Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2631/2025

21 Cdo 2631/2025-323

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 427/16, o 200 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. prosince 2021, č. j. -111, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 1. září 2021, č. j. -104, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. dubna 2024, č. j. -307, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. června 2025, č. j. -315, takto:

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

IV. Žalobce je povinen do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 soudní poplatek za dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. června 2025, č. j. -315, ve výši 4 000 Kč.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 7. 4. 2024, č. j. -307, odmítl jako opožděné odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 12. 2024, č. j. -300, (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 6. 2025, č. j. -315, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).

3. Obě tato rozhodnutí napadl žalobce dovoláním, o němž Nejvyšší soud rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Rozhodnutí soudu prvního stupně v dovolacím řízení přezkoumávat nelze (srov. , podle kterého lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, a , podle něhož je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje). Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl v řízení o podaném dovolání pokračovat, Nejvyšší soud řízení o této části podaného dovolání podle a zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.).

5. Podle dovolání není podle přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle

6. Podle žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

7. Právě o tento případ jde v posuzované věci, dovolání žalobce směřující proti usnesení odvolacího soudu tedy není objektivně přípustné. Nejvyšší soud proto podané dovolání v této části podle odmítl.

8. Žalobce sice nesplnil podmínku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení ( ), vzhledem k části věty za středníkem však nebyl důvod činit opatření k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení.

9. V souvislosti s rozhodnutím dovolacího soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle žalobci rovněž vznikla ve smyslu , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), povinnost zaplatit soudní poplatek za podané dovolání. Soudnímu poplatku totiž podléhá i dovolání, které není přípustné, popřípadě je opožděné či podané neoprávněnou osobou (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.). Žalobci byla proto uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku za dovolání [srov. ve spojení s zákona o soudních poplatcích]; výše poplatku vyplývá z položky 23 bodu 2 sazebníku soudních poplatků.

10. S ohledem na odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle nebylo rozhodováno o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků, neboť osvobození dovolatele od soudního poplatku za dovolání zde vzhledem k zákona o soudních poplatcích nepřichází v úvahu (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2023, sp. zn. ).

11. Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , nebo ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. ).

12. Ústavní soud pak ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Návrhem dovolatele na odklad vykonatelnosti se proto Nejvyšší soud nezabýval.

13. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 2. 2026

Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. předseda senátu