Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3245/2025

29 Cdo 3245/2025-81

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce BREVI, spol. s r. o., se sídlem v Oldřišově, Svobody 23, PSČ 747 33, identifikační číslo osoby 46 58 16 51, zastoupeného Mgr. Markem Gocmanem, advokátem, se sídlem v Ostravě, 28. října 438/219, PSČ 709 00, proti žalovanému M. V., o zaplacení částky 121.800,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. prosince 2019, č. j. -52, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 14. listopadu 2019, č. j. -46, zastavil řízení (výrok I.) a určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

Soud prvního stupně – odkazuje na , o soudních poplatcích ‒ řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku, když žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků (viz usnesení soudu prvního stupně ze dne 7. srpna 2019, č. j. -31, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. října 2019, č. j. -40), a žalobce nesplnil poplatkovou povinnost ani v následně určené lhůtě. Přitom neměl za významné, že „bylo zahájeno insolvenční řízení vůči žalovanému, neboť rozhodnutí o povolení oddlužení doposud nenabylo právní moci“.

Městský soud v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne 11. prosince 2019, č. j. -52, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Odvolací soud – vycházeje z § 4 odst. 1 písm. a) a § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ‒ se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně o nutnosti zastavit řízení pro nezaplacení soudního poplatku.

Současně doplnil, že za stavu, kdy „nebyla splněna specifická podmínka řízení“ (nebyl zaplacen soudní poplatek), nebylo možno ve věci jednat (posuzovat, zda byl zjištěn úpadek žalovaného a tomuto povoleno oddlužení). Jinak řečeno, zabývat se tím, zda nastaly předpoklady pro postup podle , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), by bylo možné až po splnění poplatkové povinnosti žalobcem.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné ( , – dále jen „ “) k řešení právní otázky týkající se výkladu a (ne)možnosti pokračovat v řízení vzhledem k tomu, že Městský soud v Praze (jako insolvenční soud) usnesením ze dne 13. listopadu 2019, č. j. -27, zjistil úpadek žalovaného a povolil mu oddlužení.

Požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Usnesením ze dne 21. května 2020, č. j. -59, Nejvyšší soud vyrozuměl účastníky řízení o tom, že usnesením ze dne 13. listopadu 2019 insolvenční soud zjistil úpadek žalovaného a povolil mu oddlužení; okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (téhož dne v 08.00 hodin) bylo řízení v této věci přerušeno. Usnesením ze dne 18. srpna 2025, č. j. -42, insolvenční soud (mimo jiné) zrušil schválené oddlužení dlužníka (výrok I.) a zastavil insolvenční řízení (výrok II.); v těchto výrocích nabylo usnesení právní moci dne 4. září 2025. Tím odpadla překážka bránící pokračování v dovolacím řízení.

Dovolání je přípustné ( ) k řešení právní otázky dovolatelem otevřené dosud Nejvyšším soudem (ve spojení s postupem podle zákona o soudních poplatcích) nezodpovězené.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

Podle účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují ( ). Není-li dále stanoveno jinak, v těchto řízeních nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Je-li řízení podle odstavce 1 přerušeno, nekonají se jednání a neběží stanovené lhůty. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu (odstavec 2). Jakmile se soud nebo jiný orgán příslušný k projednání a rozhodnutí věci dozví o přerušení řízení podle odstavce 1, vyrozumí o tom účastníky řízení; současně je poučí, že v řízení nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku. Rozhodnutí již vydaná se v době, kdy je řízení přerušeno, nedoručují, ledaže se týkají i jiných pohledávek; bylo-li řízení přerušeno po doručení rozhodnutí, avšak ještě předtím, než rozhodnutí nabylo právní moci, nenabývá rozhodnutí v rozsahu, v němž bylo řízení přerušeno, právní moci. Jestliže se v řízení pokračuje, rozhodnutí se doručuje znovu (odstavec 4).

