Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 88/2025-110
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 16 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 500 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Soud žalobu zamítá pro 14,75% úrok z prodlení ročně z částky 16 500 Kč od 20. 6. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 500 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Soud žalobu zamítá pro 14,75% úrok z prodlení ročně z částky 16 500 Kč od 20. 6. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá částky 16 500 Kč s 14,75% úrokem z prodlení ročně z 16 500 Kč od 20. 6. 2024 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytla žalované dle smlouvy o úvěru č. hodnota sjednané mezi právnická osoba, a žalovanou prostředky komunikace na dálku dne 20. 5. 2024, bezhotovostně na účet č. č. účtu částku 20 000 Kč. Žalovaná byla povinna k vrácení uvedené částky společně s úrokem z úvěru 5 570 Kč do 19. 6. 2024. Protože žalovaná uhradila pouze 3 500 Kč, a to dne 1. 8. 2024 částku 1 000 Kč, dne 16. 8. 2024 částku 500 Kč, dne 30. 8. 2024 částku 1 000 Kč, dne 8. 9. 2024 částku 500 Kč a dne 17. 9. 2024 částku 500 Kč, dostala se do prodlení, požaduje žalobkyně také úrok z prodlení. Původně se žalobkyně domáhala částky 25 570 Kč (20 000 Kč poskytnutá jistina a 5 570 Kč sjednaný poplatek z úvěru) včetně 14,75% úroku z prodlení z 25 570 Kč od 20. 6. 2024 do zaplacení, po opakované výzvě soudu k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, o čemž bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 12. 9. 2025, č. j. 4 C 88/2025 - 98. Žalovaná částka 16 500 Kč představuje poskytnutou a žalovanou nevrácenou jistinu úvěru. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované, když odkázala na čl. 1.2, 7.11, 7.12 a čl. 8 obchodních podmínek, dle čehož byla žalovaná společností právnická osoba, lustrována v rejstřících, dále tato společnost vycházela z žalovanou tvrzených příjmů a výdajů, žalobkyně však nedisponuje doklady o tomto způsobu ověřování úvěruschopnosti žalované.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu.
5. Dne 20. 5. 2024 došlo mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO IČO, k uzavření ujednání, zvaného smlouva o úvěru č. hodnota, dle kterého sjednaly spotřebitelský, neúčelový, jednorázově dne 19. 6. 2024 splatný (to je úvěr na 30 dnů), úvěr ve výši 20 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 279,83 %, RPSN 1141,20 %. Úvěr bude poskytnut bezhotovostně na bankovní účet č. č. účtu. Toto ujednání je uzavřeno elektronicky, podpis žalované je učiněn uvedením kódu zaslaného na telefonní číslo. Ačkoliv žalobkyně doložila dodatek č. 1 k této smlouvě, částka, které se domáhá v tomto soudním řízení, z dodatku nevychází (proto z něj soud nečinil žádná zjištění rozhodná pro posouzení této věci). K obsahu ujednání dále obchodní podmínky právnická osoba, které upravují možnost právnická osoba, požadovat okamžité zesplatnění celé dlužné částky v případě prodlení žalované, dále upravují, že žádostí o úvěr klient prohlašuje a potvrzuje, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není v exekuci či insolvenci a není v tíživé finanční situaci. Tyto obchodní podmínky nejsou dlužníkem (žalovanou) nijak podepsány. Z výpisu z bankovního účtu právnická osoba., soud zjistil, že dne 12. 3. 2024 byla ve prospěch tohoto účtu připsána ověřovací platba 0,01 Kč z bankovního účtu č. účtu označeném jménem a příjmením žalované, dále že dne 20. 5. 2024 byla vyplacena částka 20 000 Kč ve prospěch bankovního účtu žalované. Sdělením právnická osoba., soud zjistil, že bankovní účet č. č. účtu je účtem žalované, který byl založen 10. 6. 2017 a je stále aktivní. Z výpisu k tomuto účtu za dobu od ledna 2024 do května 2024 soud zjistil, že žalovaná čerpala peněžní prostředky i od jiných nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, a to dne 12. 5. 2024 částku 11 500 Kč od právnická osoba., dne 9. 5. 2024 částku 5 000 Kč od právnická osoba, dne 30. 4. 2024 částku 15 000 Kč od právnická osoba., dne 13. 3. 2024 částku 6 000 Kč od právnická osoba, dne 12. 3. 2024 částku 10 000 Kč od právnická osoba Bylo potvrzeno, že jí byla dne 20. 5. 2024 připsána částka 20 000 Kč od právnická osoba Dopisem ze dne 23. 7. 2024 právnická osoba, žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky a oznámila jí její zesplatnění. Dne 6. 12. 2023 byla mezi právnická osoba, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, sjednána smlouva o postoupení pohledávek, dle které má postupitel zájem postupovat na postupníka dílčími smlouvami pohledávky z úvěrů, které má a bude mít za svými klienty (coby úvěrovanými). K postoupení pohledávek dojde dle sjednané dílčí smlouvy, přičemž její sjednání je upraveno tak, že smlouva o postoupení pohledávek je návrhem postupníka na uzavření dílčích smluv, který je platný po celou dobu trvání této smlouvy, postupitel má právo přijímat návrh na sjednání dílčí smlouvy po celou dobu trvání této smlouvy, a to tak, že 5. den každého kalendářního měsíce, je-li takový den pracovním dnem, nebo nejblíže následující pracovní den, zašle postupníkovi emailem datovou pásku, okamžikem doručení uvedené datové pásky je sjednána dílčí smlouva o postoupení pohledávek, jak jsou uvedeny v datové pásce, aniž by bylo třeba jakéhokoliv úkon postupníka. Datová páska je datovým souborem, který obsahuje jednotlivé postupované pohledávky. Smlouva o postoupení pohledávek je sjednána na dobu určitou od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024. Dle doloženého výtisku datové pásky, ve kterém je uvedena pohledávka za žalovanou pod č. hodnota ve výši 25 570 Kč, tak byla postoupena pohledávka vůči žalované na žalobkyni. Dopisem ze dne 18. 12. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni. Výzvou ze dne 18. 12. 2024 byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání dlužné částky (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání).
6. Závazkový vztah, vzniklý dne 20. 5. 2024 mezi právnická osoba, a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
7. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.
8. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1 , poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b) , se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4 , poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.
11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném od 1. 1. 2024), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném od 29. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Soud je povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18.
14. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
15. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , § 87 zákona č. 257/2016 Sb. upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se nabízel § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
16. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Postoupení pohledávek je upraveno v § 1879 an. o. z.
18. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná částka byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Mezi právnická osoba, a žalovanou byla dne 20. 5. 2024 uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 an. o. z.), na základě které poskytla právnická osoba, žalované bezhotovostně převodem na bankovní účet 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě dlužné částky do 18. 12. 2024, avšak dostala se do prodlení, když v době od 1. 8. 2024 do 17. 9. 2024 zaplatila dílčími platbami pouze 3 500 Kč. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr, o komerčně nazývaný „rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. právnická osoba, mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně v tomto ohledu přes poučení soudu uvedla toliko obecná tvrzení s odkazem na obchodní podmínky, ničeho, ač je to její zákonnou povinností, nedoložila. S ohledem na uvedené má soud za to, že právnická osoba, nedostála své zákonné povinnosti, a proto je smlouva č. hodnota sjednaná dne 20. 5. 2024 absolutně neplatná. Žalovaná je tak povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení. Žalovaná je tak povinna vydat žalobkyni 16 500 Kč, neboť žalované byla poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaná dosavadně vrátila 3 500 Kč (to je částku, která zůstala předmětem podané žaloby poté, co žalobkyně vzala žalobu částečně zpět poté, co byla soudem vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, pokud původně požadovala 25 570 Kč). V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (kdy soud posuzuje dobu přiměřenou možnostem žalované ke vrácení bezdůvodného obohacení). Soud má současně za to, že přiznání úroků z prodlení by bylo v rozporu s principem poctivosti (§ 6 až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazku, zcela (a záměrně) pomíjena. Protože se však žalovaná v řízení nevyjádřila, soud nemohl řádně posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jejím možnostem ke splacení bezdůvodného obohacení. Proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl (výrok II.).
19. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř. o. s. ř. , o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. (řízení bylo částečně zastaveno pro zavinění na straně žalobkyně, neboť ta se rozhodla upustit od žalování částky poté, co byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, uvedené znamená, že v rozsahu, ve kterém bylo řízení částečně zastaveno, by jinak byla žaloba částečně zamítnuta). Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 ). V této věci byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 52 %, žalovaná byla úspěšná v rozsahu 48 %. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.