Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 15/2025-B-96

KSUL 85 INS 1685/202329 NSČR 15/2025-B-96

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka MONUMENTAL TRUST BOHEMIA, s. r. o., se sídlem ve Slavětíně, Sokolská 207, PSČ 439 09, identifikační číslo osoby 25 69 86 72, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům, o dovolání dlužníka a S. W., obou zastoupených Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem, se sídlem v Praze, Pařížská 204/21, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2024, č. j. , -69, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 30. dubna 2024, č. j. -42, ve znění (opravného) usnesení ze dne 10. května 2024, č. j. -44, vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce dlužníka (AKNT, v. o. s.) vydal zajištěným věřitelům [č. 1 ‒ INTERTOUR, spol. s. r. o. (dále jen „věřitel I“), č. 10 ‒ Finančnímu úřadu pro Liberecký kraj, č. 14 – České správě sociálního zabezpečení a č. 17 Finančnímu úřadu pro Ústecký kraj] výtěžek zpeněžení (označeného) nemovitého majetku dlužníka [dále jen „předmět zajištění“ nebo „(označené) nemovitosti“] ve výši 1.307.462,02 Kč, a to ve výši 100 % přihlášených zajištěných pohledávek (výrok I.), schválil náklady spojené se zpeněžením předmětu zajištění ve výši 77.621,50 Kč, včetně částky odpovídající dani z přidané hodnoty, a náklady spojené se správou předmětu zajištění ve výši 2.193,- Kč, včetně částky odpovídající dani z přidané hodnoty (výrok II.), určil odměnu insolvenčního správce z výtěžku zpeněžení v částce 119.918,14,- Kč, včetně částky odpovídající dani z přidané hodnoty, a povolil insolvenčnímu správci výplatu zálohy na odměnu v této výši (výrok III.) a uložil insolvenčnímu správci, aby vydal výtěžek zpeněžení zajištěným věřitelům, zapsal do upraveného seznamu přihlášek k jednotlivým pohledávkám věřitelů, jaké částky na ně byly vyplaceny, a ponechal případnou hyperochu na účtu majetkové podstaty dlužníka (výrok IV.).

Usnesením ze dne 26. listopadu 2024, č. j. , -69, Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 30. dubna 2024, ve znění opravného usnesení ze dne 10. května 2024, v bodě I. výroku.

Odvolací soud – odkazuje na , a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), a na , (dále jen „ “) – vyšel ve shodě se soudem insolvenčním z toho, že věřitel I přihlásil do insolvenčního řízení dílčí pohledávku za dlužníkem ve výši 1.200.000,- Kč, která byla zajištěna zástavním právem k (označeným) nemovitostem; pohledávka byla přezkoumána na přezkumném jednání dne 30. června 2023; insolvenční správce pohledávku uznal a nepopřel ji ani žádný z přihlášených věřitelů.

V daných poměrech neshledal odvolací soud důvod, pro který by „výjimečně“ odepřel věřiteli I „zákonem předvídané vymožení pohledávky“ přiznané pravomocným soudním rozhodnutím (rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 12. listopadu 2008, č. j. -106, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 11. června 2009, č. j. -193, a s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. července 2010, č. j. -219; jde o rozhodnutí vydaná v řízení o žalobě věřitele I proti dlužníku o zaplacení částky 1.200.000,- Kč s příslušenstvím), když nešlo o případ, kdyby po zjištění pohledávky nově nastaly nebo nově vyšly najevo takové skutečnosti, pro které by plnění na pohledávku mohlo založit kolizi se základními zásadami insolvenčního řízení ( ), potažmo s dalšími procesními zásadami (srov. i o. s. ř), a jímž by došlo k popření základních principů právního státu a ke zcela zjevné nespravedlnosti (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2023, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 23/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „R 23/2024“).

