Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
70A7B3692D7A2393C1258DD1004D4DC4.html
HTML · 14.87 KB
No categories available
21 Cdo 2840/2025
21 Cdo 2840/2025-284
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce L. Š., zastoupeného Mgr. Irenou Bohatou, advokátkou se sídlem v Plzni, náměstí Republiky č. 202/28, proti žalované Západočeské univerzitě v Plzni, se sídlem v Plzni, Univerzitní č. 2732/8, IČO 49777513, zastoupené Mgr. Ing. Janem Havlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Truhlářská č. 1104/13, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 20 C 110/2023 , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. června 2025, č. j. 13 Co 136/2025 -243, takto:
Odůvodnění:
1. Okresní soud Plzeň-město rozsudkem ze dne 22. 11. 2024, č. j. 20 C 110/2023 -211, rozhodl, že výpověď z pracovního poměru ze dne 22. 2. 2023, kterou obdržel žalobce od žalované, je neplatná (výrok I), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 41 268 Kč k rukám zástupkyně žalobce (výrok II).
2. K odvolání žalované Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 12. 6. 2025, č. j. 13 Co 136/2025 -243, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 5 021,50 Kč k rukám zástupkyně žalobce (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná ve lhůtě stanovené v § 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “) dovolání. V podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 16. 2. 2026 dovolatelka navrhla odložení právní moci napadeného rozsudku v rozsahu jeho výroku I. Návrh odůvodnila tím, že je souběžně vedeno řízení o náhradu mzdy v celkové výši 3 424 020 Kč s příslušenstvím, jehož právní základ je zcela závislý na tom, zda napadený rozsudek odvolacího soudu v projednávané věci bude či nebude zrušen či změněn. Uvedla, že pravomocný rozsudek, jímž by bylo žalobě o náhradu mzdy vyhověno dříve, než dovolací soud rozhodne o podaném dovolání, by v případě vyhovění dovolání znamenal zásah do jejích práv, který by bylo možno napravit jen žalobou na obnovu řízení. Uvedený postup by představoval nejen další časovou a finanční zátěž pro obě strany, ale také nejistotu jejich vzájemných práv a povinností.
4. Podle § 243 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
5. Podle ustálené judikatury soudů chce-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel dosáhnout toho, aby nenastaly právní účinky vyplývající z právního úkonu (nyní právního jednání) o rozvázání pracovního poměru, musí podat žalobu o určení jeho neplatnosti nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 1968, sp. zn. 6 Cz 5/68 , uveřejněný pod č. 40/1969 Sb. rozh. obč., rozsudek býv. Nejvyššího soudu SSR ze dne 28. 5. 1980, sp. zn. 6 Cz 8/80 , uveřejněný pod č. 43/1982 Sb. rozh. obč. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 1997, sp. zn. 2 Cdon 475/96 , uveřejněný pod č. 75/1997 v časopise Soudní judikatura).
6. Nepodal-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel u soudu žalobu o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, skončil pracovní poměr mezi účastníky podle tohoto právního úkonu (nyní právního jednání), i kdyby šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru. Po marném uplynutí dvouměsíční lhůty právo na určení neplatnosti právního úkonu (nyní právního jednání) o rozvázání pracovního poměru zanikne, a soud se tedy již nemůže zabývat posouzením otázky platnosti tohoto právního úkonu (nyní právního jednání), a to ani formou předběžné otázky; nebyla-li neplatnost právního úkonu (nyní právního jednání) o rozvázání pracovního poměru určena pravomocným rozhodnutím soudu, musí soud v případném jiném řízení mezi účastníky vycházet z toho, že pracovní poměr účastníků byl rozvázán platně (srov. například již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 1997, sp. zn. 2 Cdon 475/96 ).
7. Z uvedeného vyplývá, že závěr o věcné opodstatněnosti nároku žalobce na náhradu mzdy nebo platu podle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce , jehož základním předpokladem je (vedle oznámení zaměstnance, že trvá na dalším zaměstnávání) neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele výpovědí, závisí na rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru, kterou dala dovolatelka žalobci, je neplatná. Pravomocný rozsudek, kterým by bylo žalobě na náhradu mzdy vyhověno dříve, než bude dovolacím soudem v projednávané věci rozhodnuto o podaném dovolání, by potom – za situace, kdy by dovolacím soudem bylo rozhodnuto o změně nebo zrušení rozsudku odvolacího soudu – znamenal zásah do práv dovolatelky, který by bylo možné napravit jen žalobou na obnovu řízení [srov. § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. ].
8. Nejvyšší soud proto shledal, že napadeným rozhodnutím odvolacího soudu by dovolatelka mohla být závažně ohrožena ve svých právech, a vzhledem k tomu, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé), že právní moc rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 6. 2025, č. j. 13 Co 136/2025 -243, ve výroku I o věci samé, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalované [§ 243 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. ].
9. Z důvodu transparentnosti rozhodování považuje Nejvyšší soud za nutné seznámit účastníky s tím, že předseda senátu Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., působí v rámci své akademické činnosti na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni. Samotný pracovněprávní vztah k Západočeské univerzitě nepovažuje za důvod vyloučení soudce, neboť obdobně bylo pro všechny soudce již dovozeno, že nejsou bez dalšího vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, kde v občanském soudním řízení vystupuje za stát jako organizační složka právě ten soud, u něhož působí (srov. usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 31 Nd 209/2009 , uveřejněné pod č. 65/2010 Sb. rozh. obč.). Protože nemá žádný vztah k projednávané věci ani k lidem, kteří podle dosavadního obsahu spisu ve věci a v soudním řízení vystupují, nebude činit oznámení předsedovi soudu podle § 15 odst. 1 věty prvé o. s. ř. o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 3. 2026
Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. předseda senátu