Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Nd 101/2026

33 Nd 101/2026-16

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Horňáka a Mgr. Vladimíra Berana v exekuční věci oprávněné Kooperativy pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group,se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, identifikační číslo osoby 47116617, zastoupené JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem v Praze, Kořenského 1107/15, proti povinnému M. G., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti soudu, takto:

O d ů v o d n ě n í:

1. Soudní exekutor požádal dne 16. 12. 2025

Okresní soud v Litoměřicích o pověření a nařízení exekuce.

2. Okresní soud v Litoměřicích (dále též „exekuční soud“) usnesením ze dne 26. 1. 2026, č. j. -12, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), k určení, který soud věc projedná a rozhodne.

3. Exekuční soud uvedl, že v posuzované věci chybějí podmínky místní příslušnosti, jelikož povinný je občanem XY republiky a na území České republiky nemá a neměl žádný druh pobytu.

4. Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

5. Příslušnost exekučního soudu upravuje , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), dále jen „e. ř.“, z jehož vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

6. Podle e. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení

7. Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení totiž odkazem na splnění podmínek předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.).1.

2. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněném pod č. rozh. obč., Nejvyšší soud připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.

3. Za dané situace jsou splněny předpoklady stanovené v Při určení místní příslušnosti je namístě přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu , jíž v tomto případě bude odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2021, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. ). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl tak, že jako místně příslušný určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tedy Okresní soud v Litoměřicích.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 3. 2026

JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu