Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 111/2026

22 Nd 111/2026-844

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně K.M. spol. s r. o. v likvidaci, se sídlem v Praze 1, Křižovnické náměstí 193/2, IČO63990865, zastoupené Mgr. et Mgr. Janou Taschnerovou, advokátkou se sídlem v Berouně, Slapská 131, proti žalovaným 1) A. M., 2) V. B., o zaplacení 18 024 790 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze vznesené žalovaným 2) a o přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci, takto:

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2025, č. j. -770, byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaných domáhala zaplacení částky 18 024 790 Kč s příslušenstvím, a dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Proti tomuto rozsudku podala v zákonné lhůtě odvolání žalobkyně. Odvolání má být projednáno a ve věci rozhodnuto Vrchním soudem v Praze, u nějž je vedena pod sp. zn. ; věc mábýt projednána a rozhodnuta v senátě podle platného rozvrhu práce, a sice ve složení Mgr. Milena Filingerová, předsedkyně senátu, a soudkyně Mgr. Kateřina Černá a Mgr. Šárka Hájková.

2. V průběhu odvolacího řízení žalovaný 2) vznesl námitku podjatosti jmenovaných soudkyň Vrchního soudu v Praze a dále „všech soudců Vrchního soudu v Praze“. Uvedenou námitku odůvodnil ohledem na opakované poškozování žalovaných u Vrchního soudu v Praze a rovněž pochybnostmi o postupu soudu a jeho nestrannosti ve vztahu k žalovaným. Vytýkal přitom soudu jako nepřijatelný postup spočívající v tom, že včas nebyl informován, shodně jako žalovaný 1), o odročení jednání odvolacího soudu, jež bylo nařízeno na 13. 1. 2026 v 10.00 hod., a žalovaný 2) se k němu osobně dostavil. Přitom se jednalo o den, kdy bylo meteorology hlášeno kalamitní počasí (námraza, náledí) a žalovaný 2) vážil cestu k soudu zcela zbytečně. Informaci o odročení jednání dostal v budově soudu ažs půlhodinovým zpožděním a vyrozumění o odročení jednání mu bylo do datové schránky doručeno téhož dne až v 17.11 hod. Pochybnosti o nestrannosti soudců Vrchního soudu v Praze dále žalovaný 2) odůvodnil dřívějším postupem jiného senátu odvolacího soudu, který nařízené jednání odročil 24 hodin před jeho konáním, aby následně dříve vydaný rozsudek soudu prvního stupně (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2018, č. j. -565) po uplynutí jednoho roku zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Milena Filingerová, Mgr. Kateřina Černá aMgr. Šárka Hájková, které jsou členkami senátu 12 Cmo Vrchního soudu v Praze příslušného podle rozvrhu práce rozhodovat danou věc, ve vyjádření shodně uvedly, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení a ani k zástupkyni žalobkyně a nejsou jim známy žádné skutečnosti, jež by odůvodňovaly jejich vyloučení z projednání dané věci. Soudkyně Mgr.Šárka Hájková dále doplnila, že jednání u odvolacího soudu nařízené na 13. 1. 2026 bylo odročeno z důvodu nepříznivé klimatické situace předpovídané na uvedený den. Oodročení jednání nemohl být žalovaný 2) včas informován jinak než prostřednictvím doručení do datové schránky, neboť jiný kontakt na sebe neuvedl. Ve dnech 12. 1. až 14. 1. 2026 přitom docházelo k výpadkům sítě, a tedy i nefunkčnosti datových služeb, kteroužto situaci nebylo možné ze strany soudu ovlivnit.

4. Podle ustanovení , , (dále „ “) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

5. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ).

6. Poměr k věci ve smyslu ustanovení může vyplývat především zpřímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, vněmžsoudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce, či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např.kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal ověci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský, či naopak zjevně nepřátelský (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. – označená usnesení, stejně jako dále uvedená rozhodnutí dovolacího soudu, jsou přístupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz).

7. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, respektive když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude s to nezávisle a nestranně rozhodovat (viz kupř. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. , jež je přístupné na internetových stránkách Ústavního soudu https://nalus.usoud.cz, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2009, sp. zn. ).

8. Z argumentů žalovaného 2), jimiž odůvodnil námitku podjatosti vůči výše uvedeným soudkyním Vrchního soudu v Praze, nelze usuzovat na to, že by v projednávané věci byldůvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když nenastínil existenci okolností, jež by umožňovaly přesvědčivě učinit závěr, že má kterákoliv z nich k věci, k účastníkům řízení či zástupkyni žalobkyně poměr bránící nezaujatému rozhodování. Důvodem kvyloučení soudce přitom dále nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce vřízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech ( ). Ostatně předestřený důvod, v němž žalovaný 2) shledal důvod pro vyslovení pochybností onepodjatosti jmenovaných soudkyň, nelze ani postupem v řízení o projednávané věci vesmyslu ustanovení považovat, neboť se nijak nepříznivě nedotkl procesních práv, jež zákon účastníku řízení přiznává, ale představoval toliko administrativní čiorganizační opatření, respektive nedopatření, jehož příčinu ovšem v osobách členek senátu 12 Cmo Vrchního soudu v Praze rozhodně nelze spatřovat.

9. Z naznačených důvodů Nejvyšší soud, rozhodující podle ustanovení větaprvní , vznesenou námitku podjatosti shledal neopodstatněnou.

10. Pro úplnost se jeví vhodným dodat, že požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se přitom z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; soud rozhodující o námitce podjatosti k námitce směřující protijiným soudcům téhož soudu nepřihlíží (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. ).

11. Nelze tudíž paušálně rozhodnout o podjatosti všech soudců daného soudu tehdy, neodůvodní-li účastník námitku podjatosti vůči všem konkrétním soudcům tak, aby závěr ojejich podjatosti či nedostatku nestrannosti vyslovený nadřízeným soudem mohl vést k postupu dle ustanovení , tj. k přikázání věci jinému soudu proto, že žádný ze soudců daného soudu nemůže věc projednat a rozhodnout o ni (delegace nutná). Proto není žádného důvodu k návrhu žalovaného 2) přikázat věc k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci.

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. 3. 2026

JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. předseda senátu