částka,
- zákonný úrok z prodlení ve výši Anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá co do:
- částky částka,
- zákonného úroku z prodlená ve výši Anonymizováno ročně z částky částka od datum do datum,
- zákonného úroku z prodlení ve výši Anonymizováno ročně z částky Anonymizováno od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku:- částku , částka, ,- zákonný úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žaloba se zamítá co do:- částky , částka, ,- zákonného úroku z prodlená ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,- zákonného úroku z prodlení ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , Anonymizováno, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému vyplacena částka částka. Na základě dodatku č.hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota byl úvěrový limit žalovanému navýšen o částka, kdy tato částka měla být žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně rovněž vyplacena. Úvěr v celkové výši částka pak měl být žalovaným splacen nejpozději dne datum spolu se smluvním úrokem ve výši částka. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila žalobkyni. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil.
Žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne datum, kterým vzala žalobu zpět v rozsahu částky částka. V důsledku administrativní chyby bylo toto podání v informačním systému soudu přiloženo k jiné spisové značce a soudkyně se s ním mohla seznámit až po vyhlášení rozsudku. S ohledem na vázanost soudu vyhlášeným rozsudkem nebylo možné uvedené podání promítnout do výroku ani do odůvodnění rozhodnutí.
Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.
Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli prostřednictvím komunikace na dálku dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše částka, žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splácet dlužnou částku v měsíčních splátkách ve výši Anonymizováno z výše jistiny s úrokem přirostlým za předchozích 30 dnů s úrokovou sazbou Anonymizováno ročně, kdy úrok měl být počítán denně z výše nesplacené jistiny úvěru, RPSN činilo Anonymizováno. Úvěr měl být žalovanému poskytnut na účet č. č. účtu, vedený u právnická osoba/viz smlouva o úvěru na č.l. 6–10/. Dne datum došlo mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření dodatku č. hodnota ke smlouvě o úvěru, kterou se účastnici dohodli na navýšení poskytnuté úvěru na částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky právní předchůdkyni žalobkyně splácet v měsíčních splátkách v minimální výši Anonymizováno z výše jistiny s úrokem přirostlým za předchozí období s úrokovou sazbou Anonymizováno ročně, kdy úrok měl být počítán denně z výše nesplacené jistiny, RPSN činilo Anonymizováno /viz dodatek č. hodnota ke smlouvě o úvěru na č.l. 12–13/. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet uvedený ve smlouvě o úvěru dne datum částku ve výši částka a dále dne datum částku ve výši částka /viz výpis z běžného účtu na č.l. 14 a 15/. Vlastníkem bankovního účtu č. č. účtu, vedený u právnická osoba. je žalovaný, kdy v době od datum do datum měl k uvedenému účtu dispoziční právo otec žalovaného, pan Jméno žalovaného, nar. datum. Na uvedený účet byla dne datum právní předchůdkyní žalobkyně poukázána částka částka /viz sdělení banky na č.l. 47/. Dne datum došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, z důvodu prodlení s úhradou žalovaného, k zesplatnění celého dluhu žalovaného, jistina byla vyčíslena na částku částka, smluvní úrok na částku částka, smluvní pokuta na částku částka a poplatky za upomínku v částce částka. Dluh měl žalovaný uhradit ihned /viz poslední možnost dohody na úhradě na č.l. 33/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č.l. 17–27, dodatek na č.l. 28 - 30, seznam na č.l. 31/, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum /viz dopis na č.l. 34/. Žalovaný byl zároveň žalobkyní vyzván k úhradě dluhu do tří dnů ode dne doručení výzvy k plnění /viz předžalobní upomínka na č.l. 35/, přičemž výzva byla žalovanému odeslána dne datum /viz potvrzení na č.l. 11/.
Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle zákona. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), zejména podle následujících ustanovení:
Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do výše částka se zákonným úrokem z prodlení. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že její právní předchůdkyně povinnosti ve smyslu § 86 ZoSÚ dostála, neunesla. Žalobkyně ve svém návrhu nesděluje, že by úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně jakkoliv zkoumala. Proto byla ze strany soudu žalobkyně vyzvána, aby svá tvrzení, obsažená v žalobě doplnila. Na výzvu soudu však žalobkyně nijak nereagovala. Zároveň svou nepřítomnost na nařízeném jednání omluvila, a tedy nebylo možno tuto při ústním jednání postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. v uvedeném ohledu vyzvat k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů.
Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru . Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila, když posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, když k otázce úvěruschopnosti žalovaného nedoložila vůbec žádný důkazní prostředek. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je pak absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele stanovenou v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň zjevně narušuje veřejný pořádek (pro širší dopady porušení této povinnosti; zde srov. kupř. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (shodně např. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, ve věci C-679/18 či rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 132/2019 nebo sp. zn. 23 Co 128/2019 ). Žalobkyně má tak nárok pouze na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z.
Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně sice zaslala na účet žalovaného částku ve výši částka, ale jelikož žalovaná opět na výzvu soudu ohledně sdělení, jaká částka byla žalovaným uhrazena nereagovala, nezbylo soudu než vyjít z vyčíslení dlužné jistiny, učiněného právní předchůdkyní žalobkyně, která ke dni zesplatnění celého dluhu dlužnou jistinu vyčíslila na částku částka. Soud proto uložil žalovanému vrátit právě uvedenou částku, která odpovídá výši dosud nevrácené jistiny ke dni zesplatnění úvěru.
Soud se dále zabýval otázkou, od kdy je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky, když s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy je neplatné ujednání i o splatnosti dluhu. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se mohla dostat do dispozice žalovaného, byl dopis ze dnbe datum, v němž byl vyzván k úhradě dlužné částky „ihned“. Zásilka byla s ohledem na domněnku doby dojití podle § 573 o.z. doručena žalovanému dne datum. Podle § 1959 písm. e) o.z. neplyne-li z ustálené předchozí praxe stran nebo ze zvyklostí něco jiného, má se za to, že strany ujednaly čas plnění výrazem „ihned“ dobu do pěti dnů, tzn. splatnost dluhu nastala dne datum. Soud tedy přiznal zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši Anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena v souladu v obecné třídenní lhůtě podle § 160 o. s. ř. o. s. ř.
Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy, od níž své další nároky žalobkyně odvíjela.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější, žádné náklady pro jeho procesní pasivitu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.