Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2686/2025

22 Cdo 2686/2025-291

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce Z. H., zastoupeného JUDr. Ing. Pavlem Cinkem, LL.M., MBA, advokátem se sídlem v Plzni, Veleslavínova 33, proti žalované K. L., zastoupené Mgr. Petrem Skálou, advokátem se sídlem ve Hvožďanech 168, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 5. 2025, č. j. -238, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:I.Dosavadní průběh řízení

1.

Okresní soud Plzeň-jih (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 1. 10. 2024, č. j. -150, zamítl žalobu o určení, že žalobce je výlučným vlastníkem rodinného domu č. p.

XY

, včetně přístavby přístřešku a garáže, které jsou všechny součástí pozemku parc. č. st.

XY, vše v katastrálním území XY

, jak je specifikováno v příloze č. 3 znaleckého posudku č. 80-16/2022, znalce Ing. Pavla Síbra, Benkova 940/12, Praha 4, přičemž hranice přístavby sousedící s pozemkem žalovaných parc. č. st.

XY

je dána souřadnicemi 3 (361-18), 2 (361-19), 4 (109-203), 10 (361-13) (výrok I), rozhodl o vrácení části zálohy na znalecký posudek doc. Ing. Václava Čady (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III).

2. K odvolání žalobce i žalované Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 29. 5. 2025, č. j. -238, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil, ve výroku III změnil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem odvolacím mezi účastníky (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a státu (výrok III rozsudku odvolacího soudu).

II.Dovolání a vyjádření k dovolání

3.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce s odkazem na a , , (dále jen „ “) dovolání. Namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe jak dovolacího soudu, tak Ústavního soudu, a to v otázce hodnocení a provádění důkazů znaleckými posudky, pokud jsou rozporné. Odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. a uvádí, že odvolací soud neodstranil rozpor mezi znaleckými posudky Ing. Síbra a doc. Ing. Čady, což v souladu s uvedenou ustálenou judikaturou měl učinit konfrontací nebo zadáním revizního znaleckého posudku. Tím došlo i k porušení jeho práva na spravedlivý proces podle d. Za dosud dovolacím soudem nedostatečně vyřešenou otázku považuje právě oprávnění odvolacího soudu odmítnout provedení revizního znaleckého posudku v případě dvou protikladných znaleckých posudků. Celá otázka hranice mezi pozemky žalobce a žalované má být posouzena jinak. Nově v dovolacím řízení s odkazem na předkládá žalobce geometrický plán ze dne 1. 11. 1984, potvrzený Ing. Brunclíkem. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, popřípadě aby dovolací soud žalobě vyhověl.

4. Žalovaná považuje dovolání žalobce za „zjevně nedůvodné“. Odvolací soud dostatečně vysvětlil, proč nebyla dána potřeba konfrontace či revizního znaleckého posudku. Od dovolatelem uvedené judikatury se odvolací soud nijak neodchýlil. Další námitky dovolatele míří proti skutkovým zjištěním nalézacích soudů. Proto žalovaná navrhuje, aby dovolací soud dovolání žalobce odmítl.

III.Přípustnost dovolání

5.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

6. Podle –3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

7. Dovolatel předně napadá způsob dokazování znaleckými posudky, které měl odvolací soud (i soud prvního stupně) provést v rozporu s ustálenou judikaturou. Odvolací soud se však od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nijak neodchýlil, a to ani od rozhodnutí, na která dovolatel odkazuje. Současně otázku podle dovolatele dosud neřešenou (oprávnění odmítnout vypracování revizního znaleckého posudku) vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou.

8. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu znalecký posudek soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle ustanovení , není však oprávněn přezkoumávat odborné závěry znalce. Zkoumá tedy přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti, logického odůvodnění vyslovených závěrů a koherence s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v uvážení, zda jsou závěry posudku náležitě odůvodněny a podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. , nebo jeho usnesení ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. ; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz). Má-li soud pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, nemůže jej nahradit vlastním názorem, nýbrž musí znalci uložit, aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, popřípadě aby vypracoval nový posudek, nebo musí ustanovit jiného znalce, aby věc znovu posoudil a vyjádřil se ke správnosti již podaného posudku (srov. mimo jiné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2023, sp. zn. , a v něm citovaná rozhodnutí). Povinnost soudu vypořádat se se vším, co vyšlo v řízení najevo, pak neznamená, že by soud nemohl učinit zjištění týkající se určité pro posouzení věci významné skutečnosti (zde průběhu vlastnické hranice) pouze z toho důkazu, jejž shledá nejobjektivnějším a nejpřesvědčivějším, vypořádá-li se zároveň ve svém rozhodnutí náležitě s tím, proč své úvahy založil právě na tomto důkazu (k tomu viz kupříkladu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2011, sp. zn. ).

