Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 293/2025-78

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Malou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 68 263,13 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 203,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 12. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 34 050,17 Kč a částkyAnonymizováno9,36 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 203,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 12. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 34 050,17 Kč a částky, Anonymizováno, 9,36 Kč zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 2. 5. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 79 600 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal čerpané finanční prostředky spolu s příslušenstvím vrátit žalobkyni v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 1. 6. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 24. 10. 2025. Žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostním převodem celkem 35 326 Kč, a to dne 2. 5. 2024 částku 15 000 Kč a 20 000 Kč a dne 10. 8. 2024 částku 326 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelnou službu “Anonymizováno” za poplatek ve výši 607,56 Kč a informační SMS servis za poplatek 159,36 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně smlouvu dne 11. 2. 2024 vypověděla, o čemž žalovaného téhož dne informovala. Žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku 1 122,34 Kč. Žalobkyně pak za žalovaným ke dni žaloby evidovala dluh v celkové výši 68 253,77 Kč sestávající z částky 34 203,60 Kč představující dlužnou jistinu, z částky 492,15 Kč představující poplatek za vyplacení tranší úvěru, z částky 33 521,06 Kč představující smluvní úrok, z částky 29,28 Kč představující poplatek za službu „Anonymizováno“ a z částky 7,68 Kč představující poplatek za službu „Informační SMS servis“. Žalobkyně dále po žalovaném požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, přičemž žalobkyně smluvní pokutu uplatňuje za prvních 90 dní prodlení, tedy za období od 13. 11. 2024 do 11. 2. 2025, a to v celkové částce 9,36 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož žalobkyně v žalobě uvedla, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaný se k následné výzvě soudu nijak nevyjádřil, soud postupem podle , (dále jen „“), a ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:

5. Účastníci uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše 79 600 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splácet spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách ve výši 177,14 Kč, přičemž sjednaná úroková sazba činila 0,85 % denně a RPSN 1216,46 % (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 2. 5. 2024, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, autorizace ověření totožnosti, souhlas se zpracováním osobních údajů, informace pro spotřebitele, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, předpis denních splátek). Žalobkyně žalovanému poskytla bezhotovostním převodem dne 2. 5. 2024 částku 15 000 Kč a 20 000 Kč a dne 10. 8. 2024 částku 326 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. č. účtu (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, sdělení právnická osoba. ze dne 30. 10. 2025). Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž dospěla k závěru o jeho úvěruschopnosti (výpis o posouzení úvěruschopnosti, identifikované příjmy žalovaného, obecné principy posuzování a filozofie žalobkyně). Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, pročež jej žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 68 263,13 Kč (výzva k úhradě ze dne 27. 8. 2025 včetně potvrzení o podání).

6. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostním převodem částku 35 326 Kč, kterou měl žalovaný splatit spolu se sjednaným úrokem, což však porušil, když se ocitl v prodlení s placením splátek, přičemž žalobkyni dle jejího nezpochybněného tvrzení uhradil pouze částku 1 122,34 Kč.

7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru, neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu a a násl. o. z.

8. Dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Z výše provedených listinných důkazů vyplývá, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 35 326 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných denních splátkách spolu s ujednaným úrokem a poplatky. Účastníci si dle čl. VI. smlouvy sjednali úrok ve výši 0,85 % denně, tedy cca 310 % ročně.

16. Výši sjednaného úroku je nutno posuzovat z hlediska významného pro úsudek o jejím souladu s dobrými mravy. Již ve vztahu k právní úpravě účinné před 1. 1. 2014 vyslovil Nejvyšší soud názor v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Z odůvodnění citovaného rozhodnutí přímo vyplývá, že v projednávané věci soud dospěl k závěru, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy o půjčce 9 % až 15,5 % ročně. Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků ve výši 60 % ročně podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, učinil Nejvyšší soud závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Ve světle uvedeného rozhodnutí je přitom potřeba zdůraznit, že Nejvyšší soud zcela jednoznačně konstatoval, že nepřípustné je podstatné převýšení obvyklé sazby, přičemž v dané věci vyhodnotil sazbu, která přesahovala takovou obvyklou sazbu téměř čtyřnásobně, jako rozhodně nepřípustnou.

17. V daném případě obvyklá výše nejvyššího úroku požadovaného bankami při poskytování spotřebitelských úvěrů domácnostem v květnu 2024, kdy došlo k uzavření úvěrové smlouvy, činila 8,86 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže si účastníci ujednali úrok téměř 35x vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku bylo v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je ve smyslu § 588 o. z. neplatná. Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Žalobkyně se proto může po žalovaném domáhat pouze úhrady částky, která byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z.

18. V řízení pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 326 Kč, a to bez platného právního titulu, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaný pak žalobkyni uhradil pouze částku 1 122,34 Kč. Vzhledem k uvedenému soud shledal, že se žalovaný na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a dle § 2991 odst. 1 o. z. je povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, pročež žaloba byla shledána jako důvodná pouze co do částky poskytnutých prostředků žalovanému, tj. 34 203,60 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by tento nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnil. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení. Ostatní žalované nároky shledal soud jako nedůvodné z důvodu neplatnosti smlouvy, a proto ve zbytku žalobu výrokem II. zamítl.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle odst. l za použití , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož každý z účastníků měl ve věci úspěch jen částečný (žalobkyně byla úspěšná co do částky 34 203,60 Kč a žalovaný byl úspěšný co do částky 34 050,17 Kč), nepřiznal soud žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení.

20. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku byla stanovena podle věta první

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.