Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 196/2025-65
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky Anonymizováno.Anonymizováno Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka a úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11,5 % ročně a ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Jméno advokáta, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, a úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá ohledně částky , částka, , ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , ohledně úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 11,5 % ročně a ohledně úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce , Jméno advokáta, , advokáta.
1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum a doplněnou v průběhu řízení domáhal po žalovanému zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka od datum do datum a úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to z titulu úvěrové smlouvy ze dne datum, na základě které žalobce poskytl dne datum žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný na poskytnutý úvěr žalobci uhradil částka.
2. Soud považuje žalobu za doručenou žalovanému v souladu s ustanoveními § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř. “). Žalovaný se po celou dobu řízení k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žádný z účastníků nedostavil a pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Soud tedy v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. o. s. ř. věc projednal, ve věci provedl dokazování a na jeho základě dospěl k následujícím zjištěním.
3. Žalobce existuje od datum a od datum patří do předmětu jeho podnikání mimo jiné činnost nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.
4. Žalobce poskytl žalovanému dne datum částku částka pod variabilním symbolem var. symbol, a to převodem na jeho účet č. č. účtu. (zjištěno ze sdělení právnická osoba.) S ohledem na předmět podnikání žalobce a absenci tvrzení účastníků, že by se mělo jednat o jiný účel poskytnutí peněžních prostředků, má soud za to, že se jednalo o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V řízení však nebylo prokázáno, jaký byl přesný obsah předmětné úvěrové smlouvy, na základě níž byla uvedená částka žalobcem žalovanému vyplacena, jelikož na prokázání tvrzení o obsahu uvedené smlouvy žalobce soudu předložil pouze elektronický dokument bez jakéhokoliv podpisu žalovaného. Dle počítačového programu se totiž jedná o (nikým) nepodepsaný elektronický dokument (připravený k podpisu). V kolonce údajů týkajících se žalovaného je sice uveden text, že dokument byl podepsán kódem, ale nelze zjistit kdo, kdy a jakým způsobem tento kód do dokumentu napsal. Tedy je nadbytečné se zabývat tím, zda na dokumentu uvedený kód byl sdělen žalobcem žalovanému, neboť nelze zjistit, kdo a kdy a jakým způsobem tento kód na dokument napsal. Soud má za prokázané, že žalobce zasílal žalovanému výzvy a upomínky k úhradě žalované částky (zjištěno z uvedených výzev a upomínek), avšak z žádného důkazu soud nezjistil, že by se kterákoliv z těchto výzev dostala do dispoziční sféry žalovaného.
5. Dle karty klienta vedené žalobcem žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru zjistil, že žalovaný má 1 dítě, je zaměstnán a jeho příjem činí částka a příjem ostatních členů domácnosti částka a splátky jiným společnostem činí částka, avšak není v ní uvedeno, na základě jakých důkazů tyto informace žalobce ověřoval. Žádný další údaj o výdajích žalovaného v kartě uveden není. Soudu nebyl předložen žádný doklad týkající se žalovaného, na základě něhož žalobce ověřoval pravidelné příjmy nebo běžné výdaje žalovaného, přičemž soudu je úřední činnosti známo, a to ze spisu spisová značka, kdy věc je přidělená stejné soudkyni, že žalobce uplatňuje za žalovaným pohledávku z úvěrové smlouvy uzavřené již datum.
6. Z dalších provedených důkazů soud již žádné další skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci nezjistil.
7. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku a sjednaných poplatků na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „OZ “), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění od datum (dále jen „ZSÚ “).
8. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citované právní předpisy soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému dne datum částku částka jako spotřebitelský úvěr, ale nebylo prokázáno, v jakém znění byla smlouva o úvěru uzavřena. I v případě, že by bylo prokázáno, že byla uzavřena v žalobcem tvrzeném znění, pak soud konstatuje, že nebylo prokázáno, že by žalobce ověřoval před poskytnutím uvedených peněžních prostředků úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 ZSÚ . Soud by tudíž takovou smlouvu o úvěru musel soud považovat za neplatnou ve smyslu § 87 ZSÚ . Žalobce tak neprokázal, že by měl z uvedené smlouvy vůči žalovanému vedle nároku na vrácení poskytnuté jistiny ještě jiné nároky. Jelikož žalobce tvrdil, že žalovaný zaplatil na uvedený úvěr pouze částku částka, a v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný uhradil vyšší částku, je žalovaný povinen vrátit žalobci rozdíl mezi uvedenými částkami, což je částka. Soud proto žalobě ohledně této částky vyhověl. Zároveň žalobci přiznal dle § 1970 OZ a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i úrok z prodlení z této částky v zákonné sazbě ode dne datum, což je den následující po doručení žaloby žalovanému, kterýžto den soud považuje za první den prodlení žalovaného, jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by se jakákoliv výzva žalobce k úhradě žalované částky dostala do dispoziční sféry žalovaného před doručením žaloby. (výrok I.)
11. Ve zbývající části soud žalobu z výše uvedených důvodů zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V tomto řízení byl úspěšnější žalobce, proto mu soud přiznal poměrnou náhradu nákladů řízení. Co se týká základu pro výpočet úspěšnosti žalobce ve sporu, tak soud vyšel z částky částka. Jelikož žalobce byl úspěšný ohledně částky částka (přiznaná jistina), tak jeho úspěch ve sporu činil 67,10 % a má proto právo na náhradu 34,20 % svých účelně vynaložených nákladů řízení (67,10 % úspěch - 32,90 % neúspěch). Náklady žalobce činily částka a sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku za řízení ve výši částka a z nákladů na zastoupení advokátem ve výši částka. Advokátovi totiž náleží odměna ve výši částka stanovená dle § 14b bodu 1 položka 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po částka (tj. převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba včetně doplnění), paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši částka za uvedené tři úkony po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměn a náhrad advokáta, tj. 21 % z částky částka, ve výši částka. Poměrná část z částky částka v rozsahu 34,20 % tak činí po zaokrouhlení na celé koruny částka. (výrok III.)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím zdejšího soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.