9. Napadené rozhodnutí se s předestřenými tezemi jeví zcela konformním. Odvolací soud doplnil výslech Ing. Síbra a velmi podrobně vysvětlil, proč se přiklonil – ve shodě se soudem prvního stupně – k závěrům vyplývajícím ze znaleckého posudku doc. Ing. Čady, vyložil, jakými úvahami se při hodnocení znaleckého posudku řídil, proč jeho závěry považuje za správné (body 22–23 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu) a z jakého důvodu nejsou opodstatněné námitky žalobce.

10. Zákon nestanoví předpoklady, za kterých přichází do úvahy vypracování revizního či „superrevizního“ znaleckého posudku, a ponechává je na úvaze soudu. Vypracování revizního či zcela výjimečně „superrevizního“ posudku přichází do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku; vždy bude záviset na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda bude mít pochybnosti (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) za odstraněné či nikoliv (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. ). Ostatně z obsahu rozhodnutí odvolacího soudu je jednoznačně patrné, že odvolací soud považoval vyhotovení revizního znaleckého posudku za nadbytečné.

11. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. , s odkazem na svou předchozí judikaturu vyjádřil závěr, podle kterého důkaz znaleckým posudkem podléhá volnému hodnocení důkazů ve smyslu Toto hodnocení je věcí nalézacích soudů a v řízení o dovolání jakožto mimořádném opravném prostředku je lze přezkoumat jen v případě, že je v rozporu s pravidly logického myšlení či s obecnou zkušeností, tedy jestliže je zjevně nepřiměřené. Takový závěr však v daném případě učinit nelze. Otázka, k jakému znaleckému posudku se soud přikloní a ze kterého vyjde, je tedy otázkou hodnocení důkazů. Hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ) však nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. ). K těmto závěrům se Nejvyšší soud souhrnně aktuálně přihlásil např. v usnesení ze dne 31. 1. 2024, sp. zn. .

12. Polemizuje-li pak dovolatel se samotným výsledkem znaleckého zkoumání, jenž byl převzat odvolacím soudem, vyjadřuje pouze nesouhlas se skutkovými zjištěními obecných soudů a s hodnocením jimi provedených důkazů (viz shora), která však revizi Nejvyšším soudem, jakožto instancí přezkumnou, nikoliv nalézací, podléhat nemohou (viz z mnoha usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2017, sp. zn. ).

13. Pokud pak dále dovolatel namítá, že otázka vyhodnocení průběhu vlastnické hranice má být posouzena jinak, pak pouhá polemika dovolatele s posouzením věci provedeným odvolacím soudem s tím, že toto posouzení má být jiné, nepředstavuje řádné vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ve spojení s Pokud má být totiž dovolání přípustné podle proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného či procesního práva a tato dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného či procesního práva jde a od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2018, sp. zn. ).

14. Jinými slovy existencí právní otázky, která by měla být dovolacím soudem posouzena jinak, je nutno rozumět otázku, která v rozhodnutí dovolacího soudu již vyřešená byla a dovolatel se domáhá jejího přehodnocení. Tato dovolací námitka tedy nemůže spočívat v tom, že posouzení věci odvolacím soudem je nesprávné a věc má být posouzena jinak – podle požadavku dovolatele (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. ).

15. Z tohoto důvodů trpí v této části dovolání vadami, pro něž ani nelze v dovolacím řízení pokračovat ( a ).

16. Pokud dovolatel dále dovolacímu soudu překládá geometrický plán ze dne 1. 11. 1984 potvrzený Ing. Brunclíkem, pak pomíjí, že podle v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy.

IV.Závěr a náklady řízení

17. Z uvedeného plyne, že dovolání není přípustné, a proto Nejvyšší soud podle ustanovení dovolání odmítl.

18. V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou mu tímto usnesením, může se žalovaná domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 24. 2. 2026

Mgr. David Havlíkpředseda senátu