Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tdo 195/2026

8 Tdo 195/2026-336

USNESENÍ

R. P.

takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného R

. P.

odmítá

.

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1.

Rozsudkem

Okresního soudu v Bruntále ze dne 10. 9. 2025, sp. zn. , byl obviněný R

. P.

(dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody na 1 rok, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to věcí konkretizovaných ve výroku rozsudku. V dalším bylo podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto i o náhradě škody poškozeným Alfa street company, s. r. o., se sídlem Wolkerova 1585/5, Prostějov, Správa železnic, státní organizace, se sídlem Dlážděná 1003/7, Praha 1, a P

. S.

2.

Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání směřující proti výroku o trestu. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne

5. 11. 2025, sp. zn.

, podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl.

II. Dovolání a vyjádření k němu

3.

Proti

usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 11. 2025, sp. zn. , podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, v němž odkázal na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že ve vztahu k rozhodným skutkovým zjištěním nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy.

4.

Konkrétně dovolatel uvedl, že 31. 7. 2025 mu bylo za přítomnosti obhájce umožněno prostudovat spis. Obhájce po prostudování spisu žádal o opětovný výslech obviněného, ale policejní orgán jeho návrh zamítl s tím, že obviněný byl již 12. 7. 2025 vyslýchán, přičemž v té době nebyl dán právní důvod pro přítomnost obhájce. Obviněný měl za to, že postupem policejního orgánu bylo porušeno ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř., neboť zajišťoval důkazy jen v jeho neprospěch a nevyvinul žádné úsilí k tomu, aby byly zjištěny také důkazy v jeho prospěch. Takovým důkazem by bylo i provedení výslechu obviněného za přítomnosti jeho obhájce. Obviněný vytkl, že nemohl využít jeho služeb v době, kdy již byl omezen na svobodě.

5.

Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil

usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 11. 2025, sp. zn. , jakož i rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 10. 9. 2025, sp. zn.

9/2025,

a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k dovolání obviněného připomněl, že podle rozhodnutí uveřejněného pod č. rozh. tr. je nepřípustné dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle tr. ř. a ani neměl povinnost jej přezkoumat podle , 3 tr. ř. V dané věci obviněný řádný opravný prostředek výlučně zaměřil proti výroku o vině z rozsudku soudu prvního stupně. Jelikož podatel své dovolání aktuálně směřuje „toliko“ proti nezměnitelnému a vykonatelnému výroku o vině z rozsudku prvoinstančního soudu, který nabyl první moci v důsledku vydání usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 11. 2025, č. j. -290, je zřejmé, že se jedná o nepřípustný mimořádný opravný prostředek.

7.

Proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného R

. P.

odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné.

III. Přípustnost dovolání

8.

Nejvyšší soud coby soud dovolací při posuzování podaného dovolání především zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání obviněného podle § 265a tr. ř., přičemž shledal, že dovolání přípustné není.

9.

Dovoláním lze podle § 265a odst. 1 tr. ř. napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Rozhodnutím ve věci samé se rozumí rozhodnutí vyjmenovaná v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. Předpokladem přípustnosti tedy je, aby proběhlo řízení před soudem prvního stupně, aby ve věci rozhodl soud druhého stupně a vydal některé z rozhodnutí majících povahu rozhodnutí ve věci samé, a aby dovolání nebránily žádné překážky (zejména podle § 265a odst. 3, 4 tr. ř.).

10.

Odvolací řízení spočívá na principu vázanosti odvolacího soudu obsahem podaného odvolání, resp. vytýkanými vadami. Podle § 254 odst. 1 tr. ř. nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253 tr. ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. Oddělitelnými výroky jsou takové výroky, které lze samostatně přezkoumat a v případě zjištěné vady i samostatně zrušit; podle praxe soudů jsou jimi např. výrok o trestu, výrok o náhradě škody (event. chybějící výrok o náhradě škody) apod.

11.

V těchto souvislostech nelze nezaznamenat, že zásada vyjádřená v ustanovení § 254 odst. 1 tr. ř. je prolomena v navazujících odst. 2 a 3, podle nichž mají-li však vytýkané vady svůj původ v jiném výroku než v tom, proti němuž bylo podáno odvolání, přezkoumá odvolací soud i správnost takového výroku, na který v odvolání napadený výrok navazuje, jestliže oprávněná osoba proti němu mohla podat odvolání (§ 254 odst. 2 tr. ř.), nebo jestliže oprávněná osoba podá odvolání proti výroku o vině, přezkoumá odvolací soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti těmto výrokům podáno odvolání (§ 254 odst. 3 tr. ř.). O takové situace v posuzovaném případě evidentně nešlo. Podmínky pro aplikaci § 254 odst. 3 tr. ř. nebyly dány, poněvadž odvolání proti výroku o vině oprávněnou osobou podáno nebylo, a nebyly splněny ani podmínky pro použití § 254 odst. 2 tr. ř. Podmínkou přezkoumání odvoláním nenapadeného výroku ve smyslu § 254 odst. 2 tr. ř. je vada zjištěná ve výroku napadeném, která spojuje svým původem oba výroky; vada této povahy však zjištěna nebyla.

12.

Z obsahu spisu Okresního soudu v Bruntále sp

. zn. se podává, že proti rozsudku soudu prvního stupně obviněný podal prostřednictvím obhájce odvolání výlučně proti výroku o trestu, proti výroku o vině nebrojil. Namítl v něm, že uložený trest je nepřiměřeně přísný, nezohledňující všechny polehčující okolnosti, především jeho prohlášení viny (č. l. 265, 266, 287

a verte

). Jestliže bylo odvolání podáno pouze proti oddělitelnému výroku o trestu v rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost toliko tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo, aniž byl přitom s ohledem na povahu vad vytýkaných v odvolání v konkrétním případě povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř., mohl dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud povinen přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. tr., usnesení téhož soudu ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. , ze dne 11. 2. 2004, sp. zn. aj.). Obviněný mohl proto podat dovolání jen proti výroku o trestu.

13.

Obviněný však uplatnil v dovolání výhrady výlučně proti výroku o vině. Jestliže se domníval, že nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, že soud prvního stupně nesprávně hodnotil provedené důkazy, když neshledal vadu v postupu policejního orgánu, který nevyhověl návrhu na opakovaný výslech obviněného v přítomnosti obhájce, neměl činit prohlášení viny. Skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze napadat opravným prostředkem a v rozsahu, v jakém soud přijal prohlášení viny, obviněný v zásadě nemohl podat ani odvolání proti výroku o vině [§ 206c odst. 7 věta druhá tr. ř., 246 odst. 1 písm. b) tr. ř.]. Dovolatel tudíž pochybil, uplatnil-li skutkovou námitku svým způsobem směřující proti výroku o vině až v řízení o dovolání. Dovolání obviněného proti výroku o vině, který odvolací soud nepřezkoumával podle § 254 odst. 1 tr. ř. a nebyl povinen přezkoumat podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř., není přípustné. Jiný závěr by byl v kolizi s podstatou a funkcí dovolání (k tomu viz usnesení Ústavního soudu ze d

ne 18. 11. 2003, sp. zn. ).

14.

Nejvyšší soud proto nepřípustné dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. Rozhodl tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. 3. 2026

JUDr. Věra Kůrková

předsedkyně

senátu