Současně odvolací soud uzavřel, že řízení o žalobě dlužníka proti věřiteli I na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. (vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. ) je ve fázi, kdy soud prvního stupně rozhoduje o tom, zda obnovu povolí či nikoli; takové řízení nemá charakter výjimečnosti, pro který by mělo být tomuto věřiteli s vykonatelnou pohledávkou, jež byla v insolvenčním řízení řádně zjištěna, odepřeno právo na její vymožení. Přitom ani případný úspěch v první fázi řízení o obnovu řízení „nic neříká“ o existenci pohledávky věřitele I za dlužníkem; vydání výtěžku zpeněžení (označených) nemovitostí zmíněnému věřiteli za této procesní situace nepředstavuje „zcela zjevnou“ nespravedlnost.

Proti usnesení odvolacího soudu podali dlužník a S. W. dovolání, které mají za přípustné ( ) k řešení právní otázky (posuzováno podle obsahu dovolání), zda v poměrech projednávané věci by vydání výtěžku zpeněžení věřiteli I vedlo k porušení základních principů právního státu, respektive ke zcela zjevné nespravedlnosti, když by byla uspokojována neexistující pohledávka tohoto věřitele. Dovolatelé snáší argumenty ve prospěch závěru o splnění předpokladů formulovaných Nejvyšším soudem v R 23/2024 a požadují, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.,

Insolvenční správce navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl.

Dovolání, které mohlo být přípustné jen podle , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle a 2

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž napadené rozhodnutí spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno je (v obecné poloze co do splnění předpokladů pro vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli I) v souladu se závěry ustálené judikatury Nejvyššího soudu, podle níž:

1) Je-li zajištěná pohledávka v insolvenčním řízení řádně zjištěna, pak okolnost, že případně probíhá (pravomocně neukončené) trestní řízení, jehož výsledek by mohl vést ke zpochybnění některého z předpokladů, na nichž spočívá existence zjištěné zajištěné pohledávky, není sama o sobě důvodem k vyloučení postupu dle (k vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli), pro který je rozhodující stav v době vydání rozhodnutí o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 12/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

2) I tam, kde pohledávka věřitele byla v insolvenčním řízení zjištěna podle (jelikož ji při přezkumném jednání nepopřel insolvenční správce ani žádný z přihlášených věřitelů), jakož i tam, kde (zajištěnému) věřiteli insolvenční soud následně (již) odsouhlasil plnění na takto zjištěnou pohledávku pravomocným usnesením vydaným podle , nelze vyloučit, že věřiteli bude výjimečně odepřeno plnění na jeho pohledávku, jestliže v insolvenčním řízení po zjištění pohledávky a po odsouhlasení plnění na takto zjištěnou pohledávku pravomocným usnesením vydaným podle nově nastaly nebo nově vyšly najevo takové skutečnosti, pro které by plnění na pohledávku mohlo založit kolizi se základními zásadami insolvenční řízení ( ), potažmo s dalšími procesními zásadami (srov. i ), a došlo by jím k popření základních principů právního státu a ke zcela zjevné nespravedlnosti . Srov. např. R 23/2024.

O tom, že se shora citované závěry (obdobně) prosadí i v poměrech projednávané věci (v tom směru, že probíhající řízení o žalobě na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , nemůže být důvodem pro nevydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli I), nemá pochybnosti ani Nejvyšší soud.

K nutnosti restriktivního výkladu tzv. výjimek srov. např. obecně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2021, sen. zn. , a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2023, sen. zn. , uveřejněné pod čísly 93/2022 a 53/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud dodává, že Krajský soud v Praze usnesením ze dne 2. března 2023, č. j. -769, zamítl žalobu na obnovu řízení; usnesení bylo doručeno dlužníku 13. března 2023 a ten proti němu podal dne 28. března 2023 odvolání; následně byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Vrchní soud v Praze vrátil spis Krajskému soudu v Praze bez rozhodnutí o odvolání, s tím, že usnesením ze dne 24. března 2023, č. j. -20, zveřejněným téhož dne v insolvenčním rejstříku, insolvenční soud (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka a prohlásil konkurs na jeho majetek; řízení ve věci sp. zn. tak bylo přerušeno ( ).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví , se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 4. 2025

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu