Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 368/2026

21 Cdo 368/2026-353

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněné Česká spořitelna, a. s. se sídlem v Praze 4, Olbrachtova č. 1929/62, IČO 45244782, proti povinné Areál Zákolany, s. r. o. se sídlem v Zákolanech, č. p. 103, IČO 06265171, zastoupené Mgr. Jiřím Maškem, advokátem se sídlem v Plzni, Pod Všemi svatými č. 427/17, pro 10 134 799,83 Kč s příslušenstvím, prodejem zástavy, o návrhu povinné na vstup vedlejšího účastníka do řízení, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. října 2025, č. j. :

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Usnesením ze dne 6. 10. 2025, č. j. -287,

Krajský soud v Praze potvrdil usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 13. 8. 2025, č. j. -279, jímž tento soud nepřipustil vstup vedlejšího účastníka Úřadu evropského veřejného žalobce do řízení na straně povinné. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že předpokladem pro možnost vedlejšího účastenství je skutečnost, že třetí osoba neodmítne vstoupit do řízení jako vedlejší účastník, popř. že „projeví vůli do řízení vstoupit“.

2. Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání. Namítla, že soud prvního stupně je povinen dle zprostředkovat vedlejšímu účastníku řízení výzvu, jejíž obsah má formulovat účastník řízení, který o vstup vedlejšího účastníka usiluje, neboť soud nemůže presumovat důvody vedlejší intervence. Soud však namísto výzvy povinné, která ji ani neměla možnost soudu včas předat, zaslal Úřadu evropského veřejného žalobce „naprosto zavádějící a bezvýznamné informace, naopak ty podstatné neuvedl“. Takový postup nemá dle dovolatelky oporu v . Uvedla, že o otázce, zda má výzvu formulovat soud nebo účastník řízení, který o vedlejší intervenci usiluje, dovolací soud doposud nerozhodoval. Navrhla, aby Nejvyšší soud odložil právní moc napadeného usnesení do rozhodnutí o dovolání, zrušil napadené usnesení a věc vrátil Krajskému soudu v Praze k dalšímu rozhodnutí o věci.

3. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) projednal dovolání povinné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

4. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

5. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

6. Dovolání není přípustné, neboť nejsou splněny předpoklady jeho přípustnosti podle vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu na vyřešení otázky vymezené v dovolání nazávisí.

7. Dovolatelka při formulování svých námitek přehlédla, že rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na právním závěru, že vedlejší účastenství je možné pouze za předpokladu, že třetí osoba neodmítne svoji účast, popř. sama projeví vůli se řízení jako vedlejší účastník účastnit, přičemž tato podmínka nebyla v řízení splněna.

8. Tento (stěžejní) právní závěr však dovolatelka nenapadá; obsah jejího dovolání se zcela míjí s nosnými důvody rozhodnutí odvolacího soudu. Skutečnost, že v dovolání vymezenou otázku odvolací soud řešil a že jeho rozhodnutí na jejím řešení závisí (pro napadené rozhodnutí bylo určující), je přitom jedním z předpokladů přípustnosti dovolání podle (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. ).

9. Dovolatelka ve skutečnosti brojí proti procesnímu postupu, který měl k vyřešení pro rozhodnutí klíčové otázky vést; prostřednictvím těchto námitek dovolatelka uplatňuje tzv. jiné vady řízení ve smyslu ustanovení ; k takovým vadám však může dovolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení věty druhé – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné. Uvedený předpoklad však v projednávané věci naplněn není.

10. Ostatně ani soud prvního stupně, ani soud odvolací se vytýkaného pochybení nedopustily; jak vyplývá ze spisu, zejména potom z obsahu přípisu soudu prvního stupně Úřadu evropského veřejného žalobce a dokumentů k přípisu přiložených (č. l. 276 spisu) a reakce Úřadu evropského veřejného žalobce na tuto výzvu (č. l. 278 spisu), úřad měl k dispozici veškeré potřebné dokumenty (návrh na zastavení exekuce, návrh na přistoupení úřadu jako vedlejšího účastníka apod.), takže se mohl ke své případné účasti fundovaně a se znalostí věci vyjádřit, což také učinil.

11. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinné podle ustanovení odmítl.

12. Dovolatelka v dovolání navrhla odklad právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Uvedené závěry jsou přijatelné i ve vztahu k návrhu na odklad právní moci. Návrhem dovolatelky na odklad právní moci se proto Nejvyšší soud nezabýval.

13. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 3. 2026

JUDr. Marek Cigánek předseda senátu