Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 395/2025-32

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně,

sídlem Adresa žalobkyně,

zastoupena Jméno advokáta,

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované:Jméno žalované A

bytem Adresa žalované A

o zaplacení částky 209 493,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 74 366 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 135 127,40 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 74 366 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po částce 500 Kč splatných ke každému dvacátému dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 135 127,40 Kč s příslušenstvím, se zamítá.III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 209 493,40 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádané nároky ze smluv o úvěru, které s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba dne 9.6.2023, dne 27.6.2023 a dne 14.7.2023. Na základě smlouvy ze dne 9.6.2023 uvedená společnost žalované poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem ve smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s pevným úrokem za jejich půjčení za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 28 923 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a odměnou za flexibilní a pohodlné splácení ve výši 6 246 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet v 21 měsíčních splátkách po částce 3 334 Kč konče poslední splátkou splatnou dne 9.3.2025. Žalovaná dluh zcela neuhradila ani po splatnosti poslední splátky, na dluh celkem uhradila částku 3 334 Kč a na jistině nadále dluží částku 26 666 Kč, na poplatku 35 945,58 Kč. Jistina je dále úročena úrokem ve výši 12 % ročně od 8.6.2025 do zaplacení a úrokem z prodlení. Dále dle smlouvy vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč. Na základě smlouvy ze dne 27.6.2023 uvedená společnost žalované poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem ve smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s pevným úrokem za jejich půjčení za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a odměnou za flexibilní a pohodlné splácení ve výši 4 164 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet v 21 měsíčních splátkách po částce 2 300 Kč konče poslední splátkou splatnou dne 27.3.2025. Žalovaná dluh zcela neuhradila ani po splatnosti poslední splátky, na dluh celkem uhradila částku 2 300 Kč a na jistině nadále dluží částku 17 700 Kč, na poplatku 24 594,10 Kč. Jistina je dále úročena úrokem ve výši 12 % ročně od 26.6.2025 do zaplacení a úrokem z prodlení. Dále dle smlouvy vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. Na základě smlouvy ze dne 14.7.2023 uvedená společnost žalované poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem ve smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s pevným úrokem za jejich půjčení za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 28 923 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a odměnou za flexibilní a pohodlné splácení ve výši 6 246 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet v 21 měsíčních splátkách po částce 3 175 Kč konče poslední splátkou splatnou dne 14.4.2025. Žalovaná dluh vůbec nehradila a na jistině nadále dluží částku 30 000 Kč, na poplatku 34 587,72 Kč. Jistina je dále úročena úrokem ve výši 12 % ročně od 14.7.2025 do zaplacení a úrokem z prodlení. Dále dle smlouvy vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh dále neuhradila nic, ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní před uzavřením každé jednotlivé úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala informace o jejích rodinných, majetkových a pracovních poměrech, měsíčních příjmech a výdajích a vycházela z toho, že žalovaná před poskytnutím prvního úvěru sdělila, že je svobodná, na mateřské/rodičovské dovolené, má 1 vyživovací povinnost, její měsíční příjmy činí 15 000 Kč, má vlastní bydlení a její výdaje jsou 1 500 Kč měsíčně. Před poskytnutím druhého úvěru sdělila shodně, že je svobodná, na mateřské/rodičovské dovolené, má 1 vyživovací povinnost, její měsíční příjmy činí 13 000 Kč, má vlastní bydlení a její výdaje jsou 1 500 Kč měsíčně a dosavadní splátky úvěrů činí 3 334 Kč. Před poskytnutím třetího úvěru sdělila opět, že je svobodná, na mateřské/rodičovské dovolené, má 1 vyživovací povinnost, její měsíční příjmy činí 13 000 Kč, má vlastní bydlení a její výdaje jsou 1 500 Kč měsíčně a dosavadní splátky úvěrů činí 5 634 Kč.

3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 30.1.2026, se ani bez omluvy nedostavila. K jednání se dostavil zástupce žalobkyně.

4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Společnost právnická osoba a žalovaná spolu dne 9.6.2023 uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti téhož dne částka 30 000 Kč (žádost o spotřebitelský úvěr, smlouva o úvěru). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě včetně poplatků splácet v 21 měsíčních splátkách po 3 334 Kč. Datum poslední splátky pak vycházel na den 9.3.2025 (smlouva o úvěru, kalendář splátek). Žalovaná uhradila na dluh celkem částku 3 334 Kč (tabulka umoření dluhu). Společnost právnická osoba a žalovaná spolu dále dne 27.6.2023 uzavřely další smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti téhož dne částka 20 000 Kč (žádost o spotřebitelský úvěr, smlouva o úvěru). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě včetně poplatků splácet v 21 měsíčních splátkách po 2 300 Kč. Datum poslední splátky pak vycházel na den 27.3.2025 (smlouva o úvěru, kalendář splátek). Žalovaná uhradila na dluh celkem částku 2 300 Kč (tabulka umoření dluhu). Společnost právnická osoba a žalovaná spolu poté ještě dne 14.7.2023 uzavřely třetí smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti téhož dne částka 30 000 Kč (žádost o spotřebitelský úvěr, smlouva o úvěru). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě včetně poplatků splácet v 21 měsíčních splátkách po 3 175 Kč. Datum poslední splátky pak vycházel na den 14.4.2025 (smlouva o úvěru, kalendář splátek). Žalovaná neuhradila na tento dluh již ničeho (tabulka umoření dluhu).

6. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela uvedená společnost při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytla žalovaná; žalovaná byla v době podání všech žádostí o úvěr na mateřské/rodičovské dovolené s měsíčním příjmem 15 000 Kč, resp. 13 000 Kč a k tomu ostatní příjem 1 600 Kč. Příjmy si uvedená společnost měla ověřit z rozhodnutí o výplatě příspěvku, žádné doklady k tomu však soudu nepředložila. Pravidelné měsíční výdaje žalované stanovila odhadem na částku 1 500 Kč měsíčně, když mělo být zohledněno, že žalovaná bydlí ve vlastním. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uváděla, že je svobodná a má 1 vyživovací povinnost, nemá žádné další úvěry, kromě poskytnutých předmětných úvěrů právní předchůdkyní žalobkyně (Žádost o spotřebitelský úvěr – zákaznická karta).

7. Pohledávky z úvěrových smluv byly 28.4.2025 postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, seznam), žalovaná o tom byla vyrozuměna dopisem ze dne 28.4.2025 (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalobkyně pak žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (předžalobní výzva ze dne 29.7.2025 a podací lístek).

8. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná a netvrdila ani neprokazovala, že by na dluh u žalobkyně uhradila více, než žalobkyně tvrdila a doložila.

9. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely platné smlouvy o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu a to hned 3x. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto právní předchůdkyně žalobkyně skutečně v každém jednotlivém případě učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané; sice v žádosti o spotřebitelský úvěr zaškrtla, že ověřila příjmovou stránku žalované, nicméně žádné y k důkazům ani přes výzvu soudu nedoložila; žalobkyně pak netvrdila ani neprokazovala, že by jakkoliv ověřovala odhadované výdaje žalované, které ve všech případech byly stanoveny na částku 1 500 Kč měsíčně, což, ač žalovaná tvrdila, že bydlí ve vlastním, i tak představuje neúměrně nízkou částku, zvlášť pokud by vzala v úvahu, že je na mateřské či rodičovské dovolené a má vyživovací povinnost k malému dítěti. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že právní předchůdkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalované a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů, nikoliv jen z informací, které jí o sobě žalovaná v žádosti sdělila a odhadem stanovených výdajů, které se nemohou ani přibližovat reálné částce, kterou musí každý člověk měsíčně byť jen na stravu a hygienu vynaložit. Soud proto dospěl k závěru, že jsou smlouvy o úvěru absolutně neplatné podle zákona o spotřebitelském úvěru a a o.z..

16. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacené úvěry v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná postupně na základě absolutně neplatných smluv o úvěru obdržela celkem částku 80 000 Kč, ale uhradila na tyto dluhy právní předchůdkyni žalobkyně dosud toliko částku 5 634 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 74 366 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.

17. Jelikož ustanovení , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, , C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR ). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve splátkách po částce 500 Kč měsíčně, jež se mu jevily být přiměřené s ohledem na tvrzené poměry žalované v době žádosti o úvěry, když ty skutečné poměry žalované v tuto chvíli soudu ani žalobkyni známy nejsou. Splátky pak byly stanoveny pod ztrátou jejich výhody.

18. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle , kdy žalovaná byla ve věci úspěšnějším účastníkem, ale žádné náklady jí v něm nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.