Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 76/2025-90

Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení Anonymizováno s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku:

- částku částka,

- zákonný úrok z prodlení ve výši Anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení:

- částky částka

- zákonného úroku z prodlení ve výši Anonymizováno ročně z částky částka od datum do datum,

- zákonného úroku z prodlení ve výši Anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku:- částku , částka, ,- zákonný úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení:- částky , částka- zákonného úroku z prodlení ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,- zákonného úroku z prodlení ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši Anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek Anonymizováno) smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše částka s možností postupného čerpání, a žalovaná se zavázala úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, když posouzení úvěruschopnosti provedla dle interní metodiky schválené ČNB. Nejprve nahlédla do databází vedených spol. CNCB (NRKI, BRKI), dále nahlédla do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí. Totožnost žalované byla ověřena tím, že žalovaná zpřístupnila svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Žalovaná n základě výše uvedené smlouvy dne datum čerpala částku částka, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalovanou částku částka tvoří dlužná jistina ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, smluvní úrok ve výši částka, poplatek za službu „klidné spaní“ ve výši částka, poplatek ve výši částka za službu „Presto“, poplatek za službu „informační SMS servis“ ve výši částka, smluvní pokuta ve výši Anonymizováno denně ze zůstatku na úvěru v každém kalendářním dni v blíže nespecifikovaném období ve výši částka. Pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný žalobkyní za prokázaný, žalobkyně požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

Žalobkyně byla dne datum předvolána na jednání s tím, nechť se dostaví připravena tvrdit a prokázat, jaká byla celková částka, kterou žalovaná uhradila, za jaké konkrétní období žalobkyně uplatňuje nárok na smluvní úrok, neboť v žalobním návrhu nejsou uvedena časová data, nýbrž pouze pětimístné kódy, které služby žalovaná skutečně aktivovala, jelikož žalobkyně tuto skutečnost pouze tvrdí, avšak dosud nenavrhla ani nepředložila žádné důkazní prostředky k prokázání tohoto tvrzení a jakým způsobem žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, zejména jak ověřila tvrzené výdaje na bydlení ve výši částka měsíčně. Žalobkyně e-mailem ze dne datum uvedla, že nemá technických prostředků k úpravě návrhu a že navrhuje odmítnutí žalobního návrhu a žádá o vrácení části soudního poplatku. Usnesením ze dne datum byla vyzvána, ať konkretizuje, zda zamýšlela učinit procesní úkon zpětvzetí žaloby a případně, aby takové podání učinila řádným způsobem podle , (dále jen „ “), tedy prostřednictvím datové schránky, nebo v elektronické podobě opatřené uznávaným elektronickým podpisem. Na uvedené však žalobkyně nereagovala. Soudu pouze zaslala dne datum omluvu z jednání.

Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.

Soud věc projednal postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), v nepřítomnosti žalobkyně i žalované, neboť obě účastnice byly k jednání řádně předvolány, žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy.

Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše částka a žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s úrokem ve výši Anonymizováno denně nejpozději do datum. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za vyplacení úvěru ve výši Anonymizováno z vyplacené částky. Ve smlouvě jsou uvedeny následující poplatky za jednotlivé služby, pokud by byly aktivovány: za službu „Klidné spaní“ částka částka denně, za službu „Presto“ jednorázová částka částka a za službu „Informační servis“ částka částka denně. Ze smlouvy však nevyplývá, které z těchto služeb žalovaná skutečně aktivovala. Pro případ prodlení si smluvní strany sjednaly povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši Anonymizováno z celkové dlužné částky za každý den z prodlení /viz smlouvu na č.l. 8, údaje o poskytovateli na č.l. 11, souhlas se zpracováním osobních údajů na č.l. 18, předpis denní splátek na č.l. 25, všeobecné obchodní podmínky na č.l. 41, informace pro spotřebitele na č.l. 59/. V rámci posouzení úvěruschopnost žalobkyně zjistila, že žalovaná splácí měsíčně částka na jiné půjčky, její pravidelné měsíčné výdaje na bydlení jsou částka, další nezbytné výdaje činí částka, ostatní nezbytné výdaje částka, přičemž žalovaná uvedla, že její příjmy činí částka čistého měsíčně, avšak žalobkyně na základě výpisů z bankovního účtu žalované zjistila měsíční příjmy ve výši částka /viz výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 16 spisu/. Ověření totožnosti žalované bylo autorizováno distančním způsobem prostřednictvím ověření bankovního účtu /viz autorizace ověření totožnosti na č. l. 17 spisu/. Žalobkyně převedla bezhotovostním bankovním převodem na bankovní účet č. č. účtu částku částka, přičemž jediným majitelem a disponentem tohoto účtu je žalovaná /viz přehled transakcí na č.l. 15, vyjádření banky na č.l. 80/. Žalovaná nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně vypověděla smlouvu s okamžitou platností emailem ze dne datum /viz email na č.l. 66/. Naposledy žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne datum, a to do tří dnů. Tato zásilka byla odeslána dne datum /viz výzva k úhradě dluhu na č. l. 67 spisu, podací lístek na č. l. 68 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen „o. z.“) a podle zákona. , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen „ “), zejména podle následujících ustanovení:

Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do výše částka se zákonným úrokem z prodlení. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že své povinnosti ve smyslu ZoSÚ dostála, neunesla (pro nepřítomnost žalobkyně nebylo možno tuto při ústním jednání postupem dle a 3 v uvedeném ohledu vyzvat k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů). Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované zjistila čistý příjem ve výši částka. Ohledně výdajů zjistila, že splácí úvěr ve výši částka měsíčně a že náklady na bydlení činí částka. Podle názoru soudu je povinností poskytovatele úvěru vždy ověřit příjem spotřebitele a zejména zjistit, jaké další úvěry spotřebitel má, protože právě tato informace je klíčová pro posouzení schopnosti splácet nový úvěr. Pokud ostatní tvrzené údaje odpovídají běžnému chodu věcí, není nutné, aby je poskytovatel úvěru vždy detailně ověřoval. V daném případě však nelze uzavřít, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost řádně ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, jelikož byť žalobkyně ověřila příjem žalované, nezjišťovala podrobněji podmínky stávajících úvěrů. Zároveň nezkoumala blíže náklady na bydlení v tvrzené výši částka, což zjevně neodpovídá dnešním cenám. Soud nevylučuje, že žalovaná může skutečně mít výdaje na bydlení jen v takto nízké výši, avšak bylo na žalobkyni, aby toto tvrzení ověřila a prokázala. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. . Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila, když posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla.

Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je pak absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele stanovenou v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň zjevně narušuje veřejný pořádek (pro širší dopady porušení této povinnosti; zde srov. kupř. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (shodně např. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, ve věci C-679/18 či rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. nebo sp. zn. ). Žalobkyně má tak nárok pouze na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. ve výši částka.

Soud se poté zabýval otázkou, od kdy je žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky, když s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy je neplatné ujednání i o splatnosti dluhu. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně tvrdila, že zaslala žalované email. Pouhé zaslání e-mailu, bez doložení jeho doručení, tuto jistotu neposkytuje. Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se mohla dostat do dispozice žalované, byla předžalobní výzva odeslaná dne datum prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na adresu trvalého pobytu žalované uvedenou ve smlouvě, a proto nese odpovědnost za přebírání (ale i za nepřebírání) zásilek na této adrese. Věřitel se tak doručením na tuto adresu zprostil své povinnosti zajistit, aby se výzva dostala do dispozice dlužníka, neboť doručoval na adresu, kterou žalovaná sama určila. Zásilka byla s ohledem na domněnku doby dojití podle § 573 o.z. doručena žalované dne datum. Podle obsahu předžalobní výzvy měl žalovaný dluh uhradit do tří dnů od doručení, splatnost dluhu dle této výzvy tak nastala dne datum. Soud tedy přiznal zákonné úroky z prodlení podle o. z. ve spojení s ve výši Anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena v obecné třídenní lhůtě podle

Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy, od níž své další nároky žalobkyně odvíjela.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.