Nejvyšší soud předesílá, že již v důvodech usnesení ze dne 31. května 2017, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 128/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, při výkladu právní úpravy obsažené v , která byla vtělena do s účinností od 1. ledna 2014 , kterým se mění , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů, a , o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, (mimo jiné) formuloval a odůvodnil závěry, podle nichž:

1) Jestliže soudní řízení o pohledávce věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, zahájené (žalobou) před okamžikem, kdy nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na majetek dlužníka [tedy (ve smyslu ) před okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku], probíhá i v okamžiku zveřejnění rozhodnutí o úpadku dlužníka v insolvenčním rejstříku ( věta první ) a jde-li o pohledávku, která má být v insolvenčním řízení uplatněna přihláškou [což je i pohledávka, u které věřitel (lhostejno proč) zmeškal propadnou lhůtu k přihlášení], nebo o pohledávku na kterou se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášenou, anebo o pohledávku, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje ( ), soudní řízení o takové pohledávce se tímto okamžikem přerušuje (ex lege) [ věta druhá ].

2) Je-li (následně) způsobem řešení úpadku dlužníka reorganizace nebo oddlužení [ a c), a c) ], nelze v přerušeném řízení pokračovat do skončení insolvenčního řízení. Účinky rozhodnutí o úpadku totiž při reorganizaci trvají do právní moci usnesení, jímž insolvenční soud vezme na vědomí splnění reorganizace ( ) a zákaz pokračování v řízení při reorganizaci a při oddlužení neprolamuje ( věta třetí ).

V poměrech projednávané věci nastaly účinky rozhodnutí o úpadku žalovaného ( ) dnem 13. listopadu 2019; vzhledem ke způsobu řešení úpadku žalovaného (usnesením ze dne 4. listopadu 2020, č. j. -20, insolvenční soud schválil oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty) trvaly tyto účinky i v době vydání rozhodnutí soudů obou stupňů o žalobě v dané věci (zanikly až právní mocí usnesení ze dne 18. srpna 2025, jímž insolvenční soud zrušil schválené oddlužení a zastavil insolvenční řízení dlužníka).

Na tomto závěru není způsobilá nic změnit ani argumentace odvolacího soudu, podle níž by zkoumání, zda nastaly účinky přerušení řízení podle , přicházelo v úvahu až po splnění poplatkové povinnosti žalobcem, ani argumentace soudu prvního stupně o tom, že usnesení insolvenčního soudu „o povolení oddlužení“ nenabylo (k datu rozhodnutí soudu prvního stupně) právní moci.

Je tomu tak již proto, že k přerušení řízení podle dochází (bez dalšího) již okamžikem zveřejnění rozhodnutí o úpadku dlužníka (žalovaného) v insolvenčním rejstříku (nikoli až právní mocí takového rozhodnutí), přičemž tento účinek rozhodnutí o úpadku není vázán ani na skutečnost, zda žalobce splnil poplatkovou povinnost, která mu vznikla podáním žaloby [ zákona o soudních poplatcích].

Jakkoli Nejvyšší soud připustil výjimku z pravidla obsaženého v věty druhé v tom směru, že zákaz pokračování v řízení nebrání tomu, aby žalobce učinil dispozitivní úkon směřující k ukončení řízení (aby vzal žalobu zpět) a soud o takovém úkonu rozhodl (a řízení zastavil) přesto, že trvají účinky rozhodnutí o úpadku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2019, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 43/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), tuto výjimku nelze aplikovat v poměrech dané věci, kdy řízení bylo zastaveno podle zákona o soudních poplatcích. Nesplnění povinnosti zaplatit soudní poplatek totiž nelze (bez dalšího) hodnotit jako „dispozitivní úkon žalobce směřující k ukončení řízení“.

K nutnosti restriktivního výkladu tzv. výjimek srov. např. obecně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2021, sen. zn. , a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2023, sen. zn. , uveřejněné pod čísly 93/2022 a 53/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Jelikož rozhodnutí odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud je zrušil; důvody, pro které neobstálo rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozhodnutí soudu prvního stupně, Nejvyšší soud proto zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( a 2 ).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 o. s. ř).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 3. 2026

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu