Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 257/2025-28
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., Anonymizováno IČO žalobkyně Anonymizováno Adresa žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokáta Anonymizováno Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, Anonymizováno Datum narození žalovaného Anonymizováno Adresa žalovaného
pro 58 454,51 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, správně pouze částku částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, správně pouze částku , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum ve znění doplnění ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalovaný dne datum uzavřel Anonymizováno Anonymizováno, (dále jen jako „právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty bezhotovostním převodem na bankovní účet č. č. účtu peněžní prostředky ve výši částka, přičemž poskytnutý úvěr měl být splacen nejpozději dne datum. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného skrze lustraci žalovaného v příslušných databázích a poměřil žalovaným tvrzené výdaje a příjmy. Úvěr byl poskytnut tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě takto zjištěných skutečností neměl právní předchůdce žalobkyně důvodné pochyby ohledně platební schopnosti žalovaného. Žalovaný se dostal se splacením úvěru do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši částka spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně žalovaného marně vyzývala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “) nevyjádřil. Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
právnická osoba rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:
5. Z úvěrové smlouvy ze dne datum soud zjistil, že na základě smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši částka a žalovaný měl tento úvěr splatit v minimálních měsíčních splátkách. Z přehledu výběrů a plateb z úvěrového účtu a potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že žalovanému byl úvěr vyplácen na účet č. č. účtu a žalovaný dosud žalobkyni neuhradil na jistině úvěru částku částka. Ze zprávy právnická osoba. ze dne datum vzal soud za prokázané, že účet č. č. účtu je veden na jméno žalovaného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně dodatku č. hodnota a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, předžalobní upomínkou z téhož dne a souvisejícím poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn a též byl žalobkyní vyzván k vyrovnání předmětného dluhu včetně smluvního i zákonného příslušenství. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.
6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaný postupně čerpal finanční prostředky od právního předchůdce žalobkyně v celkové výši částka. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, přičemž žalovaný byl stejným dopisem vyzván i k úhradě dosud nesplacené částky. Žalovaný na dluh v celkové výši částka žalobkyni dále nic nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne datum.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
Podle § 1879 občanského zákoníku , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 2991 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Soud nicméně dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ust. § 580 o. z., neboť právní předchůdce žalobkyně řádně nezkoumal, respektive chybně vyhodnotil, před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně v žalobě a jejím doplnění sice tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně před uzavíráním smlouvy ověřoval úvěruschopnost žalovaného na základě poměřování výdajů a příjmů žalovaného a lustrací žalovaného v příslušných databázích, nicméně ani přes výzvu soudu (obsaženou v usnesení Okresního soudu ve adresa ze dne datum, č. j. spisová značka) žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, z nichž by bylo prokazatelné, že právní předchůdce žalobkyně si jakýmkoliv způsobem ověřil příjmy a výdaje žalovaného. Soud proto s ohledem na skutečnost, že žalobkyni se nepodařilo zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy prokázat, posoudil žalobkyní předloženou smlouvu o revolvingovém úvěru jako absolutně neplatnou dle § 86 odst. 1 ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinnost vrátit (pouze) úvěrem poskytnutou jistinu. Žalobkyně tedy nemá nárok na sjednané úroky a poplatky, jak dovodil i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka. V důsledku toho žalovanému vznikla povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši částka (§ 2991 o. z.), kdy žalovaný neuhradil na tuto částku ničeho. Splatnost jistiny s ohledem na speciální úpravu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka, ještě nenastala. Jelikož nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnutá ani prozatím soudem určená, neocitl se žalovaný dosud v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Dobu splatnosti proto stanovil žalovanému tímto rozsudkem soud a teprve po jejím marném uplynutí se žalovaný dostane do prodlení. Při zohlednění procesní neaktivity žalovaného, výše bezdůvodného obohacení a předložených listinných důkazů stanovil soud podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného vrátit poskytnutou jistinu lhůtu (hmotněprávní) 30 dnů (výrok I.).
9. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti smlouvy, je zřejmé, že žalobě nelze vyhovět v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady zákonného úroku z prodlení, jelikož splatnost jistiny úvěru dosud nenastala (blíže viz bod 8. odůvodnění tohoto rozsudku). Předžalobní výzva byla totiž koncipována z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, nikoliv bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
10. Při písemném vyhotovení protokolu o vyhlášení rozsudku došlo ve výroku I. k chybě v psaní, kdy vedle správně přiznané jistiny soud neodmazal z konceptu protokolu, který byl převzat z žalobního návrhu, příslušenství ve formě zákonných úroků z prodlení, pro které byla žaloba výrokem II. řádně zamítnuta. Rozsudek byl vyhlášen ve správném znění. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jednalo o chybu v psaní, soud učinil opravu rozsudku přímo v jeho písemném vyhotovení. Postupoval přitom podle ustanovení § 164 o. s. ř. o. s. ř.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná ohledně nepatrné části, přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení ve výši částka představují zaplacený soudní poplatek ve výši částka a náklady právního zastoupení v celkové částce částka, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši částka dle § 6 odst. 1 , § 7 bod 5 ., § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) , v platném znění (dále jen „advokátní tarif “), za tři úkony právní služby à částka (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), dále je nutno připočíst částku částka, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za tři úkony právní služby à částka (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), a konečně částku částka jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1 , 3 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.